Měl resort přiznat a zdanit miliardový dar bitcoinů? Úřady odkazují na finanční správu, ta zatím tápe
Kauza bitcoinů má kromě politického ještě jeden rozměr – a to čistě finanční. Úřady zatím nemají jasno v tom, zda měl být miliardový dar od trestaného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského přiznaný a zda ho měl resort spravedlnosti zdanit. Ministerstvo financí i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových odkazují na finanční správu. Ta ale tápe a více než měsíc na zaslané otázky ani přes opakované urgence neumí odpovědět.
Přiznat, či nepřiznat? Zdanit, či nezdanit? To jsou otázky, kterými se aktuálně ve vztahu ke kontroverznímu miliardovému daru Tomáše Jiřikovského pro ministerstvo spravedlnosti zabývají po dotazech serveru iROZHLAS.cz experti finanční správy. A jak se zdá, sám úřad zatím nemá jasno, zda miliardový dar ministerstvu spravedlnosti daňové povinnosti podléhá.
Nevěděl jsem, odkud bitcoiny pocházejí. Červené světýlko se nerozsvítilo, říká znalec spojený s kauzou
Číst článek
Dotazy na danění darovaných bitcoinů zaslala redakce finanční správě na začátku června. A ani v červenci na ně stále nepřišla odpověď. „Přijali jsme dotaz, který řešíme s experty a čekám stále na jejich vyjádření,“ zopakoval znovu po měsíci mluvčí finanční správy Patrik Madle s tím, že neumí říct, kdy přesně odpověď experti zpracují.
Finanční správa je přitom jediným orgánem, který o věci může podle vyjádření ostatních oslovených úřadů rozhodnout. „V této oblasti je nezbytné se obrátit na Generální finanční ředitelství, které má oblast daní v gesci. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) nabývá majetek darem jen ve zcela výjimečných případech a v této souvislosti žádné daně podle dostupných informací nehradil,“ reagovala na dotaz serveru iROZHLAS.cz mluvčí úřadu Michaela Tesařová. Doplnila, že s touto konkrétní kauzou nemá úřad co do činění.
Jasno ve věci nemá ani ministerstvo financí. I to nicméně ukazuje na finanční správu. „Dary poskytnuté státu nebo jeho organizační složce jsou podle zákona od daně osvobozeny v případě, kdy jsou využité na vymezený účel,“ uvedla pro server iROZHLAS.cz mluvčí resortu Šárka Pavlasová. Jestli je to ale právě tento případ, Pavlasová potvrdit nechtěla.
Daně ale mohly hrát roli v rozhodování Tomáše Jiřikovského, proč miliardový dar státu poskytl. Podle jeho advokáta Karima Titze si tak mohl chtít snížit daňový základ, jak popsal pro server Novinky.cz. Při běžné směně bitcoinů za tradiční měnu, by totiž muselo dojít ke zdanění částky a o věc by se zajímaly Finanční úřad i Finančně analytický úřad.
„Otázka případné daňové povinnosti je věcí individuálního posouzení příslušných finančních a trestněprávních orgánů,“ dodala k případu stručně mluvčí ministerstva financí Pavlasová s upozorněním, že hovoří v obecné rovině bez vazby ke konkrétnímu případu.
‚Nedává to smysl‘
Že by bylo nutné z daru ministerstvu odvést daň, si ale nemyslí člen prezidia Komory daňových poradců ČR Jiří Nesrovnal. „Probral jsem to s kolegy a jsem přesvědčený, že se to danit nebude – ostatně ani Česká republika nepodává daňové přiznání. Ani by to úplně nedávalo smysl. Kdybych dal jiné přirovnání, tak je to obdobné, jako s obcí. Obce také neplatí daň, protože by byly samy sobě příjemcem,“ říká Nesrovnal.
Podle něj je dokonce možné, že resort nebude muset ani podávat kvůli přijetí daru daňové přiznání. „Ze zákona vyplývá, že veřejně prospěšný poplatník – kterým je organizační složka státu a ministerstvo by tuto definici asi také naplnilo – pokud má pouze příjmy osvobozené od daně, nebo příjmy, které nejsou předmětem daně, tak nemusí podávat přiznání,“ doplňuje s dovětkem, že toto je jedna z cest, která by se dala v aktuálním případě zvolit.
„Samozřejmě oni ty peníze musejí nějak přiznat – musí to dát do nějaké konkrétní rozpočtové kapitoly, ty peníze se nemohou ztratit. Ale z hlediska daně z příjmů to vypadá, že se přiznávat nemusejí,“ dodává Nesrovnal.
Bitcoinová kauza
Bitcoinová kauza stála místo jednoho z jejích hlavních protagonistů ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který na jaře přiznal, že dostal nabídku na získání 30 procent bitcoinů z peněženky, kterou policie původně zabavila odsouzenému provozovateli darknetového tržiště Tomáši Jiřikovskému. V březnu někdejší Blažkův resort Jiřikovského nabídku přijal a stvrdil darovací smlouvou – bez ohledu na podezření, že by bitcoiny mohly představovat výnos z trestné činnosti. I proto se případem začali zabývat také elitní detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) a olomoucké Vrchní státní zastupitelství.
V celém případu dosud zůstávají slepá místa – například proč se Jiřikovský rozhodl obnos někdejšímu Blažkovu resortu věnovat. A proč si opravdu ministerstvo spravedlnosti myslelo, že je přijetí daru dobrý nápad, když před přijetím daru měli varovat i právníci ministerstva financí. Probíraná je proto i role ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který měl o bitcoinech vědět měsíc před podpisem darovací smlouvy, přesto Blažka před problematickou transakcí varoval až po podpisu.
O transakci také zcela poprvé promluvil na konci června pro Radiožurnál a server iROZHLAS.cz také znalec Jiří Berger, který byl rozšifrování Jiřikovského zařízení přítomný a vyhotovil o něm záznam. Rozporoval tvrzení, že by znalci byla technika předávána zabezpečená a že by rozšifrovával více kusů techniky.