Nakolik ladí mé názory s názory Šabatové, nezjišťuji, říká kandidát na zástupce ombudsmanky Koudelka
Ovlivňování kontrolních mechanismů. Dehonestace úřadu. Kontroverzní politická minulost. Tak mimo jiné komentují protikorupční organizace nominaci advokáta Zdeňka Koudelky (ČSSD) na post zástupce veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. Ten kritiku odmítá. „Dávám přednost demokracii před skupinkami nátlaku. Na rozdíl od nich nejsem napojen na státní rozpočet,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. O tom, kdo post obsadí, rozhodnou poslanci ve středu.
Prezident Miloš Zeman vás navrhuje na post zástupce veřejné ochránkyně práv. Jak moc vy sám o toto působení stojíte?
Návrhu prezidenta si vážím. Úřad ombudsmana patří mezi vrcholné orgány ochrany práv, takže je logické, že právníci, včetně mě, hodnotí ombudsmana i jeho zástupce jako právně významné činitele. Což dokazuje i to, že přestože to zákon nevyžaduje, všichni čtyři kandidáti jsou právníci.
Kdo se uchází o post zástupce ombudsmanky?
Zástupce veřejné ochránkyně práv budou poslanci vybírat ze čtyř adeptů. Šanci obhájit funkci bude mít Stanislav Křeček, kterého navrhl stejně jako právníka Zdeňka Koudelku prezident Miloš Zeman. Senát nabídl poslancům bývalou ústavní soudkyni a senátorku Elišku Wagnerovou a děkanku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Markétu Seluckou. Osmdesátiletému Křečkovi skončí šestileté funkční období v dubnu.
Čemu byste se chtěl na tomto postu věnovat?
Prosazování práv konkrétních lidí, k nimž se orgány státní správy zachovaly protiprávně. A též hledání změn právních předpisů tak, aby se zlepšil výkon státní správy.
V médiích se kvůli nominaci objevuje kritika vaší osoby. Cituji např. komentář z magazínu Reportér – „Jde o pokus o faktickou likvidaci doposud velmi důvěryhodného a nezávislého úřadu, který ochraňuje občany před zvůlí úřadů a institucí.“ Nebo z Lidových novin – „To, že na něj spoléhali dva čeští prezidenti, z nichž ani jednoho věru nepokládám za vzor demokratického politika, přede mnou pana Koudelku řadí do jiného ranku, než ze kterého by se měli rekrutovat lidé do úřadu ochránce práv.“ Stejně tak vás kritizují neziskové protikorupční organizace. Jak vy tu kritiku vnímáte?
O tom, kdo bude zástupcem veřejného ochránce práv, rozhodne občany zvolená Poslanecká sněmovna. Nenechávám se ovlivnit lobbistickými tlaky politických neziskovek, a tak mě nepřekvapuje, že mě nepodporují. Dávám přednost demokracii před skupinami nátlaku. Na rozdíl od nich nejsem napojen na státní rozpočet.
‚Amnestie byla běžným prvkem práva‘
Vyčítají vám mimo jiné opoziční smlouvu nebo amnestii prezidenta Václava Klause. Jak zpětně hodnotíte tyto dvě věci, na kterých jste se podílel?
Jsou to vaše tvrzení, které vydáváte za pravdu. V době, kdy byla uzavřena první ústní opoziční smlouva, jejímž smyslem bylo zajistit fungování menšinové vlády Václava Klause, v roce 1996 mezi ODS, KDU-ČSL,ODA a ČSSD za patronace Václava Havla, mi bylo 27 let a byl jsem předsedou místní organizace sociální demokracie. V době uzavření druhé písemné opoziční smlouvy, s kterou již prezident Václav Havel nesouhlasil a která měla zajistit fungování menšinové vlády Miloše Zemana, mi bylo 29 let a byl jsem čerstvý poslanec. Ať si každý sám posoudí, zda Václav Klaus či Miloš Zeman nechali vznik vlád řídit politickým mlíčňákem.
Prezident navrhuje za zástupce ombudsmanky Křečka nebo Koudelku, senát zvolil Wagnerovou a Seluckou
Číst článek
Zřejmě si to pletete s tzv. tolerančním patentem, z něhož vzešel vládní návrh změny volebního zákona. Navrhla jej vláda Miloše Zemana, kde byli členy dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a první veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Vládu při změně volebního zákona zastupoval Pavel Rychetský a já byl zpravodajem Poslanecké sněmovny.
Vládu Miloše Zemana považuji za úspěšnou a obě opoziční smlouvy za vhodný nástroj řešení menšinových vlád. Ke změnám volebního práva jsem přispěl novým volebním dělitelem, který se dodnes používá v krajských volbách. Nesouhlasil jsem však se změnami Ústavy oslabující pravomoci prezidenta v rámci opoziční smlouvy, proto jsem hlasoval proti nim.
A co amnestie?
Pokud jde o amnestii, jako právník ji vnímám tak, že byla běžným prvkem trestního práva a až do roku 1998 se vydávala průměrně jednou za dva roky. Poslední prezident, který ji hojně uplatňoval, byl Václav Havel. Václav Klaus ji užil jen jednou a Miloš Zeman vůbec. Znám z trestního práva případy, které hodnotím jako zneužití moci státním zastupitelstvím. K jejich nápravě může složit i milost a amnestie, takže s oběma ústavními právy prezidenta souhlasím a je na konkrétním prezidentovi, jak moc je využívají.
‚Nálepkování je mi lhostejné‘
Jak hodnotíte práci veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové? Jsou nějaké oblasti nebo případy z minulosti, kdy jste s ní třeba nesouhlasil?
Své právní názory veřejně publikuji a každý si je může přečíst. Nakolik ladí s názory Anny Šabatové, nezjišťuji.
„Domníváme se, že do pozice zástupce ombudsmanky by měla být jmenována osobnost, která je zárukou nejen odbornosti, ale rovněž nezávislosti a vysokého morálního kreditu. Zdeněk Koudelka tyto požadavky jednoznačně nesplňuje a jeho případné zvolení by pro tuto instituci mohlo mít devastující účinky.“
prohlášení (organizace Nadační fond proti korupci, Oživení, Vraťte nám stát a Kverulant)
Jaký je například váš postoj k azylové politice nebo k uprchlické krizi?
Stát má prioritní povinnost hájit zájmy svých občanů a platí ústavní princip suverenity lidu. Je tedy rozhodnutím jeho orgánů, především těch volených, jaká bude politika státu v jednotlivých oblastech, včetně oblasti migrace.
Politiku vlády i Parlamentu hodnotím jako vhodnou, rozhodně nejsem stoupenec merklovského přístupu. U nás mnoho uprchlíků nyní není, což dokazuje, že motiv pro řadu migrantů je motiv ekonomický a Česká republika v rámci Evropy je chudší stát nebo je tak aspoň migranty vnímána a ti dávají přednost bohatšímu Německu a Skandinávii.
V souvislosti s jmenováním pana profesora Gerlocha ústavním soudcem se používalo označení „Zemanův člověk“. Jste vy „Zemanovým člověkem“?
Novinářské nálepkování je mi lhostejné. Pamatuji, jak mě Lidové noviny daly do antizemanovské skupinky s Petrou Buzkovou a Lubomírem Zaorálkem, protože jsem byl proti snaze Miloše Zemana a Václava Klause omezit prezidentské pravomoci Václava Havla.
Proto jsem hlasoval proti změnám Ústavy vzešlým z opoziční smlouvy. Úřad prezidenta považuji za významný bez ohledu, zda jím je Václav Havel, Václav Klaus či Miloš Zeman. To, že nyní mě nálepkují opačně, mi je jedno.
Setkáváte se s prezidentem pravidelně?
S kým se scházím, nesděluji ani své manželce. Nemám potřebu to říkat Českému rozhlasu. Snad až bude i Moravský rozhlas, popovídám si s ním blíže.
Jste ještě pořád členem ČSSD? Nebo čekáte až na výsledek hlasování?
Jsem členem ČSSD.
Zdeněk Koudelka
- Devětačtyřicetiletý Koudelka se stal poslancem za sociální demokracii v roce 1998, kdy ČSSD vedl Zeman. S Koudelkou pojí prezidenta třeba i to, že v roce 2012 Koudelkova domovská organizace ČSSD v Brně-Jundrově jako jediná brněnská součást strany navrhla Zemana na prezidentského kandidáta.
- Poslancem byl Koudelka do roku 2006. Podílel se třeba na novele zákona pro volby do Sněmovny, kterou po volbách v roce 1998 vypracovaly ČSSD a ODS v rámci opoziční smlouvy. Novela měla posílit roli velkých stran a Koudelka vytvořil kontroverzní koeficient pro přepočet hlasů na mandáty. ÚS ale zrušil nejdůležitější části novely, včetně Koudelkova koeficientu.
- Koudelka byl i členem vyšetřovací komise Sněmovny pro vyrovnání státu s firmou Diag Human. Předtím ale podle médií do kauzy aktivně zasahoval, když radil někdejšímu ministru zdravotnictví Bohumilu Fišerovi s výběrem právníka a znalce pro spor s Diag Human.
