Zákon od dubna omezí 'losovačky', města na poslední chvíli vypisují tendry
Užší řízení, jinak také lidově řečeno losovačky, měly významně zrychlit zadávání veřejných zakázek. Když se do tendru přihlásilo 20 firem, los pustil do skutečné soutěže třeba jen pět z nich. Zadavatel zakázky tím mimo jiné snížil také riziko, že se některý z uchazečů odvolá k antimonopolnímu úřadu a celé řízení se tím protáhne. Od dubna už něco takového nebude možné.
Nechvalně proslulou zakázkou, která se stala symbolem zmanipulovaných výběrových řízení, byla stavba multifunkční haly v Karlových Varech.
Při losování dodavatele stavby trval výběr tří lístků z osudí nápadně dlouho, několik desítek sekund, až to rozesmálo i přítomnou notářku.
Antimonopolní úřad karlovarskou radnici potrestal půlmilionovou pokutou. Současný karlovarský primátor Petr Kulhánek čekal důkladné policejní vyšetření.
„Je tam nějaká naděje, že se opravdu pojmenuje něco konkrétního, případně i nějaký možný důsledek pro město třeba v tom smyslu, že jsme zaplatili více, než bylo třeba,“ řekl před časem.
Před soudem ale nakonec nikdo stát nebude. Protikorupční policie případ uzavřela bez jediného obvinění a policejní inspekce jí dala zapravdu.
Dalším příkladem nepovedené losovačky byla dostavba pavilonu mladoboleslavské nemocnice. „Zadavatel vyloženě chtěl, aby tam měl jenom pět nabídek. To znamená ano, vylosovalo se pět firem, ovšem z nich pouze tři byly schopny podat nabídku. Původně si mohl zadavatel vybírat z palety dvanácti nabídek, ale vybíral si nakonec ze tří,“ popisuje Martin Kameník z hnutí Oživení.
Zakázek je jednou tolik oproti loňsku
I když bylo od začátku roku zřejmé, že počínaje dubnem bude problematické losování o zakázky zákonem zapovězeno, vypsali zadavatelé na poslední chvíli přes šest desítek zakázek v hodnotě přesahující čtyři miliardy korun. To je jednou tolik než za stejné období loňského roku.
Tím, že zadavatelé v soutěži omezí konkurenci, zpravidla nedosáhnou žádné úspory. Konečná vysoutěžená cena se neliší od odhadní. U otevřených tendrů tato cena přitom může spadnout i o polovinu. To ale podle Martina Kameníka u zakázek financovaných z evropských fondů úřady nepřesvědčí.
„Zadavateli je to doopravdy jedno, jsou to evropské peníze a on chce, aby to proběhlo procesně v pořádku podle zákona. Nezajímá ho ani tak úspora, protože peníze jakoby nejsou jeho, jsou veřejné, ale nejsou z jeho obce, z jeho rozpočtu,“ potvrzuje Kameník.
Přesně takovou zakázku z evropských peněz stihlo jako losovačku vypsat jen pár dní před zákazem například sdružení obcí na Křivoklátsku. Tímto způsobem chce postavit vodovod a kanalizaci v hodnotě přes tři čtvrtě miliardy korun.
