Jeho trasa kopírovala západní pobřeží Afriky. Vedla přes města, deštné pralesy, hory i poušť Saharu a celkem přes 16 zemí až do Tuniska na Mys Angela, což je nejsevernější místo afrického kontinentu.
Tuniská vláda zatím jen oznámila znovuotevření světoznámých sbírek. Přesné datum ale neuvedla. Muzeum skrývá světově největší sbírku římských mozaik či artefakty ze starověkého Kartága.
Zastavit, nebo aspoň umenšit počet lidí, kteří přes Tunisko přichází do Evropy. To je cíl dohody, kterou nedávno podepsali zástupci Evropské unie s tuniskými. Unie za to nabídne Tunisu finanční pomoc.
Tunisko se nyní potýká s bezprecedentní migrační krizí a vystřídalo Libyi coby hlavní zemi v regionu, z níž se lidé prchající před konflikty a chudobou snaží dostat přes Středozemní moře do Evropy.
V pondělí se uskutečnilo soudní řízení v Monastiru, po kterém je Češka stále ve vazbě. V dalších dnech lze očekávat, že se tuniské policejní orgány obrátí na české kolegy ohledně spolupráce.
Princip dohody je podobný tomu, jak funguje smlouva mezi Evropskou unií a Tureckem z roku 2016. Tunisko ale o dohodu zprvu nestálo, proto je její uzavření vítězství pro bruselskou diplomacii.
Synagoga Ghriba je nejstarší v Africe a každoroční oslavy svátku Lag ba-omer tam přivádí stovky židů z Evropy i Izraele. Akci provázejí přísná bezpečnostní opatření, a to kvůli útoku z roku 2002.
Za první tři měsíce letošního roku se podle Mezinárodní organizace pro migraci v centrálním Středomoří ve snaze dostat se z Afriky do Evropy utopilo více než 440 lidí.
Na italský ostrov za posledních 24 hodin připlulo zhruba 1000 migrantů a drtivá většina z nich vyplula právě z Tuniska. Dalších 500 běženců lodě pobřežní stráže a policie zachránily u Kalábrie.
„Asijská cesta byla přípravou na africkou cestu, chtěli jsme si vyzkoušet, zda to bude možné. Sám pan Zikmund říkal, že tak, jak procestovali Afriku oni, už dneska možné není,“ říká cestovatel.
V Česku objíždí festivaly nebo trhy v Praze. Vařit se naučil v Tunisu, v podstatě doma od své matky, později pracoval ve Francii a do Česka ho přilákala přítelkyně.
V úplně zapadlé části Tuniska, v oblasti Gasrín, u alžírských hranic, kam turisté nezavítají, potkal zpravodaj Štěpán Macháček auto s českou budějovickou poznávací značkou, a s karavanem.
Tunisané po Arabském jaru doufali, že se jejich ekonomická situace zlepší. To se ale nestalo. Zatímco na pobřeží mají alespoň zahraniční turisty, ve vnitrozemí se řada lidí živí pašováním zboží.
„Hlavní aktérkou tohoto filmu je Izraelka, která byla vycvičena v sionistické armádě a která podporuje kolonizaci palestinských území,“ sdělila AFP jedna z vůdkyň kampaně za bojkot snímku v Tunisku.
„Za třicet let ve fotbale jsem nic takového neviděl,“ divil se po porážce kouč Mondher Kebaier. Fotbalový svět však něco takového už dříve viděl, jen v minulém roce nejméně třikrát.
Neslaví se ani v Tunisku, kde mohou vzpomínat v dobrém. Ve většině si tady váží toho, že skončil policejní stát a mají svobodu projevu, současně jsou ale znepokojeni zhoršující se ekonomickou situací.
Odpor proti jeho jednání se tento týden podle Reuters nicméně rozšířil. Vlivný tuniský odborový svaz ve středu uvedl, že hrozí monopolizace moci ze strany prezidenta.
Před měsícem zaznamenávala oblíbená letní destinace deset tisíc nových případů koronaviru denně. Teď jsou čísla třetinová. Čeští a další evropští turisté se však Tunisku nadále vyhýbají.
Tuniská meteorologická služba ve čtvrtek zaznamenala teplotu 50,2 stupně Celsia ve městě Kajruván. Extrémní teploty panují i v Itálii a Španělsku. Mají trvat do začátku příštího týdne.
Tunisko zakázalo vycestovat ze země 12 vládním představitelům. Jsou podezřelí z rozsáhlé korupce v těžbě fosfátů – po odvolání premiéra a rozpuštění parlamentu tak převzal moc prezident Kaís Saíd.
Podle farmaceutky Inés se postoj Tunisanů rychle změnil: „Zpočátku lidé váhali a z původně registrovaných jich přišla třeba jen půlka. Teď ale už chodí tak 90 procent z těch, kteří dostanou termín.“
„Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu,“ uvedla francouzská organizace.
Praha||Barbora Sochorová, Pavel Vondra, Ondřej Franta|Zprávy ze světa|Vinohradská 12
Kdo jsou a jakou mají agendu hlavní aktéři tuniské politické krize? A hrozí zemi, která před deseti lety odstartovalo Arabské jaro a vydala se cestou demokratizace, návrat k autoritářskému modelu?