Biskup Malý: Náš demokratický systém není dokonalý, ale buďme vděční, že v něm žijeme
Lidstvo od nepaměti fascinují sakrální památky – od katedrál po kapličky. Čím to je? A jaké boje o důstojnost v současném světě lidé vedou? Na otázky Českého rozhlasu Dvojky odpovídá Václav Malý, pomocný biskup pražský.
Dne 10. prosince se celosvětově připomíná Den lidských práv. Slaví se na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv shromážděním OSN v roce 1948. Tradičně se také v tento den uděluje Nobelova cena za mír.
„Tento den je důležitou výzvou, abychom si uvědomili, nakolik sami také podporujeme lidská práva ve vztahu k druhým. Nejenom že ta práva žádáme pro sebe, ale že nám také záleží na právech ostatních,“ říká biskup.
Zároveň upozorňuje na dlouhý seznam práv a svobod, která nejsou součástí Všeobecné deklarace, ale které nám garantuje Ústava České republiky. „Právo na život, na svobodu a osobní bezpečnost, právo na spravedlivé řízení, na respektování soukromého a rodinného života…,“ jmenuje.
„Važme si toho, že žijeme v demokratickém systému. Tento den by pro nás měl být dnem vděčnosti,“ dodává.
Notre-Dame
Během druhého adventního víkendu Francie znovu zpřístupnila opravenou katedrálu Notre-Dame, kterou před pěti lety poničil požár. Jak uvedl zpravodaj Českého rozhlasu v Paříži Martin Balucha, zájem o katedrálu je až neuvěřitelný.
24:47
Pro Francouze je znovuotevření Notre-Dame možná důležitější než pád vlády, popisuje zpravodaj Balucha
Číst článek
„Katedrála je symbolem kultury, architektonické krásy, zároveň symbolem kontinuity, stálosti a zpřítomnění minulosti,“ vysvětluje Václav Malý.
„Francouzi se těžko smiřují s tím, že už nejsou velmocí, nejsou rozhodujícím hlasem týkající se celé planety, ale tady měli příležitost se ukázat.“
„Otázkou je, jestli představuje katedrála zároveň podnět k duchovnímu zakotvení, místo, kde se člověk může zastavit a uvědomit si, kým je, co je pro něj důležité a také že život je dar.“
Význam kostelů
Kostely a církevní památky hrají v české společnosti významnou roli. „Musím zdůraznit, že kostel je z principu otevřený a má do něj přístup každý,“ vysvětluje biskup. „Bohatí, chudí, vzdělaní i méně vzdělaní. To je velmi důležité.“
Otázkou zůstává, jaký je rozdíl ve vztahu ke kostelům a chrámům mezi současnou společností a našimi předky.
„Většina našich předků v minulých stoletích byla věřící, ať už katolíci, nebo protestanti,“ říká biskup. „Lidé zachovávali určité zvyky, koloběh občanského roku se řídil podle toho církevního.“
„Teď už křesťané tvoří pouze část naší společnosti. Je zde mnoho duchovních směrů a to vyžaduje větší přesvědčivost a autentičnost těch, kteří se ke křesťanské tradici hlásí. Člověk se už nemůže schovat za dav, musí vydat upřímné duchovní úsilí,“ dodává.
