Česko chce mít jednu z pěti evropských gigatováren AI. Stát bude muset investovat miliardy
Investice do gigatovárny umělé inteligence, o kterou usiluje Česko, by mohla být až kolem sta miliard korun. 65 procent částky by musel dát sám investor, na zbytek bude žádat vláda podporu z programu Evropské komise a bude muset dát i vlastní pobídku. Žádost o podporu chce poslat Česko do Bruselu tento pátek. V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to potvrdil vládní zmocněnec pro AI a náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Kavalírek.
„Celá investice by mohla být ve výši tři až čtyři miliardy eur. Z té finální velikosti pak má být podle požadavku Evropské komise 65 procent hrazeno privátním kapitálem. Což znamená, že jsme někde kolem 50 miliard korun, takže jde o opravdu nesmírně velké peníze,“ uvedl Jan Kavalírek.
Poslechněte si Peníze a vliv Jany Klímové o českém postoji k umělé inteligenci s Janem Kavalírkem a Lukášem Benzlem
„Celá ambice tohoto evropského projektu je, abychom se přiblížili nebo začali konkurovat americkým superpočítačovým centrům. Proto je taková velikost minimální, abychom požadavky splnili,“ vysvětlil.
500 miliard na pět projektů
Ministerstvo průmyslu spolu s vládou už také podle něj jedná s konkrétním investorem a má i vytipovanou lokalitu, kde by gigatovárna mohla stát. Zjednodušeně jde o datacentrum se stovkou tisíc čipů zajišťující provoz, početní operace i učení AI. Takové zařízení je velmi náročné na elektřinu, proto půjde o místo s dispozicí příkonu o velikosti 100 MW.
„My jsme si to jako Česká republika společně s investorem odpracovali, takže víme, že by to tam realizovatelné bylo. Příkon 100 MW je samozřejmě obrovský,“ uvedl zmocněnec.
O jaké místo a investora se jedná, by měla vláda zveřejnit na základě dohody s dotyčnou firmou v okamžiku podání žádosti o evropskou podporu, tedy v pátek. O stavbu gigatovárny AI se zajímá i Německo, očekává se žádost také z Dánska nebo Francie. EU vyčlenila na podpory celkem pěti gigatováren v přepočtu téměř 500 miliard korun.
Podle Kavalírka by projekt přinesl obrovskou příležitost pro český průmysl. To potvrzuje i ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl.
„Když pominu to, že by to byl velmi silný signál nejen do evropského prostoru, ale i celosvětově, že Česká republika má skutečně ambice být v umělé inteligenci nebo v nějakých jejích oblastech lídrem, tak by to znamenalo také osamostatnění v oblasti výpočetního výkonu. Ten je zapotřebí k tomu, abychom mohli dál umělou inteligenci rozvíjet, nasazovat ve velkých průmyslových podnicích, ale i ve veřejné správě,“ upozornil Benzl.
24:45
Česko žádá odklad pravidel pro AI. Nestíháme, říká zmocněnec Kavalírek. Jourová: Normy jsou potřeba
Číst článek
České šance
Jaké má Česko šance investora i pobídku získat v konkurenci velkých evropských zemí, je velká otázka. Navíc v situaci, kdy Česku hrozí do pěti let nedostatek elektřiny a závislost na dovozu energie. Ceny elektřiny patří navíc v tuzemsku k nejvyšším v Evropě. Podle Kavalírka by to ale neměl být problém.
„Všechny tyto aspekty bereme my i investor v úvahu při počítání byznys plánu. V konečném důsledku samozřejmě bude nejdůležitější, aby to podnikatelsky investorovi vycházelo, protože on ponese největší míru rizika investice. Ale víme, že bude žádost podávat pro své konsorcium i Německo, a to má dnes ještě dražší energie než my. Takže nemyslíme si, že to je nereálné,“ upozornil Kavalírek.
Šanci má Česko i podle viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy Mileny Jabůrkové.
„Česko má všechny předpoklady, aby bylo jedním z míst pro vybudování jedné z plánovaných evropských ‚gigatováren‘ pro AI. Máme silnou průmyslovou základnu, rostoucí AI ekosystém, kvalitní výzkumné kapacity i stabilní členství v EU a NATO. To vše z pohledu investorů hraje zásadní roli,“ uvedla.
Konkurence ale bude silná a klíčovou roli tak bude podle ní mít i stát. „Ambiciózní strategie a politické proklamace stačit nebudou. Vláda musí přejít od slov k činům a to znamená i ochotu do AI investovat a mít připravené legislativní prostředí,“ upozornila.
Regulace? Odložit
Na rozvoj a využívání systémů AI se v EU vztahuje regulace daná tzv. AI Actem schváleným loni. Některé jeho části týkající se zákazu nejškodlivějších využití AI už ve všech členských státech platí.
23:39
Co nám trvalo dny, teď s umělou inteligencí zvládneme za desetinu vteřiny, říká uznávaný vědec
Číst článek
Jde například o sociální scoring lidí, rozpoznávání obličejů na veřejnosti pro uchovávání v databázích, rozpoznávání emocí na pracovišti nebo ve škole či využívání AI pro manipulativní techniky. Další opatření se mají implementovat na národních úrovních postupně do poloviny příštího roku.
Česko ale po dohodě s tuzemským byznysem v minulých týdnech požádalo o odklad platnosti některých dalších částí o dva roky. Podle Mileny Jabůrkové je to správně, protože Evropská komise dostala poměrně volnu ruku při tvorbě prováděcích předpisů, což vede k rozšiřování požadavků nad rámec původně schválené legislativy.
„AI regulace se stále dynamicky mění a vytváří prostředí právní nejistoty. Pro firmy jde tak o plavbu s lodí s kompasem, který každou chvíli ukazuje jiný směr,“ uvedla. Podobně to vidí i Lukáš Benzl z asociace AI, která zastupuje víc než 300 firem z řad výrobců i uživatelů AI.
„Samotné to nařízení (AI Act) je skutečně poměrně vágní a dopřesňují ho kodexy praxe. Ty ale přidávají další povinnosti, hromadu byrokracie. Pro firmy je velmi složité se v tom orientovat. My nechceme firmám přidávat další povinnosti a snižovat konkurenceschopnost. Zažili jsme to u GDPR a nechceme, aby se to opakovalo,“ upozornil Benzl.
Problémy se týkají podle Jana Kavalírka například opatření uvedených v části III nařízení o AI.
„Jde o velmi široké spektrum umělé inteligence. Například v infrastruktuře, kde v tuto chvíli není vydefinované, co všechno do toho bude spadat. Protože máme digitální, dopravní nebo energetickou infrastrukturu. Ale jsou tam také věci typu HR, vzdělávání finančních instrumentů a mnoho dalšího, a na vše budou kladené velmi vysoké požadavky,“ říká.
‚Enigma by proti AI neobstála.‘ Odborníci varují, jak moderní výpočetní techniky dokážou rozšifrovat data
Číst článek
Tvorba technické dokumentace ve všech těchto oblastech bude podle něj extrémně časově a finančně náročná. Což by systémy AI prodražilo.
„Můžou to být tisíce stran papíru, které bude muset každý český výrobce umělé inteligence doložit. A někteří z nich ještě budou muset projít procesem posouzení shody, to znamená před nějakou certifikační autoritou,“ dodal. Certifikace by měly zajišťovat ministerstvo průmyslu a obchodu a Český telekomunikační úřad.
O využívání AI je v Česku podle Benzla zájem. Výrazně roste její uplatnění podle něj ve zdravotnictví. Více než 60 procent českých nemocnic již AI v nějaké podobě používá a díky AI zachraňují životy, například při včasném nálezu i malých zárodků rakoviny plic na rentgenových snímcích. Uplatňuje se i v průmyslu, podle Jabůrkové jsou na tom ale hůř s přístupem malé a střední firmy.
Podle Jana Kavalírka proto stát nabízí provoz a financování inovačních center nebo síť tří tzv. AI testbedů, kde si firmy mohou AI technologie vyzkoušet v průmyslových podmínkách před jejich zavedením. Podporu poskytuje ministerstvo průmyslu pro podniky i přes program Twist.
Celý pořad Peníze a vliv a diskuzi Jana Kavalírka a Lukáše Benzla si poslechněte v audiu, které najdete vlevo nahoře v textu.
