Barmští představitelé před volbami svlékají uniformy, ve funkcích ale zůstávají
Barmská junta se chystá na volby. Kabinet v čele s premiérem se totiž vzdává svých vojenských funkcí. Armáda přitom v Barmě vládne už od puče v roce 1962.
Jde především o symbolické gesto. Uniformy sice svléká celkem 23 ministrů a jejich náměstků včetně samotného předsedy vlády, generála Thein Seina, opravdu ale jen naoko.
Předvolební situaci v Barmě přiblížil v Odpoledním Radiožurnálu zpravodaj ČRo Robert Mikoláš
Junta chce totiž především mezinárodnímu společenství ukázat, že vojenská vláda v Barmě, respektive Myanmaru už napříště bude civilní a jako taková dovede zemi k druhým historickým volbám za posledních 20 let.
Vládnoucí generálové v čele s diktátorem Than Šwejem se tak své moci v žádném případě nevzdávají.
Druhým důvodem, proč ke svlékání uniforem dochází, je snaha získat ještě větší podíl v budoucím parlamentu. Na tyto osoby se totiž už nebudou vztahovat stanovené kvóty, tedy že v zákonodárném sboru mají už předem zajištěno 25 procent křesel příslušníci ozbrojených sil.
Datum letošních voleb, na které chce své pozorovatele vyslat i Evropská unie, ještě nebylo stanoveno, určitě ale budou ke konci roku. Armáda musí kvůli jejich konání formálně schválit několik zákonů.
Su Ťij je z voleb předem vyloučená
V zemi dnes existuje deset povolených stran, čtyři z nich už dostaly povolení k registraci. Podobné je to i v případě různých organizací, které se snaží utvořit politická seskupení. Z 19 jich souhlasné stanovisko získalo pět, převážně ale jde o stoupence vojenské junty.
Hlavní opoziční vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij i nadále zůstává v domácím vězení a z hlasování tak byla už předem vyloučena. Navíc podle nových nařízeních se hlasování nesmí zúčastnit nikdo, kdo byl souzen kvůli politické příslušnosti.
Opoziční Národní liga za demokracii proto také minulý měsíc oznámila bojkot voleb. Někteří pozorovatelé to však označují za netaktické, protože tím vlastně nahrává vojenské juntě. V opačné případě by se ale strana musela své vůdkyně Su Ťij a dalších představitelů zbavit.
Su Ťij strávila za mřížemi či v domácím vězení 14 z uplynulých dvaceti let a junta k ní odmítá pustit i zástupce mezinárodního společenství. Při posledních volbách v roce 1990 právě Su Ťij zvítězila, armáda ovšem výsledky neuznala.
