Babiš nebyl fiktivní agent. Pokračovat ve sporu od něj není moudré, říká právník Ústavu paměti národa
Premiér v demisi Andrej Babiš z hnutí ANO nevzdává svou snahu o vyškrtnutí z evidence spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti (StB). Krajský soud v Bratislavě koncem ledna v souladu s verdiktem ústavního soudu pravomocně zamítl Babišovu žalobu, že je evidován jako agent StB neoprávněně. Babiš se ale chce soudit dál a ve věci podal dovolání k nejvyššímu soudu.
„Tento krok je zcela zbytečný. Ústavní soud už jednou ve věci rozhodl a nižší soudy jsou jeho rozhodnutím vázané. Nejvyšší soud je povinen dovolání zamítnout,“ upozorňuje advokát Pavol Poláček, který ve sporu zastupoval slovenský Ústav paměti národa (ÚPN).
Babiš podal dovolání po prohraném sporu o jeho evidenci ve svazcích StB
Číst článek
Babiš pro iDnes.cz uvedl: „Ústavní soud rozhodl úplně nesmyslně, že se já a další stěžovatelé máme soudit s jinou institucí, než je Ústav paměti národa. Tím popřel veškerou dosavadní praxi a donutil mě a stovky lidí soudit se znovu. Tak se budu soudit dál, protože jsem s StB nic nikdy nepodepsal, agent jsem nebyl a vědomě jsem nikdy nespolupracoval.“
Podle Poláčka ale ústavní soud napravil dosavadní chybnou praxi. Ústav paměti národa je totiž vědecká instituce, která spravuje a zkoumá archivní dokumenty. Pokud by se Babiš rozhodl ve sporu pokračovat, měl by žalovat Slovenskou republiku zastoupenou ministerstvem vnitra, jako je tomu v podobných případech i v Česku. „Věnovat se tomuto sporu i nadále není moudré rozhodnutí, Babiš se totiž může ocitnout v důkazní nouzi,“ domnívá se Poláček.
Lhali tehdy, nebo lžou dnes?
U nižších instancí totiž Babiš uspěl především díky svědectví bývalých příslušníků StB. Ústavní soud je ale označil za nedůvěryhodné a soudy je tak nemůžou brát v úvahu. Rozhodnutí by tak mohlo mít dalekosáhlé dopady.
„Bývalí příslušníci většinou vypovídají, že si buďto na nic nepamatují, nebo že si to vymysleli, ale jinak vše ostatní dělali svědomitě a poctivě. To je klasický vzorec. Takže buďto lhali tehdy, nebo lžou před soudem. Jsem rád, že ústavní soud v tomto udělal pořádek,“ dodává Poláček.
Zároveň připomíná závěry historiků Ústavu paměti národa i českého Ústavu pro studium totalitních režimů, že StB byla přísně kontrolovaná a profesionální tajná služba, kde nebylo možné jen tak evidovat fiktivní agenty.
„V případě Andreje Babiše jsme soudu předložili dvanáct svazků, kde bylo více než čtyřicet podpisů rozličných příslušníků StB. Spis prošel deseti kontrolami a byl veden několik let. Historici vylučují, že by šlo o fiktivní svazek,“ uzavírá Poláček.
