Vietnamci žijící v Česku usilují o práva národnostní menšiny i dvojí občanství
Neházejte nás všechny do jednoho pytle, jsme slušní, pracovití a zasloužíme si váš respekt. Takový by mohl být vzkaz, který posílají Vietnamci žijící v Česku většinové společnosti. Z jejich sjezdu v pražské Libuši má vzejít volání po tom, aby je česká společnost brala jako sobě rovné partnery.
Phan Kien Cuong žije v Česku už 20 let. Největší ústrky zažil od dětí, když chodil do školy. Byl prostě jiný. Dnes už je to prý lepší, stále mu ale vadí, že Češi někdy Vietnamce paušálně odsoudí jako národ. Podle pana Kien Cuonga je třeba mezi lidmi rozlišovat, stejně jako to mezi sebou dělají Češi.
Když někdo nadává na Vietnamce, není Phan Kien Cuong vztahovačný. „Sice to není k smíchu, ale nijak mě to neuráží. Já jsem jenom jeden z těch 60 tisíc, kteří tady žijí,“ říká.
Vietnamci, kteří měli v Praze svůj sjezd, usilují o to, aby se přestalo s házením všech Vietnamců takzvaně na jednu hromadu. Chtějí také možnost zachovat si dvojí občanství nebo status národnostní menšiny, aby mohli kandidovat do zastupitelských sborů či mít ve školách výuku ve vietnamštině.
„Když se zde narodí vietnamské dítě vietnamským manželům, kteří tady mají trvalý nebo dlouhodobý pobyt, aby dostalo české i vietnamské občanství. A když mu bude 18 let, tak ať si samo rozhodne,“ přibližuje předseda Česko vietnamské společnosti Marcel Winter a také poukazuje na to, že ne všichni Vietnamci jsou stejní.
Podle Wintera je důležité, aby se Vietnamci žijící v Česku domluvili i se svými prarodiči a neztratili kontakt se zemí svých předků. Svaz Vietnamců v České republice má podle něj dostatek kvalifikovaných vyučujících, kteří by jazyk mohli učit.
O menšinách v Česku mluvila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
Postoj Čechů k Vietnamcům se ale asi hned tak nezmění. Phan Kien Cuong přesto doufá, že se Češi časem naučí jiné národy respektovat:
„Já bych chtěl vzkázat jenom to, že by měli co nejvíce cestovat do světa, aby se podívali, jak žijí lidé po celém světě. Pak mají úplně jiné názory, už vůbec ne rasistické. Myslím si, že se to pak rychle změní.“
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková připomíná, že práva národnostních menšin jsou zaručena zákonem. Podotkla však, že čeští Vietnamci se chtějí zařadit se mezi ty menšiny, které mají zástupce v Radě vlády pro národnostní menšiny, jež je poradním orgánem vlády.
O členství v radě vlády musí rozhodnout ministr
Členstvím v radě by menšina získala možnost navrhovat legislativní změny v oblasti národnostních menšin či navrhovat rozdělení peněz ze státního rozpočtu na podporu aktivit menšin. Zástupci minority by pak například seděli v dotačních komisích.
„Je pravda, že menšina vietnamská, ale i například menšina běloruská se určitou dobu hlásí o členství v této radě právě tak, aby měly možnost zasedat a třeba se i vyjadřovat k určité legislativě, která se týká národnostních menšin,“ řekla Šimůnková.
Právní nárok být členy rady podle ní obě zmiňované menšiny mají, rozhodnutí je však na ministru zahraničí, který radě předsedá. Ten musí návrh poslat do vlády.
„O tom, jestli bude národnostní menšina novým členem rady, rozhoduje v konečném důsledku vláda, bude to tedy politické rozhodnutí,“ uvedla Šimůnková.
