Stane tuniský exprezident před soudem? Pravděpodobnost je malá
Tuniská prokuratura obvinila bývalého tuniského prezidenta Bina Alího z 18 trestných činů, včetně vražd, obchodování s drogami a protistátního spiknutí. Bena Alího svrhly v lednu demonstrace, při kterých zemřely více než dvě stovky lidí.
Od té doby se svržený prezident skrývá v Saúdské Arábii, která ho odmítá vydat. Šance, že jednou skutečně stane před tuniským soudem, je podle českého velvyslance v této severoafrické zemi Alexandra Slabého velmi malá. Jak řekl ve Světě o osmé, od včerejšího vznesení obžaloby se o tom v Tunisku značně spekuluje.
„Pomineme-li dobrovolné vydání (ze Saúdské Arábie), které přece jenom v muslimské zemi – vydání muslimského bratra ke stíhání, byť do jiné muslimské země – není příliš pravděpodobné, tak se můžeme bavit o vnitřním saúdskoarabském právu.“
„Saúdská Arábie má svůj jakýsi základní zákon z roku 1992, který vydání umožňuje, pokud je to ve veřejném zájmu. Otázka ovšem je, zda saúdští Arabové posoudí, že toto vydání je ve veřejném zájmu. Ta šance je velmi malá.“
Přesto podle českého velvyslance nelze obvinění bývalého prezidenta považovat jenom za gesto určené veřejnosti, k uklidnění atmosféry v zemi.
„Gestem vůči veřejnosti to nepochybně je, ale zároveň je to právní krok, protože ty činy, jež mu jsou kladeny za vinu, se dají poměrně se slušnou dávkou jistoty označit za skutečně spáchané. Čili on má být za co v Tunisku souzen.“
Další otázkou podle velvyslance je, co by s Binem Alím tuniská justice udělala. Země sice má trest smrti, ale už 20 let popravy nevykonává.
„Pokud by proběhl soud s Binem Alím, třeba i v jeho nepřítomnosti, tak by se Saúdská Arábie mohla cítit i mezinárodním tlakem velmi tlačena k vydání. Tomu by se ale možná chtěla vyhnout tím, že by Bina Alího prostě vypověděla nebo mu doporučila odcestovat,“ myslí si český velvyslanec v Tunisku Alexandr Slabý.
