Za poslední rok a půl vzrostly mzdy, ale ne všude a všem stejně, říká sociolog Prokop
„Kde jsme?" Letos je to 20 let. Ano, v roce 2005 Česko zákonem zavedlo právo na vzdělávání v běžné spádové škole, tzv. inkluzi. Podrobněji téma rozebírá sociolog Daniel Prokop, který stojí i za projektem Život k nezaplacení. Společný výzkum společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu mapuje ekonomickou situaci domácností v zemi.
Projekt Život k nezaplacení je k nezaplacení i tím, že začal v době vrcholící pandemie COVIDu. Od té doby na velkém vzorku zjišťujeme, jak se nám v některých ohledech žije. Společnost PAQ research dokončila další sběr dat, která budou kompletně na zpravodajském serveru iROZHLAS. Pro dnešní rozhovor s Danielem Prokopem vybíráme například průměrné reálné příjmy domácností. Ty jsou dnes kde?
Ty už se vrátily, nebo jsou těsně nad úrovní přelomu let 2021 a 2022. Takže reálné příjmy už se z toho propadu dostaly na úroveň před inflační krizí. Ale jsou těsně nad ní a ne všechny skupiny je mají nad úrovní roku dvacet jedna, dvacet dva.
Za poslední rok a půl vzrostly mzdy, ale ne všude a všem stejně, říká sociolog Daniel Prokop
Můžeme najít mezi vašimi aktuálními zjištěními nějakou souvislost s tím, o čem jsme se bavili před chvílí, z návrhu programového prohlášení a těmi 45 miliardami?
Nejzajímavější asi je, že když se kouknete na ty skupiny, tak horší vývoj je mezi částí pracujících, kteří jsou v některých ukazatelích pod mediánem. To znamená, ony hodně rostou mzdy už poslední rok a půl, ale nerostou všude rovně.
A zároveň se zvyšuje zdanění práce tím, že stagnují základní slevy, jak tady často říkám, sleva na poplatníka, sleva na dítě.
Tak se zvyšuje zdanění práce a to trošku víc dopadá na nízkopříjmové zaměstnance, nebo zaměstnance pod mediánem, na tu spodní polovinu a je vidět, že se zotavuje trošku pomaleji v některých ukazatelích, tato spodní polovina zaměstnanců.
12:43
V Česku rostou mzdy příliš pomalu. Systém je štědrý k těm, kteří to nepotřebují, říká ekonomka Malá
Číst článek
A potom je druhá zajímavá věc a to je, že se v rámci neaktivních lidí, to znamená zejména důchodců, lépe vyvíjí příjmy spodní poloviny. Tedy naopak, protože té pomohlo to, že načerpala dávky, pomohly ji valorizace důchodů, i takové ty výchovné a takové věci, které pomáhají nízkopříjmovým důchodcům.
Naopak horní polovina důchodců se ještě nevrátila s reálnými příjmy, nebo těsně se vrátila, na hladinu z roku 2021. Protože důchody mají efekt, oni se trošku nivelizovaly právě tím, že tam byly věci jako výchovné a podobně.
Podle těch dat se dá soudit, že se mírně zvýšily problémy s duševním zdravím. Proč? Co se s tím dá dělat?
Tam je taková oscilace. Asi bych řekl, že když to poslední rok osciluje mezi těmi 15 až 18 procenty, tak to není nějaký vývoj asi, tam je v tom vývoji nějaká statistická chyba. Ale spíš, že se to nezlepšuje, to je zajímavé, že se zlepšuje ekonomika a nezlepšuje se duševní zdraví.
Tréninky jsem si našla dřív než školu, říká Anastasiia z Ukrajiny. O úspěšné integraci rozhoduje volný čas
Číst článek
Asi to souvisí s tím, že v datech také vidíme, že se zvyšují obavy z války, poprvé se bojí lidé víc války než inflace, a že těch hrozeb je hodně, ta nejistota je velká. Takže co s tím dělat? Asi nějak dobře komunikovat vizi společnosti, kam směřuje a podobně, vytvářet nějakou jistotu z hlediska politiků.
A potom v osobním životě, my máme strašně podceněnou péči o duševní zdraví, ten záchyt problémů, protože tvoří velkou část zdravotních problémů.
Asi šestinu ztracených dní aktivního života tvoří problémy s duševním zdravím a my do toho ve zdravotnictví investujeme hrozně málo, oproti tomu, jakou to tvoří společenskou zátěž. Takže asi v tom minulá vláda úplně neposunula systém záchytu duševních onemocnění, nějaké včasné pomoci a podobně.
Jak je to podle těch posledních dat s vnímáním integrace Ukrajinců?
To se trošku zlepšuje, asi taky na hranici nějaké náhodné, uvidíme, jestli je trend nebo ne, ale trochu se zlepšuje. Možná se to dá přičítat tomu, že v jedné chvíli to bylo předmětem velkého politického boje, protože ne všichni lidi znají osobně nějaké Ukrajince a čerpají z médií a podobně.
‚Babiš ukázal slabost.‘ Budoucí opozice kritizuje Turkovu nominaci na ministra životního prostředí
Číst článek
A v jedné chvíli to bylo předmětem velkého politického boje, ale potom, mi přijde, že ministerstvo práce docela dobře vyargumentovalo, že přináší mnohem více třeba v odvodech, než jsou výdaje na humanitární dávky.
Je jasné, že na pracovním trhu chybí místa a že uprchlíci pomohli výrazně české ekonomice a pracovnímu trhu. Takže možná trošku převládl tento pocit, že mají pozitivní vliv někde, že jsou dobře integrovaní. Takže dneska, třeba integrace v práci a v nějakých dalších oblastech, spíš roste ta podpora Čechů.
A dá se odpovědět na otázku, na koho měly ty dopady větší vliv za poslední třeba čtyři roky? Na voliče koho?
No, je vidět, že všechny ekonomické ukazatele a jejich vývoj je horší mezi voliči současné pravděpodobně vznikající vlády, to znamená, ANO, SPD, Motoristé. To asi souvisí s tím, že naše data ukazovaly, že zhoršení ekonomické situace mobilizovalo některé nevoliče, aby volili tyto strany.
Takže proto je tam zhoršení, že právě ta ekonomická situace mobilizovala lidi, aby volili tehdejší opozici. Nejenom proto, že by to byla skupina lidí, na které to dopadlo hůř, ale protože oni volili podle toho, jak to na ně dopadlo. Takže je vidět, že ekonomika hraje vliv ve volbách, i ten regionální rozvoj a podobně.
Jak funguje školní inkluze dvacet let od zavedení? Jaké dopady budou mít plánované ekonomické kroky nové vlády? Poslechněte si celý rozhovor.
