Amerikanistka: V USA sílí katoličtí tradicionalisté a stále progresivnější Vatikán s tím má problém
Papež Lev XIV. se ujímá úřadu jako první Američan v dějinách katolické církve. Ke katolicismu se hlásí i někteří představitelé administrativy Donalda Trumpa v čele s viceprezidentem J. D. Vancem. S novým papežem se ale názorově rozcházejí. „Pod vedením papeže Františka se Vatikán stal spíše progresivnějším a leccos nasvědčuje tomu, že Lev bude pokračovatelem jeho linie,“ míní amerikanistka Kateřina Březinová v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
„Zejména v bílé americké populaci přibývá těch, kteří si říkají tradiční katolíci a chtěli by se třeba vrátit do dob před druhým vatikánským koncilem a ke mším v latině. Tato frakce se stala velmi vlivnou v nové Trumpově administrativě,“ říká amerikanistka.
Bývalý hlavní stratég Trumpovy kampaně Steve Bannon se nechal slyšet, že pro hnutí MAGA (Make America Great Again) je nový papež nejhorší možnou volbou a nepochybuje o tom, že dojde k roztržce s americkým prezidentem.
Vyvolat by ji mohla například otázka migrace, kvůli níž Trumpovu administrativu v únoru ostře kritizoval tehdy již vážně nemocný papež František.
„Ve jménu katolické víry dnes v USA vystupují velmi extrémně populističtí politici, vlastně extrémní pravice, kteří se snaží velmi nacionalistické tóny prezentovat jako křesťanské učení. A s tím má Vatikán problém,“ zdůrazňuje expertka z Metropolitní univerzity Praha
Vstříc lidem na okraji
Březinová připomíná, že papež Lev XIV. přes 20 let žil a jako biskup působil v Peru, kde v posledních letech panovala velmi akutní uprchlická krize lidí odcházejících z Venezuely. „Tato zkušenost může silně ovlivnit to, jak bude v tomto směru vystupovat za katolickou církev,“ soudí.
Domnívá se také, že vedle migrantů a jinak strádajících a zranitelných jsou pro nového papeže lidmi na okraji také ti, kteří zůstávají stranou křesťanského učení.
Zelenskyj si volal s papežem Lvem XIV. a pozval ho na Ukrajinu. Rozhovor označil za vřelý a konstruktivní
Číst článek
„Očekává se, že bude mnohem více promlouvat v rámci USA a zemí globálního severu k těm částem populace, které se stávají agnostické a odcházejí ze stanu katolické víry. Jedním z jeho vyjádření bylo, že se bude snažit ten stan otevřít a zahrnout do něj více lidí,“ dodává.
Velkou část amerických katolíků dnes tvoří španělsky mluvící přistěhovalci a jejich potomci. Obecně ale patří k nízkopříjmovým skupinám populace a nemají tak silný hlas jako konzervativní bílé elity ze severovýchodu země.
Březinová v této souvislosti připomíná proměnu ve vnímání katolíků, na které se až do druhé světové války spíše protestantská americká společnost dívala skrz prsty. Podobně jako se dnes dívá na imigranty z Latinské Ameriky.
„Až poté se Irové, Poláci a Italové integrovali do mainstreamu a nikdo už nepochyboval, že to jsou také Američané. Zlomovým momentem bylo zvolení (katolíka) Johna F. Kennedyho. A Joe Biden se (své katolictví) snažil spíš nezmiňovat,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.
