Nechtěli jsme bojovat, říkají ruští dezertéři. Francie jich šest přijala, pomáhají v informační válce
Francie v posledních měsících přijala šest ruských dezertérů, informuje o tom agentura AFP. Výpovědi těchto uprchlých ruských vojáků podle ní kontrolovalo několik neziskových organizací.
Zatím jsou známé alespoň částečně příběhy některých z těchto ruských vojenských dezertérů. Mluvila s nimi agentura AFP, která z bezpečnostních důvodů jejich některá jména upravila.
Jedním z těch vojáků, se kterým novináři mluvili, je Alexandr, bývalý důstojník. Sloužil jako spojař a jeho úkolem bylo instalovat komunikační sítě na frontové linii, ale údajně sám prý nikdy nebojoval. Uvedl, že když válka začala, tak byl prý v šoku.
‚Fiktivní informace nahrávající Rusku.‘ Ukrajina odmítla kritiku české muniční iniciativy
Číst článek
Řekl novinářům, že se nejprve dozvěděl o tom, že pojede na cvičení na Krym, který Rusko anektovalo před deseti lety, ale najednou se celý konvoj dostal úplně někam jinam. Vedoucí mu údajně řekli, že všechno skončí do deseti dnů.
V létě roku 2022 pak Alexandr požádal o propuštění z armády. Velmi rychle pochopil, že ho nepustí, protože o pár dní později ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil mobilizaci s cílem povolat 300 000 rezervistů do války na Ukrajině.
Druhým příkladem ruského dezertéra je sedmadvacetiletý Sergej. A ten prý věděl o situaci na Ukrajině. Bylo obeznámený, chápal, co se tam děje, ale nechtěl bojovat.
Cesta z Ruska
Vypovídajícím příběhem toho, jak se dezertovaní vojáci dostali do Francie, je situace Andreje Amonova, bývalého dělníka na stavbách v Jakutsku, což je oblast na severu Ruska na Sibiři.

Po deseti letech ho vyhodili z práce. Vypověděl, že mu všechno jen tak oznámili a že mu v té souvislosti řekli, že se musí přihlásit do armády, stejně tak jako zhruba stovka dalších jeho spolupracovníků. Všichni tedy nastoupili do letadla bez toho, aby jim prý kdokoli dopředu řekl, kam poletí a kde je vysadí.
Nakonec skončili v Burjatsku, což je oblast v jižní části Ruska u hranic s Mongolskem, kde byl výcvikový tábor. Dvaatřicetiletý Andrej z tohoto tábora pár dní po příletu uprchl oknem. Jeho další cesta byla strastiplná. Vedla do Kazachstánu, což je jedna z mála zemí společně s Arménií, Kyrgyzstánem a Běloruskem, kam Rusové můžou odcestovat na ekvivalent našeho občanského průkazu a nemusí mít cestovní pas.
Nemorální krok, nebo potřebný budíček? Ukrajinský voják dezertoval, aby upozornil na vyčerpání armády
Číst článek
Podle neziskové organizace Idite lesom se zhruba 500 ruských dezertérů dnes nachází právě v Kazachstánu, ale také v Arménii a tisícovky dalších se skrývají v Rusku. Agentura AFP na základě zdrojů několika neziskových organizací informuje o tom, že Rusko vojákům většinou zabaví cestovní pasy, takže nemůžou cestovat. Většinou když už má nějaký z vojáků pas, tak musí mít také povolení svých vedoucích a taky zpravodajských služeb.
Informační válka
Francouzští politici ani vláda se zatím k přijímání ruských dezertérů příliš nevyjadřují, ale je jasné, že rusko-ukrajinská válka se neodehrává jen na bitevním poli, ale i v informačním světě. Tito vojáci jasně vystupují proti válce na Ukrajině, jasně vystupují proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, kterého označují za válečného zločince.
Těchto šest ruských dezertérů také pracuje na projektu, který se jmenuje Sbohem zbraně. V tomto projektu tito vojáci anonymně vypovídají a mluví o tom, jaká válka je, a vyzývají další vojáky, aby opustili ruskou armádu. Zdůrazňují, že vlastně každý má na výběr.
Francie tyto vojáky přijala až po několika měsících, kdy s nimi pracovalo několik neziskových organizací a kontrovaly jejich výpovědi. Jednou z těchto organizací byla taky asociace Rusko svobody, která bojuje za práva ruských disidentů.
Představitelka této asociace v Paříži Olga Prokopiovová vyzývá Francii, aby v přijímání ruských dezertérů šla ještě dál. A apeluje taky na další státy, aby v tomto ohledu následovaly francouzský příklad.