Vláda nepodá návrh na rozpuštění KSČM. Nemá k tomu dostatek důkazů
Vláda zatím nepodá návrh na pozastavení činnosti KSČM. Nemá k tomu dostatek důkazů. Nepomohly jí ani posudky expertů na extremismus. Kabinet místo toho ale prověří občanská sdružení, která s komunistickou stranou úzce spolupracují. Kvůli boji s levicovým extremismem také osloví Ústav pro studium totalitních režimů.
Podle ministra vnitra Jana Kubiceho má vzniknout i expertní skupina, která zhodnotí možnosti postihu této formy politického radikalismu.
„Plně si uvědomuji nebezpečí, které komunistická ideologie může přinést pro náš demokratický systém. Z tohoto důvodu se domnívám, že se vláda nesmí vzdát své odpovědnosti a musí jednoznačně deklarovat, že je připravena uskutečnit konkrétní kroky a přijmout taková opatření, která mají za cíl na toto upozorňovat a s tímto fenoménem bojovat,“ říká Kubice.
Šéf KSČM Vojtěch Filip rozhodnutí kabinetu očekával. Podle něj by kabinet s návrhem na pozastavení komunistické strany v Evropské unii neobstál.
O tématu mluvil ve Stalo se dnes na Radiožurnálu Lubomír Kopeček, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně
„Už jsem několikrát říkal, že takové důkazy neexistují, a pokud by je chtěl někdo falšovat, tak by samozřejmě riskoval ještě větší ostudu než případný politický proces, který by byl motivován pouze likvidací opozice. Rozhodnutí vlády beru v podstatě tak, že přes všechno prověřování KSČM postupuje ústavně a podle zákona,“ uvádí Filip.
Kdy zmizí KSČM z parlamentu?
„Současná KSČM vznikla až po roce 1990 jako regionální organizace bývalé KSČ. Samozřejmě ta kontinuita z hlediska určitých struktur tady je. Nicméně je dobré v tomto směru minimálně organizačně rozlišovat,“ upozorňuje Lubomír Kopeček, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
„Další aspekt je ideologický. Tady je to trochu složitější, protože KSČM je extrémně opatrná, co se týká vyjádření v různých programových dokumentech. Některé sice nabádají v určitém útočném tónu vůči kapitalismu, vůči stávající podobě společnosti, politického režimu. Nicméně ty formulace jsou natolik opatrné, že se z nich nedá vytáhnout nic, o co by se zákaz nebo rozpuštění strany dalo opřít,“ říká Kopeček a pokračuje:
„Pak je tady otázka vztahu k minulosti, kdy strana jako taková určité kritické vymezení vůči minulosti v roce 1989 udělala, ovšem je třeba brát v úvahu, že je to dnes primárně strana nostalgie. Strana, která je ve vazbě na minulost docela silná. I vazba voličů na stranu je hodně podmíněná právě složkou nostalgie, toho, co bylo před rokem 1989.“
KSČM je podle politologa zajímavá tím, že je to dnes poslední masová politická strana se zastoupením v poslanecké sněmovně. Má poměrně početnou členskou základnu. Ta se do značné míry kryje s voliči, byť to procento klesá.
„Průměrný věk členů KSČM je nad 70 let. V Praze je to dokonce ještě o několik let více. Je zde tedy přirozený úbytek členů daný úmrtností. V roce 1994 měla KSČM 196 000 členů, dnes je to méně než 60 000. U voličů je trend méně dramatický jak z hlediska úbytku, tak stárnutí. Voliči však stárnou. Více než polovině voličů KSČM je nad 60 let. Zhruba před 13 lety bylo procento voličů nad 60 o třetinu menší. Ani voličský vývoj není příznivý a pokud se nestane něco mimořádného, tak ta strana může během dvou až tří volebních období zmizet z parlamentu,“ dodává politolog Kopeček.
