Vládní spor o výpovědi? Strany si ve Sněmovně udělají bodíky, ale bude to jen divadlo, míní novinář

Matěj Skalický mluví s Martinem Čabanem, komentátorem serveru SeznamZprávy.cz

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

30. 8. 2024 | Praha

Výpověď bez udání důvodu. Část koalice je pro, část proti. Takže tu máme spor. Proč výpovědi prosazuje ODS a co na nich vadí KDU-ČSL? A když už se vláda na něčem shodne, může se to změnit ve Sněmovně? Téma pro komentátora serveru SeznamZprávy.cz Martina Čabana. Ptá se Matěj Skalický.

Editace: Kristýna Vašíčková
Sound design: Damiana Smetanová
Rešerše: Tereza Zajíčková
Podcast v textu: Tereza Zajíčková
Hudba: Martin Hůla, Jaroslav Pokorný, Damiana Smetanová

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Použité fotky:

Martin Čaban, komentátor serveru SeznamZpráv.cz | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Vinohradská 12

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL (vpředu) a premiér Petr Fiala z ODS | Foto: Jan Handrejch | Zdroj: Právo / Profimedia

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve vládní koalici se teď vede spor o výpovědi bez udání důvodu. Kdo a kdy ho rozhořel? To totiž není novinka.
Novinka to není. Téma se jednou za čas objevuje. Mluví se o rigidnosti českého trhu práce a debaty bohužel obvykle začínají a končí tím, že někdo vytáhne téma výpovědi bez udání důvodu. Debata, která se vede teď, se rozjela zhruba v lednu tohoto roku. Národní ekonomická rada vlády (NERV) zveřejnila 37 prorůstových opatření a mimo jiné tam byla zmíněna i výpověď a zavedení institutu výpovědi bez udání důvodu v souvislosti se zmínkou – a to je důležité zmínit – o dánském modelu Flexicurity. Této zmínky se chytli především ministři za ODS, zejména ministr financí Zbyněk Stanjura.

„To není jednostranná výhoda. Dneska se velmi často používají možnosti, které dává zákoník práce (…)“

„(…) takže já si myslím, že to je vlastně výhodné pro obě dvě strany.“

Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí (CNN Prima News, 17. 4. 2024)

Začali se tvářit, že to je vlastně dobrý nápad, že když to NERV uvádí jako prorůstové opatření, tak by o tom vláda měla debatovat. A tím se debata rozjela. Na druhou půlku zmínky, o tom dánském modelu, se už trošku zapomnělo a rozjela se ta obvyklá česká debata o tom, jestli mají zaměstnavatelé vyhazovat své zaměstnance, aniž by jim k tomu řekli důvod.

Vláda o tom nakonec skutečně debatovala, velmi usilovně, oficiálně i minulý týden na svém poprázdninovém jednání. A rozhodla se, že novelu zákoníku práce, kde by případné výpovědi bez udání důvodu mohly být, posune do Sněmovny. A to bez toho aniž by tam právě výpovědi bez udání důvodu byly. Tím tedy spor skončil?
Pravděpodobně ne. V novele, kterou vláda schválila, ten institut skutečně není, protože nezavládla dostatečná shoda…

… Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zmiňoval, že to nikdo nenavrhoval.
Ano, nakonec to nebylo ani navrženo, protože z debaty vyplynulo, že to zkrátka nemá v koalici dostatečnou podporu.

„(…) Kromě některých drobných změn, které jsme tady na vládě ještě dořešili v rámci stanoviska Legislativní rady vlády, tak projednal ten návrh tak, jak už byl v posledních měsících několikrát představen.“

Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí (Česká televize, 21. 8. 2024)

V zásadě se za institut výpovědi bez udání důvodu staví téměř bezvýhradně ODS, TOP 09 a konzervativnější, pravicovější část Starostů. Velmi proti jsou lidovci. Piráti říkali, že by se o tom dalo jednat, ale tam si myslím, že mají na mysli trošku něco jiného než Zbyněk Stanjura. Úplně si neumím představit, že by Olga Richterová (Piráti) ve Sněmovně hlasovala pro výpověď bez udání důvodu tak, jak si ji představuje Jan Skopeček (ODS). To je velmi málo pravděpodobný scénář. Takže debata ve vládě byla evidentně složitá a došlo to do té fáze, že se to na vládě nenavrhlo, takže to v novele není. Ale zároveň ODS a TOP 09 říkají, že až se novela bude projednávat ve Sněmovně, tak pravděpodobně přednesou pozměňovací návrh, kterým by se to, pokud pro to bude dostatek poslanců, dalo ještě přidat. 

Flexi novela

Kdyby nakonec někdo výpověď bez udání důvodu do té flexi novely, jak se jí říká, přidal, znamenalo by to, že potom, až celá novela zákoníku práce projde, může kdokoli kohokoli vyhodit, aniž by mu řekl důvod?
V podstatě to tak je. Samozřejmě záleží na tom, jak by to bylo napsáno. Důležité je, co bude napsáno v zákoně, ne to, co se povídá v politických debatách. Návrh v tuto chvíli není na stole, abychom se mohli bavit o konkrétních formulacích. Ostatně ani v Dánsku, na které se odkazuje, to není úplně tak, že za vámi přijde zaměstnavatel, řekne zítra už nechoď a je to hotové. Jsou tam nějaké chráněné skupiny zaměstnanců, jsou nějaké úpravy v kolektivních smlouvách a podobně, takže to není tak jednoduché. Ani si nemyslím, že by poslanci, kteří by to rádi prosadili, chtěli prosazovat v této nejtvrdší podobě. 

Nicméně představa, kterou oni mají, je taková, že ten institut v zákoníku práce bude. Pokud by zaměstnavatel nevyužil některý z klasických zákonných důvodů pro výpověď, které v zákoníku práce už jsou, tak by mohl využít tento institut – říct zaměstnanci, že mu dává výpověď, aniž by mu řekl důvod. A kompenzovalo by se to vyšším odstupným, které dnes obvykle činí tři platy. ODS navrhuje, že by to mělo být mezi šesti a osmi platy. Zaměstnanec by tedy sice neznal důvod výpovědi, ale zase by dostal o něco vyšší odstupné. 

Nutně to tedy nemusí být jeden z těch zákonných důvodů, třeba opakované porušení pracovní kázně a podobně. Může to být třeba nadbytečnost zaměstnance…?
Čistě teoreticky, nadbytečnost už dnes jako zákonný důvod v zákoníku práce je a je jeden z institutů, které se využívají. Problém je v tom, že v Česku je skutečně složité se zbavit zaměstnance, který prostě jenom pracuje špatně. Máte tam složité mechanismy různých vytýkacích dopisů. Zaměstnanec má poměrně dlouhé lhůty na to, aby se pokusil to napravit. Pokud se o to pokusí, tak i když se mu to třeba nepodaří, už je zase nějakým způsobem chráněný. Takže vyhodit špatného zaměstnance, který ale chodí do práce, v práci nepije, nekrade a nedopouští se hrubých porušení zaměstnaneckých povinností, je pro firmu skutečně těžké. Zbavit se ho třeba jenom z toho důvodu, že by se jí na tom místě líbil někdo jiný.

Což je i ten důvod, proč se tomu říká flexi novela, aby umožnila flexibilnější trh práce…?
Ano, aby trhu práce dala určitou pružnost, zkrátila některé lhůty a případně odbourala byrokratické povinnosti. Výpověď bez udání důvodu je ale v každém případě problematická. Pokud by tam bylo těch šest až osm platů odstupného, tak pro firmu je to skutečně velký výdaj a musela by si stejně velmi dobře rozmyslet, jestli bude ochotna takové peníze vydat. Když si představíte, že by chtěla vyhodit třeba tým pěti lidí, tak najednou bude shánět čtyřicet jejich výplat. Pak je otázka, jestli není jednodušší to přece jenom udělat tak, jako se to dělá dodnes – ohnout organizační strukturu firmy a tvářit se, že jsou ta místa nadbytečná, nebo najít jinou z kliček, které se dnes využívají. Takže samotný institut výpovědi bez udání důvodu, jak se o něm dneska mluví, je do jisté míry zbytečný. 

Na Seznam Zprávách jsme vydávali anketu mezi firmami a říkají to i samy firmy. Není to pro ně klíčové téma a byly by raději, kdyby se vláda věnovala omezování byrokracie a podobných věcí. Takže si myslím, že debata je do jisté míry předvolební a že na ní některé strany demonstrují svoji pravicovost. Trošku chtějí vyjít vstříc podnikatelské lobby v čele s Hospodářskou komorou, ke které má ODS velmi blízko, protože jí v tuto chvíli předsedá bývalý místopředseda ODS Zdeněk Zajíček. Spíš bych tedy za tím viděl toto než nějakou vážnou snahu to do zákoníku práce dostat.

Důvody, o kterých jste mluvil, uvádí právě ODS, třeba ústy Jana Skopečka. Jsou případy, kdy zaměstnavatelé musí obcházet zákon, aby se některých lidí zbavili. 

„(…) Respektive najde si jeden důvod, nejčastěji je to reorganizace, kterou udělá na tom pracovišti (…)“

Jan Skopeček (ODS), místopředseda Sněmovny (CNN Prima News, 18. 8. 2024)

Mluví o liberální novele. Na druhou stranu jsou tu velké obavy Českomoravské konfederace odborových svazů…

„Už ten samotný nápad a ta argumentace k tomu, tak to je opravdu až za hranou slušnosti ve vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec.“

Josef Středula, předseda ČMKOS (Česká televize, 22. 4. 2024)

… I ministerstva práce a sociálních věcí, i opozice.

„(…) Domnívám se, že takovýto návrh nemá šanci projít Poslaneckou sněmovnou.“

Aleš Juchelka (ANO), poslanec (Česká televize, 24. 8. 2024)

Tvrdí, že je to velmi zneužitelné, že si zaměstnavatelé budou moct – když to přeženu – vyhazovat, koho budou chtít. Třeba lidi před naplněním důchodového věku, zranitelné skupiny obyvatel…
Když se podíváte do zákoníku práce a na důvody výpovědí, tak je patrné, že některé skupiny zaměstnanců jsou chráněné – těhotné ženy, ženy na mateřské, muži na otcovské, lidé, kteří jsou na nemocenské a podobně. Zkrátka některým lidem nemůžete dát výpověď. Ostatně se to i ze strany zaměstnanců někdy zneužívá. Když to vypadá, že hrozí výpověď, tak se zaměstnanec takzvaně hodí marod. V tu chvíli se pro firmu stává nedotknutelným závažím, což je taky problematická úprava. Takže si myslím, že i výpověď bez udání důvodu, pokud by byla do zákoníku práce vepsána, bude s těmito některými podmínkami. Obava, kterou vyjadřoval pan předseda Středula, že budou firmy vyhazovat zaměstnance, protože jsou světlovlasí…

„Bavíte se o výpovědi bez uvedení důvodu. Vy ho můžete propustit, protože to není blonďák s modrýma očima.“

Tím podle mě tu debatu posouváme do absurdních rovin. Myslím, že jak politici, kteří to prosazují, tak odboráři a případně opozice, mají v předvolebním období tendence v té debatě hodně přehánět.

„(…) to není jenom diskriminace, to je doslova a do písmene nebezpečí, které jsme si mohli pamatovat z období let 1938 a 1945.“

Josef Středula, předseda ČMKOS (Česká televize, 22. 4. 2024)

Za mě by institut pro český trh práce nebyl žádnou tragédií, ale mám obavu, že politici, kteří to prosazují, nedomýšlejí to, co následuje po výpovědi – to, co třeba v Dánsku perfektně funguje – ten polštář, do kterého vyhozený zaměstnanec dopadne. V Česku je třeba problém s aktivní politikou zaměstnanosti a s fungováním úřadů práce. Ty dělají spoustu agend, které s prací moc nesouvisí. Rozesílají různé dávky a nemají moc času. Za poslední léta nizoučké nezaměstnanosti s tím vlastně nemají ani moc zkušeností, s rekvalifikací zaměstnanců, s pomáháním hledání pracovních míst a podobně. A dokud se nevyřeší tento polštář, tak je poměrně nebezpečné jen tak zavádět výpověď bez udání důvodu. To jsou ty dvě půlky, které tvoří dánskou flexibilitu a bezpečnost.

Je tam také mnohem větší polštář v prvních týdnech. Po tom, co se dostanete na úřad práce. 
Ano. Tuším, že v prvních dvou měsících máte nárok na 90 procent dosavadní mzdy. Máte tak spoustu času si hledat zaměstnání, plus dánské úřady práce prostě fungují. Celým procesem vás provedou a skutečně jsou schopné vám nějakou práci najít. To se ukazuje i na statistikách. Myslím, že 80 procent Dánů, kteří se dostanou na úřad práce, ho do roka opouští, přes 50 procent do tří měsíců. U nás tuším, že víc než polovina lidí zůstává na úřadu práce víc než rok.

Racionálnější obavy má například místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD). Ta říká, že když někoho ze dne na den vyhodí, ten člověk má úvěry, hypotéky…

„(…) V případě, že by takto ze dne na den přišli o práci a neměli možnost sehnat jinou práci, také to půjde uvalovat do nějakých těžkých existenčních životních situací.“

Lucie Šafránková (SPD), poslankyně (Česká televize, 3. 5. 2024)

Určitě je to jeden ze scénářů, se kterými je dobré při psaní novely počítat. Výpověď bez udání důvodu neznamená výpověď ze dne na den. Předpokládám, že i v případě výpovědi bez udání důvodu bude pořád platit například výpovědní lhůta.

Ale to se teď zkracuje, ne?
Teď se zkracuje tím způsobem, že se už nepočítá od prvního následujícího měsíce, ale od data doručení. To znamená, že když dostanete výpověď 3. března, tak doteď jste byl v práci i s dvouměsíční lhůtou technicky vzato tři měsíce, protože jste tam byl celý březen a až pak se začala počítat výpovědní lhůta. Teď se to bude počítat od 3. března do 2. května. U výpovědí, které budou podávány na konci měsíce, to žádnou změnu nepředstavuje, ale v některých případech to může pomoci. A předpokládám, že tato výpovědní lhůta by byla i u výpovědi bez udání důvodu. O tom se sice nemluvilo, ale že by to bylo ze dne na den na dlažbu… To snad už, jako v divokém kapitalismu 19. století, nežijeme.

Další úpravy

V novele zákoníku práce jsou i jiné úpravy – zkušební doba nebo letní brigády pro čtrnáctileté mladistvé. To jsou změny, které žádné emoce nerozdmýchávají ani na jedné nebo na druhé straně?
Co jsem slyšel reagovat třeba představitele odborů, kteří se velmi silně staví proti výpovědi bez udání důvodu, tak tyto změny je nijak zvlášť nepohoršují. Kolem brigád mladistvých, které by mohly za přísných podmínek a s písemným souhlasem zákonného zástupce být možné už od 14 let, udělal trošku zbytečné vlny na sociálních sítích spíš pan ministr Jurečka. Opatření obhajoval tím, že jeho děti na jeho rodinné farmě od malička makají a že by se to mělo týkat všech. Tak ta úprava ale asi ani nebyla myšlena. Spíš to bylo zjednodušení něčeho, co se dnes různě obchází tím, že tatínek vezme čtrnáctiletého syna do práce, nechá ho tam strkat papíry do obálek a pak mu za to dá do ruky nějaké peníze. Takže to je podle mě celkem kosmetická úprava. Uvidíme, jestli toho firmy vůbec budou využívat, protože to bude zase spojeno s nějakou administrativou. Musí mít písemný souhlas zákonného zástupce, budou muset prokázat, že práce, kterou bude dělat, je v první kategorii nebezpečnosti, nebude překračovat určenou pracovní dobu a podobně. Uvidíme, jestli se institut vůbec chytí. Ale není to zásadní změna. 

Co se týče změn ve zkušebních dobách a výpovědních lhůtách, tam jsem nezachytil zásadní odpor. Myslím si, že to je drobná úprava, ale zároveň je to krok směrem ke zpružnění vztahů. Jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé budou v tom vztahu trochu svobodnější.

Když NERV navrhoval výpověď bez udání důvodu, tak argumentoval tím, že chybí kvalifikovaní lidé a že je nízká nezaměstnanost. Je nějaké jiné opatření, které by udělalo trh práce flexibilnější?
Určitě by se daly dělat i jiné věci. Jednou z nich je aktivní politika zaměstnanosti, to znamená lepší fungování úřadu práce, aby proces rekvalifikací a průvodcovství nezaměstnaného procesem hledání práce byl pohodlnější a rychlejší. 

Další věc, která se podle mě taky bude odehrávat až ve Sněmovně formou pozměňovacího návrhu, jsou změny ve výplatách podpory v nezaměstnanosti. Tam mám pocit, že ministr Jurečka říkal, že by rád zvýšil podporu, ten náhradový poměr oproti průměrné mzdě, v prvních dvou měsících. V té druhé části nezaměstnanosti by podpora mohla naopak zase klesnout, aby to nebyla taková rána pro státní rozpočet.

„(…) Abychom jasně motivovali ty lidi k velmi rychlému návratu do práce, velmi rychlému hledání si toho zaměstnání (…)“

Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí (Česká televize, 21. 8. 2024)

Což je zajímavá věc – poradci kolem ministra Jurečky míří především k tomu, aby se lidé nebáli měnit práci sami. Existují studie OECD, ve kterých je vidět, že Češi mění práci nejméně na světě. Jsou to myslím data za rok 2019, kdy v průměru OECD asi čtvrtina zaměstnanců během roku buď odešla na úřad práce, odešla z úřadu práce do zaměstnání nebo odešla ze zaměstnání do zaměstnání. Průměrně asi čtvrtina. V Dánsku nebo Finsku je to skoro třetina lidí za rok a v Česku je to 15 procent. Lidé tady jsou prostě zvyklí sedět na místě, dokud je zaměstnavatel nevyhodí. 

Jsme loajální.
Mně to povídejte, já bych to mohl vyučovat. V minulém zaměstnání jsem seděl 12 let. Byl jsem spokojený, to musím dodat, ale obecně to pro trh práce není úplně dobré. Je tak snaha povzbudit i zaměstnance – když se jim někde nelíbí, tak aby se nebáli dát výpověď a zkusit na dva měsíce, po které budou lépe zajištěni než dnes, se podívat po jiné příležitosti. Kvalifikovaných pracovníků není nekonečně, je jich spíš málo. Pracovní migraci nemáme moc vyřešenou, takže trh práce je v tuto chvíli v situaci, kdy si rozhodně může dovolit i divočejší změny, takže tady je určitě prostor pro výmysly. 

Rozvrat vlády?

Na podzim se novela patrně dostane do Sněmovny a bude se řešit to, zda ODS bude nějakým poslaneckým pozměňovacím návrhem chtít do novely dostat výpověď bez udání důvodu. Nejenom KDU-ČSL bude asi silně proti. Myslíte si, že to může rozvrátit vládu?
Rozvrátit asi ne. Rozkližování je vidět a v předvolebním období je to ostatně pochopitelné. Strany mají potřebu se vymezovat i vůči sobě navzájem. Že by se to dostalo do fáze rozvratu nebo dokonce rozpadu koalice, tomu já moc nevěřím. Už jenom z toho úplně nejpragmatičtějšího důvodu, že když se Marian Jurečka podívá na preference svojí strany, tak vidí, že by bez koalice Spolu nemohl politicky přežít. Ve chvíli, kdy by se rozpadla koaliční vláda, ve které tvoří koalice Spolu stěžejní prvek, tak by to pro spoustu koalic, ve kterých kandiduje v krajích a podobně, znamenalo skutečně velký rozkol v celé domácí politice. Takže si myslím, že tak daleko to nedojde.

Tomu rozumím. Ale myslíte, že si to ODS jako nejsilnější strana koalice neprosadí?
Podle mě to ODS neprosadí ve Sněmovně. Nesežene 101 poslanců, kteří by pro pozměňovací návrh zvedli ruku. Je docela možné, že ho sepíšou, že ho načtou, že se o něm bude nakonec i hlasovat. Ale nevěřím tomu, že bude podpora ve Sněmovně dostatečná. Povede se kolem toho divoká debata, udělají se svaly na ty správné voliče. Každá strana si na tom udělá svoje bodíky, ale ve finále si myslím, že to bude jenom divadlo. Do jisté míry je debata o výpovědi bez udání důvodu trochu plýtváním politickou energií, protože ve Sněmovně prostě podpora není.

Navíc už bude po volbách. 
Ano, bude po krajských volbách a ten tlak na prosazení není dostatečný. Takže je to jenom ODS s tím, že způsobí pnutí v koalici, které si myslím, že koalice přežije a ten návrh nakonec podle mě neprojde. Můžu se ale samozřejmě mýlit.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, TV Nova, CNN Prima News.

Matěj Skalický

Související témata: Vinohradská 12, výpověď, výpovědi, pracovní poměr, Marian Jurečka, ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV, Vláda Petra Fialy, pětikoalice, ODS, KDU-ČSL, zaměstnání