Čínský diplomat sledoval v Praze političku Tchaj-wanu, málem způsobil nehodu. Česko ho nevyhostilo
Praha se stala dějištěm jednoho z nejvyostřenějších diplomatických incidentů mezi Čínou a Tchaj-wanem za poslední roky. Loni, když do země neoficiálně přicestovala zvolená viceprezidentka Tchaj-wanu Hsiao Bi-khim, málem způsobil čínský diplomat, který ji sledoval, dopravní nehodu. Událost, která překvapila i odborníky, však k vyhoštění diplomata nevedla.
Návštěva Prahy byla pro Hsiao Bi-khim vůbec první cestou do zahraničí poté, co o dva měsíce dřív spolu s prezidentem Laj Čching-te vyhrála na Tchaj-wanu volby. Průběh její třídenní cesty byl však narušen téměř bezprostředně poté, co Hsiao vystoupila z letadla.
Kolonu, která ji doprovázela z letiště do centra města, začalo sledovat soukromé auto. Zdroje, které jsou s průběhem cesty seznámeny a které si vzhledem k citlivosti případu přály zůstat v anonymitě, pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál uvedly, že postup člověka za volantem nebyl profesionální a velmi brzy byl policejnímu doprovodu, který Hsiao dostala, podezřelý. Policisté však neměli důvod ho zastavit.
Česko by mělo silně krotit určité politiky, reaguje Čína na příjezd viceprezidentky Tchaj-wanu do Prahy
Číst článek
Dostali ho až ve chvíli, kdy řidič pronásledoval kolonu bez ohledu na dopravní předpisy, vjel do křižovatky v centru metropole na červenou a málem způsobil dopravní nehodu. Když ho následně ochranka přidělená tchajwanské političce identifikovala, předložil jim svůj čínský diplomatický pas. Muž, který tvrdil, že si jen jel vyzvednout jídlo do restaurace, pracoval na vojenském oddělení čínské ambasády v Praze. O případu jako první informovaly Seznam Zprávy.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník, dříve Piráti) si v reakci předvolal čínského velvyslance Feng Paioa. Vysvětlení, které dostal, nepovažoval za dostačující.
Tím reakce české strany, alespoň ta veřejná, skončila. K vyhoštění diplomata, po kterém volal senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (TOP 09), nedošlo.
„Čínská strana je velmi detailně obeznámena s naší pozicí ohledně dodržování základních pravidel. Stále ale platí, že k podobným citlivým případům se nemůžeme ze zřejmých důvodů vyjadřovat,“ napsalo bez dalších detailů ministerstvo zahraničí.
Konkrétní důvody, proč k vyhoštění nedošlo, nezná ani Pavel Fischer. „Ministerstvo zahraničí to nebylo schopno vysvětlit,“ shrnuje pro iROZHLAS.cz.
Sinoložka Simona Fantová z projektu Sinopsis, na jehož pozvání Hsiao do Česka přijela, se zároveň nedomnívá, že by vyšetřování incidentu nadále pokračovalo. Vyhoštění diplomata proto už nevnímá jako možné. „Spíš si myslím, že to vyšumělo. Ve chvíli, kdy diplomaty vypovídáte, děláte to okamžitě a na opuštění země mají třeba sedm dní. Není to, jako když soudy rozhodují deset let,“ přirovnává.
‚Myslet si, že věda a politika nesouvisí, je zhýčkanost.‘ Výzkumnice Tatlowová hovoří o čínském vlivu v EU
Číst článek
Ohrožení provozu nebyl jediný důvod, proč akce Číňana vyvolala obavy. Hsiao se už delší dobu nachází na sankčním seznamu Čínské lidové republiky, která o ní mluví jako o nebezpečné separatistce a dlouhodobě se ji pokouší zdiskreditovat a sabotovat její akce v zahraničí. Než se Hsiao stala viceprezidentkou, byla úspěšnou diplomatkou ve Washingtonu, kde se jí povedlo zlepšit vztahy mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy. Dohodla také dodávky zbraní na ostrov, který čelí čínské hrozbě.
Peking totiž považuje ostrov Tchaj-wan za svou odtrženou provincii, přestože mu komunistický režim nikdy nevládl. Ke sjednocení, proti kterému Hsiao vystupuje, podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga však dojde. Nevyloučil použití síly.
Příkaz z Pekingu
Přesto není jasné, jestli diplomat v Česku i nadále zůstává, čínská ambasáda na opakovaný dotaz neodpověděla. Fantová se domnívá, že muž klidně už mohl odcestovat – důvodem ale nebylo potrestání z čínské strany, jako spíš blížící se konec jeho působení v Česku.
Stejné to bylo v případě čínského badatele na Akademii věd, který v roce 2022 své české kolegy přirovnal k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi poté, co upozorňovali na porušování lidských práv v Tibetu. Učinil tak ve chvíli, kdy už se vědělo, že se chce vrátit do Číny. „Mohlo jít o případ člověka, který v té dané zemi nemá co ztratit, ale v té své něco získá tím, že udělá velké gesto,“ uvažuje Fantová.
11:46
Nový prezident Tchaj-wanu je podle Číny potížista. Tenze s ostrovem už nemají kam růst, míní sinolog
Číst článek
Zároveň podle ní není pravděpodobné, že by diplomat jednal z vlastní vůle. „Spousta věcí jde formou příkazů shora. Nevím, jakou vůli má běžný diplomat k tomu, aby dělal nějaké větší akce na vlastní pěst. Jestli ta vůle je někde malá, tak v Číně je určitě ještě menší,“ říká sinoložka.
„Dokážu si představit, že někdo ve vyšších patrech diplomacie řekl, v Praze máte Hsiao Bi-khim, něco udělejte. Nemusí se to líbit ani jim, ale musí něco udělat. Pak mají dvě možnosti – budou mít problémy v té zemi, nebo budou u nich doma,“ líčí možný motiv akce sinoložka.
Česko čínskému tlaku odolává
Incident vzbudil velkou pozornost i proto, že šlo o první případ, kdy čínský diplomat přímo ohrozil tchajwanského politického představitele a kdy informace vyvolala veřejné pohoršení. Běžné je, že čínské ambasády proti pozvání představitelů Tchaj-wanu protestují pomocí dopisů. Podobné akce té, která se odehrála v Praze, jsou v zahraničí výjimečné.
23:33
Závislost průmyslu na materiálech z Číny je větší, než to vypadá. Válka s Tchaj-wanem by firmy ochromila
Číst článek
Jeden z nejextrémnějších případů se odehrál v roce 2020 na Fidži, kdy na národní oslavu Tchaj-wanu, kde byla přítomná i část místní politické scény, přišli bez pozvání dva čínští diplomaté. Když je zaměstnanec lokální Tchajpejské ekonomické a kulturní kanceláře, která vystupuje de facto jako ambasáda v zemích, se kterými nemá ostrov oficiální vztahy, požádal, aby odešli, „ošklivě ho zbili“, popisuje událost tchajwanský web Focus Taiwan.
„Pokud je země odolná, tak si toho Čína tolik nedovolí, protože ví, že tlak fungovat nebude,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz zdroj z Tchaj-wanu blízký vládě, který si kvůli citlivosti případu přál zůstat v anonymitě. Jeho identitu redakce zná. „Hlavně v rozvojových zemích zkouší, co si mohou dovolit, v případě Česka ale musí být opatrnější. I v porovnání s Evropou je Česko napřed a Čína ho víc respektuje. V tomhle odhledu se Česko dostalo daleko,“ domnívá se.
Přesto silná reakce ze strany české vlády nepřišla, ač k řešení situace vyzýval i Tchaj-wan. „Uškodilo zájmům České republiky, že ministerstvo zahraničních věcí chtělo věc zamést pod koberec. Je to proti zájmům České republiky. Ten, kdo nedokáže na podobnou situaci rázně odpovědět, si koleduje o to, že příště si protistrana dovolí ještě mnohem víc!“ domnívá se senátor Fischer.
PŘEHLEDNĚ: Finance, cestovní ruch i sport. Jaké jsou aktivity čínské CEFC v České republice?
Číst článek
Sinolog Martin Hála, který stejně jako Fantová působí v projektu Sinopsis, se ale domnívá, že rázný krok české diplomacie by nic nezměnil. „Česká republika mohla reagovat ostřeji nějakým symbolickým gestem, ale v praktické rovině by nám to nijak nepomohlo. Ve vztazích s ČLR se v posledních letech odehrály mnohem závažnější incidenty, které zůstaly bez diplomatické odezvy, jako třeba celá ta neuvěřitelná historie kolem CEFC a jejího zmizelého šéfa Jie Ťien-minga,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Skupina CEFC koupila v Česku několik podniků a nemovitostí a měla přinést do země velké investice. Její ředitel Jie, který působil i jako poradce tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, byl nakonec v Číně zatčen a jeho osud zůstává neznámý. Majetky CEFC následně koupila jiná čínská společnost CITIC.
„Bilaterální vztahy s Pekingem jakožto leninským systémem vlády jedné strany jsou dost specifické, standardní diplomatické kroky v nich hrají relativně menší roli než u systémově bližších partnerů. Důležitá je celková atmosféra a ta je na bodě mrazu i bez formálních gest,“ líčí Hála.
Revize vztahů dosud neproběhla
Zhoršení vzájemných vztahů připouští i Peking. „Bilaterální vztahy se v posledních letech zhoršily a to je situace, kterou si Čína nepřeje vidět,“ stojí v textu vydaném po setkání ministra Lipavského s jeho čínským protějškem Wang Im na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Země podle textu nemají žádné závažné neshody v oblasti národních zájmů a geopolitických sporů a sdílí stejné cíle.
Česko však podle čínského ministra bude muset předvést „upřímnou sebekritiku a vybudovat si správný pohled na Čínu a udělat konkrétní kroky, aby si znovu vybudovalo důvěru Číny.“
Zvolená slova podle Hály odkazují k propasti mezi státy. „‚Chybou‘ naší politické reprezentace vůči Číně byla leda tak přílišná důvěřivost. Když se člověk jednou spálí, je podruhé opatrnější,“ domnívá se.
Tomu měla do budoucna zabránit revize vztahů s Čínou, ke které se zavázala vláda v programovém prohlášení. Detaily měla představit loni na podzim, dosud k tomu ale nedošlo. „Revize jako formální dokument tak trochu vyšuměla. Faktická revize je nicméně patrná v praxi. Je-li založena na nějaké ucelené koncepci, není úplně zřejmé,“ hodnotí Hála.
Vyhošťování čínských diplomatů
Vyhošťování čínských diplomatů je po celém světě spíš výjimečné, přesto v posledních dvou letech byly takové případy tři. V květnu 2023 musel Kanadu opustit čínský diplomat, který zjišťoval informace o zákonodárci kritizujícím čínské zacházení s etnickou skupinou Ujgurů. Konkrétně ho zajímalo, co dělá politikova rodina žijící v Hongkongu. Agentura Reuters uvádí, že z ní chtěl „udělat příklad“, aby od kritiky odradil další představitele země. K jeho vyhoštění došlo až dva roky poté, co místní zpravodajská agentura s touto informací přišla.
Na konci loňského roku vyhostily čínské diplomaty dvě země. První byla v listopadu Litva, která nařídila odchod rovnou třem lidem s diplomatickým pasem. Důvodem mělo být porušení Vídeňských konvencí a litevských zákonů, žádné další detaily ale poskytnuty nebyly. Vzhledem k době, kdy k vyhoštění došlo, mohlo mít souvislost s porušením podmořských kabelů v Baltském moři, ze kterého je podezřelé čínské plavidlo.
Nejnovější incident, který vedl ke zrušení víza čínského diplomata, se odehrál v prosinci v Paraguayi. Přestože země nemají oficiální diplomatické vztahy, protože Paraguay jako legitimního zástupce čínského lidu nevnímá Peking, ale Tchaj-pej, navštívilo čínské zastoupení každoroční kongres UNESCO. Vyslanec však místo něj zamířil bez ohlášení do kongresu, kde řekl zákonodárcům, že si musí vybrat mezi vztahy s Čínou nebo Tchaj-wanem, píše Al Jazeera. Vláda mu kvůli zasahování do domácích záležitostí země zrušila vízum a musel do 24 hodin opustit zemi.
