V ulicích českých měst vrcholí studentský Týden neklidu
Dnes vrcholí Týden neklidu na vysokých školách. Protestního průvodu v Praze se podle odhadů zúčastnilo sedm až deset tisíc studentů a členů akademických obcí. Další pochody se odehrávají v Hradci Králové nebo Českých Budějovicích.
Protesty jsou obráceny jak proti zavedení školného nebo jiných poplatků, tak i proti omezení akademických svobod. Před Úřadem vlády, kam došli demonstranti z Palachova náměstí, ale k žádné oficiální reakci politiků nedošlo.
Tajemnice Studentské komory Rady vysokých škol Heda Čepelová ale připustila, že dnes ani žádnou odezvu neočekávali:
„My jsme apelovali na ministra školství, aby tyto věcné záměry zákona o vysokých školách a o finanční pomoci studentům odmítl a vrátil zpátky do diskuze s akademickou obcí. To se asi nedalo udělat pouze gestem z úřadu vlády. My jako součást vysokoškolské reprezentace se účastníme jednání a věříme, že ta se mohou i v návaznosti na veřejný ohlas posunout k jiným výsledkům.“
Svět o jedné zjišťoval dění v Českých Budějovicích i názor proděkana Fakulty humanitních studií UK Jana Sokola
Tytéž důvody k protestu uvádějí i organizátoři v Českých Budějovicích. Studentům vadí, že by se zvýšil počet politiků, kteří by ovlivňovali chod univerzit.
Různé pohledy mají studenti na školné, všichni však nesouhlasí s návrhem jako celkem, který je podle nich zmatený. Pokud by přistoupili na školné, pak by chtěli, aby vybrané peníze zůstaly konkrétní vysoké škole.
Pochodu Českými Budějovicemi, který začal ve 14 hodin, se zúčastnilo nejméně tisíc studentů. Získali podporu téměř celého města – chodců, ale i cyklistů a automobilistů, kteří zvedali palec nahoru a troubili.
Na transparentech se objevily nápisy jako „Nejde o školné, ale o svobodu vysokých škol“, „Dobeše do koše“, „Univerzita není fabrika“ a další. V čele průvodu byla rakev, která měla symbolizovat, že reforma připravovaná v tomto znění bude pohřbená.
Také vysokoškoláci v Ostravě vyšli do ulic ve 14 hodin a s podobnými hlasy jako v Českých Budějovicích. Protestní pochod, jehož se zúčastnily stovky mladých lidí, uspořádala Ostravská univerzita.
Druhá vysoká škola v krajském městě – Vysoká škola báňská – se oficiálně odmítla připojit. Někteří její studenti, kteří s vládní reformou nesouhlasí, však přišli také.
Protesty podporuje vedení Jihočeské univerzity. Na včerejší Noc univerzit dodalo studentům občerstvení, štětce a barvy, koleje vyřadily prostěradla na transparenty. Ke studentským akcím se také veřejně hlásí budoucí rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhofer.
O protestech vysokoškoláků mluví z Českých Budějovic Romana Kostohryzová a z Ostravy Stanislav Hanzlík v Odpoledním Radiožurnálu.mp3
Do Ostravy přijeli i zástupci Slezské univerzity, která má své fakulty v Opavě a v Karviné.
V centru Plzně začali studenti demonstrovat v 15 hodin. Podobně jako v dalších univerzitních městech po celé republice tak chtěli dát najevo svůj nesouhlas s reformami vysokých škol, které připravil tým ministra Josefa Dobeše.
K plzeňskému obchodnímu domu nedaleko vlakového nádraží přišly asi čtyři stovky studentů, ale také některých učitelů ze Západočeské univerzity. Mají namířeno do Kopeckého sadů a dál na Náměstí Republiky.
Podle demonstrantů reforma přinese akademických svobod a užší propojení univerzit s politikou a byznysem. Ani v Plzni proto nechybějí transparenty jako například: „Politika není byznys“ nebo „Politika není fabrika“.
Významným příspěvkem do debaty o akademických svobodách může být nový průzkum Evropské asociace univerzit, která srovnávala úroveň autonomie na univerzitách v 28 evropských zemích. V některý ohledech – třeba v náboru zaměstnanců – se Česká republika umístila na předních příčkách.
Před Úřadem vlády protestovalo proti reformě vysokých škol na 10 tisíc studentů
Číst článek
Výrazně pod průměrem je ale v kritériích týkajících se například financování nebo obsazování postů v řídících orgánech univerzit.
Profesor Jan Sokol, proděkan pro vnější vztahy Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, přirovnává nezávislost univerzit k nezávislosti soudců, které také nesmí svazovat finanční závislost na státu:
Olomoučtí vysokoškoláci diskutovali o svobodách i odpovědnosti
Číst článek
„Je důležité, aby se tato závislost nepromítala dovnitř univerzity. Je chyba nás akademiků, že nedokážeme veřejnosti vysvětlit, že tahle nezávislost je v zájmu veřejnosti, ne akademiků samých. Cítíme, že pro činnost, kterou máme dělat, nezávislost potřebujeme a bez ní univerzity nemůžou dost dobře plnit svou funkci.“
„Dnešní obavy jsou možná trochu přehnané, ale je pravda, že návrh reforem mluví velmi neurčitě o některých velmi citlivých věcech,“ dodává.
