Australský soud zamítl žádost muslimské svědkyně vypovídat v nikábu
O tom, zda mohou muslimské ženy jednat s úřady v nikábu, tedy závoji zakrývajícím tvář, či nikoli, se debatuje v Austrálii. Přispělo k tomu rozhodnutí soudkyně v západoaustralském Perthu, podle kterého bude muset svědkyně muslimského vyznání absolvovat své svědectví před soudní porotou s odkrytou tváří.
Šestatřicetiletá Tasneem od svých sedmnácti let skrývala svou tvář před zraky lidí mimo okruh nejbližších příbuzných. Její požadavek svědčit se zahalenou tváří byl podle ní pouze otázkou oblečení vhodného pro situace, kdy se ocitá v přítomnosti neznámých lidí.
Soudkyně Shauny Deanová v případu zpronevěry, v němž muslimka svědčila, ale rozhodla, že svědkyni musí porotci při její výpovědi vidět do tváře. Dala tak za pravdu námitkám obhajoby, že by právě nikáb mohl ubrat na věrohodnosti svědectví.
Australský soud zamítl žádost muslimské svědkyně vypovídat se zahalenou tváří. Případ sledovala Lubica Bergmanová.
Soudkyně však zároveň uvedla, že dnešní rozhodnutí nezakládá precedens, který by jakkoli zavazoval další australské soudy. Zároveň zdůraznila, že celý proces musí být spravedlivý. A tak ještě rozhodne, jestli bude žena svědčit prostřednictvím videa. To by totiž mělo ochránit její cudnost.
Muslimská svědkyně rozhodnutí přijala a vyjádřila politování nad tím, že záležitost oživila australskou debatu o omezení práva muslimských žen zakrývat si tvář.
O muslimských šátcích se v zemi znovu začalo mluvit jen pár dní před tamními volbami. V Austrálii žijí bezmála 2 procenta muslimů. Zbytek z 22 milionů obyvatel tvoří hlavně křesťané. Co se týče samotného zákazu nošení nikábů a burek, jak premiérka Julia Gillardová, tak její konzervativní protivník Tony Abbott, to však odmítli.
Zákaz burek v Evropě
Například v Belgii dolní komora parlamentu schválila normu, která zakazuje nosit oděvy, zcela zahalující postavu. A to nejen ve veřejných budovách, ale i na ulici. Zákon ale ještě musí projít senátem. V několika okresech tamní samosprávy už burky zakázaly.
V Británii sice žádné nařízení, které by zakazovalo muslimské oděvy, není. Od roku 2007 je ale v kompetenci jednotlivých škol rozhodnout o oděvu studentů.
V Německu pak v roce 2003 Ústavní soud rozhodl, ve prospěch učitelů, kteří chtěli nosit islámské šátky do škol. Podle justice navíc nošení náboženských symbolů ve školách spadá do kompetence vlád jednotlivých spolkových zemí. Některé z nich už se proti burkám či nikábům rozhodly postavit.
V poslední době se v této souvislosti nejvíc mluví o Francii. Tamní poslanci drtivou většinou schválili zákon, který zakazuje ženám nosit na veřejných prostranstvích včetně ulic nikáb nebo burku. Normě ale ještě v září musí dát zelenou Senát.
