Vláda bude řešit pronájem stíhaček a zrušení civilní služby

Vláda dnes posoudí návrh smlouvy o desetiletém pronájmu 14 nových stíhaček Jas-39 Gripen a související kontrakt o průmyslové spolupráci mezi Českou republikou a Švédskem. Kabinet zřejmě debatu o smlouvách jen zahájí a uzavře ji až příští týden. Ministr obrany Miroslav Kostelka předloží vládě rovněž návrh branného zákona, který upraví zánik povinné vojenské služby ke konci letošního roku. Všeobecná branná povinnost však zůstane i po vzniku plně profesionální armády. Současně s povinnou vojnou skončí i institut civilní služby.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Saab J-39 Gripen na letišti

Saab J-39 Gripen na letišti | Foto: SAAB-BAE Systems

Žádné významnější námitky proti návrhům smluv o pronájmu švédských stíhaček Gripen nečeká od svých ministerských kolegů šéf resortu obrany Miroslav Kostelka. Předpokládá proto, že oba dokumenty - o pronájmu stíhaček a offsetových programech pro tuzemskou ekonomiku - schválí vláda už příští týden. Dnes se ministři se smlouvami seznámí a nechají si zřejmě týden na rozmyšlenou.

A jaký je důvod Kostelkova optimismu? "Hlavní aktéři, tedy Ministerstvo obrany, financí, průmyslu, Ministerstvo zahraničních věcí, měli dostatek možností na všech smlouvách pracovat, protože tam měli svoje lidi."

Kostelka současně upozornil, že až budou smlouvy mezi českou a švédskou stranou schváleny, dojde k jejich podpisu během několika dnů. To by znamenalo, že čeští piloti začnou cvičit na gripenech už letos v červnu. První stroje má naše armáda získat příští rok na jaře.

Podle vyjednavačů je smlouva pro Česko výhodná - za desetiletý pronájem zaplatíme méně než 21 miliard korun, tedy cenu, se kterou Švédové do tendru přicházeli. Seveřané navíc slíbili, že dodatečně vycvičí deset českých pilotů a 25 techniků, což přinese úspory stovek milionů. Nakonec se našim vyjednavačům podařilo stlačit cenu pronájmu o víc než miliardu korun.

Kabinet by mohl debatovat i o tom, že by vojenská rozvědka a kontrarozvědka mohly sloučit. Nová služba by tak měla být efektivnější, tvrdí poslanci ODS, kteří zákon zpracovali. Podle jednoho z autorů - poslance Petra Nečase se tak výrazně zlepší i kontrola vojenských zpravodajců parlamentem. "Momentálně je parlamentní kontrola pouze vůči kontrarozvědné části, nikoli vůči ofenzivní rozvědce. Ten návrh dává pod kontrolní činnost parlamentu veškeré operace vojenského zpravodajství. Vedle toho se zavádí mechanismus, který umožňuje jmenovat ředitele vojenského zpravodajství pouze po projednání v příslušném odboru poslanecké sněmovny."

Vláda se bude zabývat také sérií poslaneckých novel. Jedna z nich dává rodičům šanci posílat děti častěji do školky, aniž by přitom ztratili nárok na rodičovský příspěvek. Další poslanecká iniciativa počítá s vytvořením Vojenského zpravodajství jako jednotné armádní zpravodajské služby.

Jiná skupina zákonodárců vypracovala novelu, která by měla společenstvím vlastníků bytů umožnit snadnější dohodu například na opravě fasády či střechy nebo pronájmu společných částí domu.

Markéta Kaclová, Karel Hanzelka, Pavel Otto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme