Zástupci státu a těžební společnosti OKD budou jednat o budoucnosti dolu Paskov
O dalším osudu černouhelného dolu Paskov nedaleko Ostravy budou dnes na Hradě jednat zástupci státu a těžební společnosti OKD. Vedení firmy chce důl uzavřít do konce roku 2014. Prezident Miloš Zeman a premiér Jiří Rusnok usilují o to, aby se těžba prodloužila nejméně do roku 2016. Pro těžaře je ale provoz Paskova ztrátový.
„Chci vidět, jak jsou šéfové firem, případně zástupci koncernů, do kterých firmy patří, připraveni na situaci, která není jednoduchá, jestli mají zpracované nějaké restrukturalizační nebo reformní plány,“ přiblížil Rusnok.
„Pokud je zde společná snaha o zmírnění možných dopadů pro celý region, tak jsme na tato jednání připraveni. Zároveň připravujeme právní analýzy, co je možné z hlediska evropské legislativy, abychom neřešili návrhy, které se potom ukážou nerealistické,“ naznačil ředitel vnějších vztahů OKD Petr Jonák.
Na výsledek jednání, které ho se zúčastní prezident Miloš Zeman a premiér v demisi Jiří Rusnok, čekají hlavně horníci. Kdyby se těžba zastavila po roce 2014, OKD by zřejmě propustila 1200 až 1400 lidí.
„Naše specializace je úzce specifická a jinde ji asi nevyužijeme. Ale museli bychom si něco najít. Tady nejsou platy nijak horentní, ale jsou určitě nadstandardní než v jiném resortu a asi bychom těžko sháněli práci za tyto peníze,“ říká horník Petr, který na dole pracuje 28 let.
Těžební společnost chce lidem vyplácet odstupné ve výši ročního platu a ne všichni ze zhruba dvou a půl tisíce zaměstnanců přijdou o práci. Předpokládá se, že by až 750 lidí přešlo na jiné doly v karvinské části. Například pro horníka Vladimíra by ale přesun nebyl žádným řešením, protože by ho dojíždění vyšlo na čtyři tisíce.
Provoz dolu do roku 2016
OKD prý nechce dotovat ztrátový provoz. Generální ředitel OKD Ján Fabián doufá, že těžební společnost a stát najdou nějaké řešení. „Nejde o to, že by OKD žádalo, aby někdo, nebo konkrétně stát, platil dluhy za společnost. Pojďme se naopak bavit o jiných věcech, aby dopady na zaměstnance byly co nejmenší,“ myslí si Fabián.
O připravovaném jednání zástupců státu a společnosti OKD informovala redaktorka Petra Benešová
Podle vedení OKD vyjde uzavření dolu zhruba na 1,5 miliardy korun. Spolumajitel společnosti Zdeněk Bakala na schůzce sice nebude, nabídl ale prezidentovi setkání. „Zájmu prezidenta i premiéra o situaci OKD si velmi váží a je připraven s nimi o věci osobně hovořit,“ tvrdí podnikatelův mluvčí Tomáš Pavlík.
Zatímco náklady za jednu vytěženou tunu dosahují 4300 korun, na trhu se uhlí průměrně prodává za 2570 korun za tunu. Roční ztráta na dole Paskov tak dosahuje 1,5 miliardy korun. Celé OKD se pak v letošním 1. pololetí propadlo do ztráty 3,7 miliardy korun.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček a místopředseda moravskoslezské rady odborové konfederace Jaroslav Vlach upozornili, že situace je špatná v celém regionu
„Preferujeme variantu, aby útlum byl rozložen na co možná nejdelší čas. Chápeme ekonomický tlak, který tam vzniká, nicméně ten není nový. Oni přece několikrát deklarovali, že důl byl de facto ztrátový už v minulosti, tak se budeme ptát, proč nedokážou rozložit svoje náklady na celý podnik a přece jenom zachovat alespoň minimální těžbu na dole co nejdéle,“ upozorňuje Rusnok.
Na sobotní schůzce v Lánech se premiér shodl s prezidentem Milošem Zemanem, že by stát měl usilovat o prodloužení těžby nejméně do roku 2016. Provoz dolu Paskov by ale měl platit pouze majitel dolu. „My se musíme o ty lidi postarat, pokud by se ocitli bez práce. Ale rozhodně nebudeme zítra kupovat ani OKD ani důl Paskov,“ nechal se slyšet Rusnok.
Snaha zmírnit sociální dopady
Stát se podle něj bude snažit, aby do regionu s nejvyšší nezaměstnaností přicházeli noví investoři, aby se vytvářely nové pracovní příležitosti i možnosti rekvalifikace a budovala se odpovídající infrastruktura.
„Jsou tu snahy o odložení problému. Já si myslím, že Česká republika by měla velmi rychle začít vytvářet takovou podporu pro zahraniční investice, aby potenciální problém, který teďka tady nastává, mohl být co nejdříve řešen formou právě zahraničního přílivu investic,“ uvažuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček.
„Existují i v Evropské unii programy na zmírnění sociálních dopadů útlumu a právě tyto programy, které by mohly znamenat pomoc lidem, kteří by měli být propouštěni, by mohly znamenat i určité uklidnění současné hektické situace,“ dodává místopředseda moravskoslezské rady odborové konfederace Jaroslav Vlach.
