Nejvíce uspořit můžeme díky zdravotní prevenci, utíkají nám desítky miliard, hodnotí sociolog
Česko je jedničkou ve spotřebě alkoholu a horní příčky obsazuje také ohledně obezity, upozornil sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Největší potenciál v dlouhodobých reformních úsporách se proto podle něj ukrývá ve zdravotní prevenci. „Utíkají nám hromadně až desítky miliard korun ročně,“ zdůraznil ve vysílání Radiožurnálu.
Vzhledem k rétorice některých nynějších koaličních stran před sněmovními volbami se pozornost u vládního balíčku soustředí na daně a dotace, kde také ještě není úplně jasno. Co v tom balíčku na straně úspor není?
Na straně úspor jsou rychlé škrty. Je tam stavební spoření, jeho omezení, která bych asi úplně zrušil. Potom jsou tam škrty dotací, což je asi potřeba, zejména u velkých podniků v zemědělství a tak dále. A potom tam jsou plošné škrty na ministerstvech, které nejsou jasné, jak budou dělané.
Poslechněte si celý rozhovor se sociologem Danielem Prokopem ze společnosti PAQ Research
Národní ekonomická rada vlády i my upozorňujeme, že máme největší potenciál v dlouhodobých reformních úsporách, které se týkají zdravotní prevence. Jsme jedničkou ve spotřebě alkoholu, jsme v top státech v obezitě. Velká část lidí nechodí na prevenci rakoviny. V těchto věcech zdravotní prevence nám utíkají hromadně až desítky miliard korun ročně.
Druhou věcí, kde se dá hodně uspořit, je, že máme spoustu lidí vytlačených mimo legální zaměstnání kvůli exekucím, kvůli tomu, že nejsou školky, že se rodiče nemůžou vrátit na trh práce.
A třetí věc je, že máme obrovsky decentralizovanou státní správu a samosprávu, kde každá z tisíce obcí samostatně zřizuje školu. To tvoří obrovské náklady na státní správu. Dával by smysl přesun těch agend, nemyslím do Prahy, ale na obce s rozšířenou působností, kterých je v Česku asi 206. Po vzoru toho, jak se to dělá v Dánsku a dalších zemích, to by podle mě pomohlo k výraznému omezení výdajů.
Řada lidí vidí jednoduché řešení v tom, že se propustí stovky nebo tisíce úředníků. Z průzkumu Medianu plyne, že nejvyšší podíl dotázaných napříč politickými preferencemi a sociodemografickými ukazateli by úsporu hledal primárně na státním aparátu, jeho zaměstnancích a úřednících. Nejvíc dominantně je tento názor zastoupen mezi voliči SPD, to je asi 69 procent. To se sice snadno řekne, ale kvůli služebnímu zákonu těžko udělá.
Služební zákon je relativně rigidní, možná i někdy brzdí změny k lepšímu. Ale je potřeba říct, že tento postoj lidí vychází ze dvou věcí. Jednak je to představa o velikosti státu, která může, ale nemusí být pravdivá. Třeba lidé hodně nadhodnocují to, kolik peněz se ztratí korupcí. Dělali jsme na to výzkumy a průměrný odhad tam byl, že třetina vybraných peněz se ztratí v korupci a nadhodnocení zakázek, což je několikanásobné nadhodnocení.
Škrty vláda podporu neztratí. Než se změny projeví, bude to trvat a lidé se na to připraví, soudí politolog
Číst článek
Takže mají představu o státním aparátu, ale nemusí být pravdivá. Velkou část tvoří učitelé, hasiči, policisté, zdravotníci a výdaje na tyto věci, na kterých by se shodly, že jsou potřeba.
Na druhou stranu myslím, že český stát se musí zlepšit v tom, aby byl vstřícnější. A jsou kroky, které můžou zabít dvě mouchy jednou ranou - ušetřit a zároveň zlepšit vstřícnost.
Teď si hodně lidí udělalo daňové přiznání, takže víte, že online přiznání už je docela jednoduché. A dáváte ho na finanční správu, na důchodovou správu a na zdravotní pojišťovnu, úplně zbytečně. Takže udělat jednotné inkasní místo, které vybírá peníze a rozděluje je mezi tyto tři subjekty, by podle mě zlepšilo pocit lidí z toho, co musí dělat.
Zároveň by to ušetřilo místa úředníků a zároveň by se dala Česká správa sociálního zabezpečení spojit s Úřadem práce, oni by jenom vydávali dávky a důchody, a udělat z toho jednu instituci, která má společná data, je vstřícnější, má víc lidí a dokáže poradit.
To jsou věci, které můžou zlepšit fungování státní správy, zlevnit ji a zároveň zlepšit pocit lidí ze státní správy. To jsou podle mě změny, které v tom balíčku moc nejsou, respektive vláda to chystá, ale neměla by reformní změny odkládat.
Napsal mi senior, který je dlouholetým volejbalovým trenérem, vychoval z žáků řadu slavných volejbalistů. „Jsem z generace rodičů Husákových dětí a jsem přesvědčen, že naše generace se na úkor svých zálib a požitků věnovala jejich výchově. A udělali jsme si jich dost na to, aby mohl fungovat průběžný důchodový pilíř. Naše děti měly daleko lepší podmínky než my, ale místo toho, aby se věnovali svým dětem, si budovali kariéru, jezdili do zahraničí, kupovali drahá auta, prostě užívali si. A dětí měli tak málo, že se pilíř začal hroutit, teoreticky,“ píše František Srbek, volejbalový trenér.
„Podle mě tedy jejich nároky na důstojný důchod se snížily přímo úměrně jejich úsilí. Teoreticky vzato, kdyby naši vnuci neměli žádné děti, nevznikl by jim nárok na žádný důchod. Tímto pohledem se naše generace dívá na problém důchodové reformy.“ Myslíte si, že je ten pohled oprávněný?
Částečně bych řekl, že ano, protože jsou opravdu velké výkyvy v porodnosti. Teď se v posledních deseti letech znovu navýšila, takže máme jednu z nejlepších porodností v Evropě, zhruba 1,7 dětí na ženu. Kdybychom to udrželi nebo ještě trošku zvýšili, tak to udržitelnosti systému za třicet let pomůže.
Je třeba říct, že pokud máte děti, tak vás v systému zvýhodňuje. Existuje v daních sleva na děti, která se dlouho nevalorizovala. Když jsme dělali návrh vládě, jak by se mohly změnit daně z příjmů, tak jsme spíše říkali: zvyšte sazby daní a zvyšte slevu na děti, aby to zvýhodnilo rodiny s dětmi, zejména chudší rodiny s dětmi. Takže je možná otázkou, jestli nezavést valorizaci slev na děti.
Fiala: V zásadních věcech není prostor měnit úsporný balíček. Kabinet neustoupí nátlaku ani stávce
Číst článek
A potom v samotném důchodovém systému, je problém, že naopak, když máte děti, zejména v Česku maminka, která je s nimi většinou doma první tři až čtyři roky, tak máte často nižší důchody, protože ženy v Česku mají o 20 procent nižší platy než muži. A je to do velké míry tou penalizací za rodičovství. Utečou vám tři nebo čtyři roky v práci, nebo když máte víc dětí, tak více, a už to ženy nikdy nedoženou.
Jsou dvě věci, jak to změnit. Jednu věc, a to kvituji, chystá důchodová reforma, že když jste s dítětem tři nebo čtyři roky doma, tak se vám jako základ pro důchod počítá průměrná mzda v ekonomice. To teď neplatí. Teď se ta doba vylučuje, jako byste ji v důchodech neměl, jako byste měl svou průměrnou mzdu, která je kvůli dětem nižší. Měl by se tam dát fiktivní vyměřovací základ jako průměrná mzda v ekonomice, což je ocenění rodičovství, a mělo by to nahradit současné výchovné.
A druhá změna, kterou hodně prosazovala KDU-ČSL, je společný vyměřovací základ, aby se dal u rodičů spojit. Aby si sloučili vyměřovací základy a tatínek neměl vysoký důchod a žena často nižší.
Nejsem jistý, jestli to není tak složitá věc, jestli je to potřeba. Ale každopádně já bych v tom důchodovém systému trochu víc zohledňoval, kolik máte dětí, třeba tím fiktivním vyměřovacím základem.
Rozhodně je potřeba, co je motivace dnešních lidí, anebo bariéra mít děti, tak to je rozvoj domácnosti, že máte kde bydlet, takže dostupnost bydlení pro mladé rodiny. A zadruhé dostupnost školek. To je mezinárodně prokázáno. Třeba v Německu je analýza, že v obcích, kde se navýšila kapacita školek, tak se zvýšila porodnost. A na to by se měla vláda podle mě zaměřit ještě víc než na zvyšování rodičovského příspěvku.