Búčání už pět let žije v táborech pro nežádoucí přistěhovalce. Zařízení sice spravuje Austrálie, ale postavila je na území sousední Papui Nové-Guineji.

Začal přes WhatsApp popisovat podmínky v táboře na ostrově Manus. Knihu napsal ve svém rodném jazyce farsí, jednotlivé kapitoly však rovnou posílal překladateli do Austrálie. Búčání BBC také vysvětlil důvod, proč si pro psaní nezvolil nějaký jednodušší způsob:

„Tím hlavním důvodem byl strach z prohlídek. Měl jsem obavy, že by mi při nich zabavili něco z mého majetku.“

Posíláním na WhatsApp se zprávy automaticky ukládaly a byly dostupné i v případě, že by Búčání přišel o telefon.

Teď za svou knihu „No Friends but the Mountains“ dostal Viktoriánskou cenu. Tedy nejvyšší literární ocenění Austrálie, jehož součástí je také odměna 100 tisíc australských dolarů (1,63 milionu korun). 

Vedle toho vyhrál také ocenění za literaturu faktu v hodnotě 25 tisíc australských dolarů (400 tisíc korun).

Austrálie však i nadále odmítá Búčáního přijmout, protože do země připlul nelegálně. Z tábora by jej propustili leda v případě dobrovolného návratu do vlasti.

Búčání z Íránu utekl po tom, co revoluční gardy vpadly do redakce jeho časopisu. Magazín se věnoval národnostnímu postavení Kurdů, kteří jsou v Íránu v menšině.

Ostatně, Búčání se novinařině věnuje i v době svého zadržení. Píše pro britský levicový deník Guardian - i to dělá prostřednictvím WhatsAppu.

vjb, mat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít