Poprvé od listopadu 89 máme příležitost srovnat počty diplomatů s Ruskem, říká bývalý velvyslanec Kolář
Česká republika zastropuje počet ruských diplomatů na ambasádě v Praze na stejný počet, kolik diplomatů má Česko v Moskvě. Jaký bude další vývoj v diplomatickém sporu Česka a Ruska? A jakou reakci aliančních spojenců bychom měli požadovat? Tomáš Pancíř se ptal bývalého českého velvyslance ve Spojených státech a Rusku Petra Koláře.
Podle ministra Kulhánka má Rusko na stažení svých lidí čas až do konce května. Je to standardní, nebo je to projev dobré vůle?
Je to projev velkorysosti. My jsme tento problém nezpůsobili, problém je způsoben aktem státního terorismu a chováním současné Ruské federace. Ta je putinovský, postsovětský pohrobek toho, co kdysi bývala velká velmoc světového formátu. Není to naše přání takhle eskalovat vztahy. Na druhou strhu jsme suverénní stát, který má svoji hrdost, a nemůžeme si nechat některé věci líbit. Tohle je už opravdu za hranou.
Máme poprvé od listopadu 89 příležitost srovnat počty tak, aby to nebylo neuvěřitelně disproporční. V minulosti, když jsme vypověděli nějakého diplomata, tak to oni znatelně nepocítili. Když oni nám vypověděli diplomata, tak to pro náš úřad byl vždy citelný zásah. Oni také vždy věděli, na koho mají zacílit, kdo jsou ti nejlepší.
Když říkáte, že to je disproporce, která tady byla celou dobu – nemělo se na to reagovat dříve?
Bylo to dost těžké, protože oni postupovali přísně recipročně. Na jakýkoliv pokus o normální jednání na téma počtu reagovali podrážděně, odmítali to. Ve chvíli, kdybychom postupovali bez dohody, začali je posílat domů a oni by dělali to samé, tak bychom byli zdecimováni do té míry, že bychom nemohli vůbec fungovat. A teď se nám naskytla příležitost, kterou využíváme. Myslím, že časem se to začne vyrovnávat, aby ambasády byly funkční. A třeba budeme navyšovat stavy po dohodě s Rusy. Bude to ale tak, že oni nebudou moci za každého našeho, kterého do Moskvy pošleme, poslat sem tři nebo čtyři. Bude to jedna ku jedné a uvidíme.
Jak velký problém pro Rusko bude zeštíhlení ambasády v Praze?
Je to pro ně znatelný problém, protože tradičně v ČSSR, pak Československu a teď v České republice měli opravdu velké zastoupení. Ve srovnání s jinými zeměmi to doposud bylo masivní.
Když se vrátím ke čtvrtečnímu rozhodnutí české vlády – ultimátum vypršelo v poledne, česká reakce přišla o tři hodiny později. Má toto zpoždění význam, nemělo to přijít ve 12.01?
Mělo, moc to nechápu, na co jsme čekali. Nevím, jestli to mělo být tak, že počkáme, až jak dopadne velvyslanec Pivoňka na ministerstvu zahraničí, protože Rusové si ho předvolali až na odpoledne. Podle mě to byl urážlivý vzkaz nám, věděli, že mají ultimátum do 12.00, a pozvali si pana Pivoňku na tři hodiny odpoledne. Tímto způsobem nám dávají najevo, že je vůbec nezajímá, co si budeme myslet, že oni budou vždy tahat za oj a my poběžíme za vozem. Takže jsem rád, že se to nakonec stalo, ale myslím si, že jsme měli konat ve 12.00.
Vyjadřují členské země EU dostatečnou solidaritu s Českem? A co by měli čeští politici chtít po spojencích? Poslechněte si Dvacet minut Radiožurnálu.
