Američané údajně měli špionážní centra v 19 evropských městech, včetně Prahy
Americké tajné služby údajně měly své pracoviště také v Praze. V Evropě jich prý bylo dohromady 19. Informuje o tom německý Spiegel. Podle něj to vyplývá z dokumentů NSA z roku 2010. Týdeník píše mimo jiné i o tom, že americké rozvědky odposlouchávaly od roku 2002 telefon německé kancléřky Angely Merkelové.
Nařízení sledovat mobil šéfky německé vlády údajně platilo i několik týdnů před červnovou návštěvou Baracka Obamy v Berlíně.
Americký prezident kancléřku Merkelovou ujistil, že osobně o sledování jejího mobilu nevěděl. Podle informací Spiegelu sledovaly americké tajné služby hovory šéfky německé vlády více než deset let. Cílem odposlechů prý mohl být i bývalý kancléř Gerhard Schröder.
O napětí mezi Spojenými státy a Německem kvůli odposlouchávání kancléřsky Merkelové informuje zpravodajka ČRo Klára Stejskalová
Z článku nevyplývá, zda monitorovaly jednotlivá spojení nebo i obsah rozhovorů. Odposlechy pravděpodobně pořizovali agenti přímo z budovy amerického velvyslanectví v Berlíně stojícího u Braniborské brány, jen 800 metrů od budovy kancléřství.
Z velvyslanectví údajně prostřednictvím vysoce výkonných vysílačů monitorovali nedalekou vládní čtvrť. Podle německého týdeníku měli Američané špionážní centra v 19 evropských městech, mimo jiné i v Praze. V samotném Německu měli základnu kromě Berlína ještě ve Frankfurtu nad Mohanem.
Německo považuje odhalení za skandální narušení suverenity státu a žádá omluvu od Baracka Obamy. V ohrožení je především uzavření smlouvy o volném obchodu se Spojenými státy. Většina německých politiků požaduje, aby do doby, než USA uspokojivě vysvětlí všechny tyto své aktivity, zůstala smlouva „u ledu“.
Německé tajné služby možná čeká reorganizace
V Německu se teď živě debatuje o tom, jak mohlo tamním tajným službám uniknout, že mobil šéfky jejich vlády je odposloucháván. Nejde totiž o první selhání vnitřní rozvědky – Úřadu na ochranu ústavy. Kritice čelila už kvůli řádění neonacistické buňky ze Cvikova.
Nyní se proto objevují úvahy o nutnosti reorganizovat německé tajné služby a posílit speciální oddělení, které se zabývá kybernetickou špionáží. Tam v současnosti pracuje 600 lidí a už od začátku se mluví o tom, že je to málo. Německo zatím sledovalo jen nepřátelské země, teď se ale zřejmě budou muset zaměřit i na tradiční spojence.