Česko bývalo v produkci brambor mocností. Jenže pěstování brambor je finančně náročné a řada farmářů přechází spíš na komodity, které se jim víc vyplatí. Například na produkci kukuřice pro bioplynové stanice. I proto Česko přestává být co se trhu s bramborami týče soběstačné, čím dál víc závislé na dovozu. Upozornili na to dnes zástupci Agrární komory a Ústředního bramborářského svazu.

19:43 22. března 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Situace je víceméně vážná. V roce 2000 se u nás brambory pěstovaly na 69 tisících hektarech. Loni to bylo již jen na 27 tisících hektarech. To je dvaapůlkrát méně. Objektivně se snižuje spotřeba brambor, zvyšují se výnosy, ale také dovozy,“ říká Miloslav Chlan, předseda Ústředního bramborářského svazu ČR.

„Zemědělci se bohužel orientují na jednodušší podnikání, tedy obilí, řepku a silážní kukuřici pro bioplynové stanice,“ pokračuje Chlan.

Podle něj v budoucnu hrozí, že na snižující se tuzemskou produkci brambor a zároveň zvyšující se dovozy doplatí spotřebitelé. Ceny dovážených brambor se zvýší.

„Brambory, které se u nás pěstují, jsou s nižšími dotacemi na hektar, než například v Německu nebo v Rakousku. Tyto státy mají navíc celou řadu národních dotací, které my tady bohužel nemáme. Žádáme proto obdobnou podporu od státu, především na škrobárenské brambory, jinak tento obor u nás skončí,“ varuje Miloslav Chlan.

Jan Piroch, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít