Hašek jako eurokomisař? ‚Kdo bude rozhodovat, měl by se rozhlédnout šířeji,‘ míní končící Jourová

Věra Jourová příští rok po volbách skončí jako zástupkyně Česka u Evropské komise. Kdo by ji měl podle ní nahradit? A jak se daří krotit velké internetové společnosti? „Digitální platformy neměly žádnou odpovědnost, teď se podřídí unijním pravidlům. Uživatel už nebude bezprávný,“ říká Věra Jourová ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Věra Jourová

Věra Jourová | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

V pátek v EU skončila lhůta, do které se 19 velkých internetových platforem, jako je Google, Amazon, Alibaba, Facebook, X (dříve Twitter) nebo YouTube mělo přizpůsobit unijnímu aktu o digitálních službách označovanému jako DSA. Nově musí víc dbát na soukromí uživatelů, musí odkrýt své algoritmy. Musí také důsledněji postupovat proti nelegálnímu obsahu a dezinformacím, jinak jim hrozí vysoké pokuty. Kontrolovali jste už, jestli opravdu všechny firmy nová pravidla splnila a plní?
Všechny firmy nám hlásí, že dělají velké přípravy, protože to je skutečně tvrdá legislativa s vysokou možností pokuty. I některé sítě nám už ohlásili, že přijali opatření. Například Meta, která už oznámila, že nabízí možnost sledovat obsah bez algoritmů, tedy že uživatel může vidět všechny příspěvky chronologicky za sebou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Primární je ochrana svobody slova. Jednáme s platformami, aby v tomto nepřestřelily a necenzurovaly, přibližuje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová Akt o digitálních službách

My jsme dostali zprávy v pátek, to byl poslední termín 25. srpna. Je to docela historický moment, kdy se mají tyto velké platformy a vyhledávače podřídit unijním tvrdým pravidlům.

A myslím, že byl nejvyšší čas, protože dlouhodobě jsme viděli, že je tady obrovský rozpor v tom, že platformy rostou a rostou, nabývají obrovský vliv a nemají vůbec žádnou odpovědnost. A to tímto nařízením vlastně narovnáváme. Takže máme na stole zprávy a budeme to kontrolovat a monitorovat.

A těch zpráv máte opravdu 19 nebo ji někdo neposlal?
Já myslím, že máme 19 zpráv. Nemám k dnešnímu datu informaci, ale máme tam dvě z těch platforem, Amazon a Zalando, které už vlastně podaly proti rozhodnutí zařadit je mezi těch19 platforem žalobu k tribunálu EU.

6:10

Jourová o právním státu v Česku: V Evropě jsme lepší průměr. Řešit by se měla korupce a střet zájmů

Číst článek

To bychom možná měli dovysvětlit. Vy jste vybrali těch 19 služeb podle toho, že jste stanovili hranici počtu uživatelů. Tou hranicí bylo 45 milionů aktivních uživatelů měsíčně. Právě Zalando a Amazon to rozporují. Tvrdí, že to počítáte v jejich případě špatně. Bude tedy rozhodovat Soudní dvůr EU v Lucemburku. Předpokládáte, že potvrdí vaše stanovisko?
My jsme dělali samozřejmě velice přesnou analýzu toho, kolik mají uživatelů. Bylo to 10 procent občanů unie, což je těch vámi zmíněných 45 milionů. A komise si bude stát za svým stanoviskem a samozřejmě, že se nebudeme nikterak vměšovat a do soudního řízení budeme obhajovat to, že jsme to spočítali správně.

Jedním z terčů opatření jsou algoritmy. Různé služby, hlavně sociální sítě, využívají vnitřní neviditelná pravidla, podle kterých se rozhodne, co se nám ukáže nebo neukáže na sociálních sítích. Vy jste si od toho celého slibovali a slibujete si od toho, že algoritmy budou transparentnější. Opravdu už do těch algoritmů vidíte, už víte do detailu, podle čeho Facebook vybírá příspěvky nebo podle čeho třeba Google Maps určí trasu, kterou nám ukáží?
Momentálně nikoliv, protože nemáme ještě pravomoc se do toho podívat, ale právě toto nařízení nám tu pravomoc dá. Řekla bych, že kontrola algoritmů půjde ze dvou stran. Jednak ze strany komise, jak už jsem uvedla, my hlavně nechceme, aby algoritmy profilovaly lidi podle citlivých dat, to znamená, aby jim směrovaly reklamu například podle dat mladistvých nebo podle citlivých dat typu rasy nebo sexuální orientace. Tam už máme zákaz.

„Nechceme, aby algoritmy profilovaly lidi podle citlivých dat.“

A potom také nechceme, aby algoritmy vydělávaly nebo nechávaly platformy vydělat na nezákonném obsahu, na nenávisti, na dětské pornografii. Toto budeme kontrolovat tzv. ze shora, to znamená z moci úřední.

Komise to bude moci rozkrývat tím, že naši datoví experti a právníci se budou moci podívat zkrátka do střev toho systému. No a kontrola zdola, to bude právě ze strany uživatelů.

Od toho si slibuji hodně, že lidi nebudou už jen jaksi bezprávnými a neinformovanými objekty a někdy i oběťmi toho systému, ale že si třeba budou moci říct, že nechtějí být profilování a že tam chtějí vidět všechno tak, jak to chronologicky nabíhá.

To, co teď právě nabídla Meta nebo TikTok, který to také bude nabízet. Myslím, že je to správná věc, protože platformy nás z byznysových důvodu vehnaly do bublin a vidíme všichni, že to je jeden ze zdrojů rozkolu v reálném životě.

V oblasti práv uživatelů, máme asi oba zkušenost s různými hláškami, které se objeví, když otevřeme některé webové stránky. Nedovedu si úplně představit, že každý uživatel by je četl a že by každý uživatel pochopil, co všechno je tam napsáno.
Máte pravdu. My máme zkušenost s nařízením o ochraně soukromých údajů, kde je také povinností digitálních systémů informovat lidi o jejich právech, například o právu být zapomenut, to znamená být úplně vymazán ze sítí. Lidi toho využívají poměrně zřídka, což v podstatě omezuje i účinek té legislativy.

Takže ano, osvěta, informovanost. Proto tady dnes s vámi sedím a jsem vděčná za to, že se na to ptáte, že o tom můžu informovat českou veřejnost.

„Práva být zapomenut, tedy být vymazán ze sítí, využívají lidé zřídka.“

Budeme dělat kampaň a budeme informovat my, kteří se zabýváme touto problematikou velmi zhusta. No ale znovu se musím vrátit k tomu, že i ty platformy mají tuto povinnost. A jistě, že když přijde lidem na monitor informace, kterou rozluští stěží právník, tak to asi není to, co chceme. My chceme, aby dávali informace, kterým budou rozumět lidi, kteří mají nějakou základní znalost.

Jedním z cílů nových pravidel pro velké internetové platformy je omezení šíření dezinformací a nenávistného obsahu. Internetové platformy musí umožnit uživatelům jednoduché nahlášení závadného obsahu. Následně potom mají platformy reagovat a případný nezákonný obsah odstranit. Je toto řešení z vašeho pohledu dostatečné?
Je to dostatečné a bude se s tím muset zacházet opatrně, protože primární je ochrana svobody slova. To znamená, že my trváme na tom, že musí odstraňovat nezákonný obsah, což je dětská pornografie, což jsou výzvy k násilí.

Dnes je to i paragraf o propagaci válečné agrese. Jsme vlastně v informační válce. Jsou to poplašné zprávy. To jsou věci, které by měly odstraňovat a bude to pod kontrolou. V zásadě to musí fungovat tak, že budou muset reagovat nejen na ta oznámení, ale budou muset taky samy pečovat o ten prostor tak, aby nerozšiřovaly nelegální, nezákonný, zločinný obsah.

„Primární je ochrana svobody slova. Nechceme, aby platformy cenzurovaly.“

S dezinformacemi je to vždycky složitější, protože my chceme, aby se jaksi na pravou míru upřesňovala fakta a aby se necenzurovaly názory. A na tom tedy trvám a jsem zvědavá, jak se s tím bude vypořádávat nová komise, kde už nebudu sedět já, která opravdu velice cíleně jednám s platformami o tom, aby nepřestřelily, aby necenzurovaly, aby nepřekračovaly lidem možnost vyjádřit názor.

Vy jste před chvílí říkala, že je důležité, aby zůstala svoboda slova. Nemůže se tento nástroj, i to, že každý může nahlásit závadný obsah, stát nástrojem různých aktivistů, kteří budou systematicky nahlašovat zákonný obsah, protože se jim nebude líbit? A ty platformy možná, aby si zjednodušily život, to budou automaticky mazat?
To se děje. Mám hodně zajímavých podnětů od platforem. Typicky třeba Facebook mi říkal, že absolutně největší množství požadavků na odstraňování různých obsahů přichází z vlád, z oficiálních míst, nikoliv od neziskovek nebo aktivistů. Což pro mě byla zajímavá informace. No, toto se prostě nesmí stát, oni musí zvažovat, jestli je to opravdu zločinný obsah na první pohled, nebo jestli je to informace, která zavádí ve faktech.

Dominik Hašek eurokomisařem?

V červnu nás čekají další volby do Evropského parlamentu, následně sestavování nové Evropské komise. V Česku se už přitom rozeběhla debata o tom, kdo by měl být vaším nástupcem v Evropské komisi, kdo by tam měl Česko zastupovat? S těmi devítiletými zkušenostmi přímo z Evropské komise. Jak by ten výběr měl vypadat? Z jakého okruhu by politici měli vybírat podle vás?
Když přijde do komise nový člen, který má za sebou kariéru premiéra, ministra nebo vlivného europoslance, tak si tam sebou už v tom kufru nese velký kus autority, bere se to jako těžká váha.

No ale to není všechno. Musí se tam samozřejmě dodat autorita přirozená toho, jak se ten člověk chová, jak prosazuje svoje portfolio, jak dokáže ovlivňovat portfolia dalších komisařů.

Takže když tam někdo přijde bez této kariérní zkušenosti, tak to má asi těžší. Je dobré, aby znal instituce, aby znal procedury. To jsou všechno potřebné věci do výbavy komisaře. No, ale aby neměl taky kostlivce ve skříni, protože můžu vám říct, že grilování v Evropském parlamentu, to je tedy lahůdka, kdy opravdu se vám dívají do míst, o kterých ani netušíte, že je máte.

Platí nová pravidla pro sítě: Online je nelegální to stejné co naživo a citlivá data nepatří reklamě

Číst článek

Měla byste třeba nějaký tip, o kom si myslíte, jak sledujete v bruselských kuloárech, že by automaticky třeba tu autoritu mohl mít, že by to bylo dobré jméno?
Tak je tam několik velice významných českých europoslanců. Z toho ale musím pro posluchače říct, že bude rozhodovat vládní koalice. Takže někteří europoslanci jsou ze hry. Na tom není moc objektivně co hodnotit. Tak já vám tedy řeknu můj tip. Ale berte to trochu s rezervou, on se snad nebude zlobit. Já jsem se potkala s Dominikem Haškem ve Štrasburku a mně se zdá, že to je homo politicus.

Že by Dominik Hašek mohl být českým eurokomisařem? Měl by respekt, prestiž a silné postavení?  
Musel by si to vybudovat. Ale já jsem nad tím přemýšlela, že kdyby takový člověk dostal do ruky mládež a sport, co by z toho dokázal udělat. Jak moc se potom volá, aby EU dělala víc pro mladé a pro sport. Berte to s rezervou, není to fór. Já jsem nad tím opravdu takto přemýšlela a myslím, že to reálné není, že tam bude jaksi rozhodovat vysoká politika.

Ale možná, že je to spíš takový vzkaz, aby ti, kteří o tom budou rozhodovat, měli trošku rozšířené hledí. Aby se rozhlíželi šířeji, než jen v těch politických vodách. Což je v rozporu s tím, co jsem řekla, že je dobré, když ten člověk má tu politickou kariéru.

Kdy bude Akt o digitálních platformách platit i pro další společnosti? A plánuje Evropský komise nějakým způsobem vymezit používání umělé inteligence? A jakou šanci mají podle Věry Jourové stát se eurokomisařem Danuše Nerudová či Josef Síkela? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu v audiu v úvodu článku.

Tomáš Pancíř, tec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme