Belgický premiér v souvislosti s migračním paktem rezignoval. Král Filip demisi prozatím nepřijal
Belgický premiér Charles Michel rezignoval. Odstoupil, když se opozice rozhodla vyvolat v parlamentu hlasování o nedůvěře. Michel přišel začátkem prosince o vládní většinu. Separastická Nová vlámská aliance opustila vládní koalici kvůli nesouhlasu s migračním paktem. Belgický král demisi ale zatím nepřijal, podle prohlášení paláce se chce nejprve setkat s šéfy parlamentních stran.
Osudným se Michelově vládě konkrétně stal migrační pakt OSN. Michel vedl od minulého týdne menšinový kabinet, protože původní koalici předtím kvůli odporu k paktu opustila největší strana Nová vlámská aliance (N-VA).
Spor o migrační pakt OSN rozložil belgickou vládu. Z koalice odchází největší strana
Číst článek
V úterý Michel oznámil demisi, neboť opozice navrhla vyslovit jeho vládě nedůvěru. Michel již předtím řekl, že migrační pakt využívají některé politické strany „k šíření lží a nepravd“. „Má země ale bude na správné straně,“ řekl také.
Původně chtěl do řádných voleb v květnu příštího roku dovládnout v menšinovém kabinetu, který nazval vládou dobré vůle. Parlament chtěl přesvědčit, aby jeho záměr podpořil.
Michel poslancům po hlasování o nedůvěře jeho vládě řekl, že je zjevně o podpoře menšinového kabinetu nepřesvědčil, ctí jejich názor a proto podá demisi. Belgii tak hrozí vypsání předčasných voleb.
Zda belgický král Filip demisi Charlese Michela přijme, se rozhodne až poté, co se sejde s šéfy parlamentních stran. Názor si chce podle listu Le Soir udělat do čtvrtečního zasedání belgického parlamentu.
Nejmladší premiér Belgie
Premiérem se stal Michel v říjnu 2014. Koalici tehdy vytvořily čtyři strany: tři vlámské - separatistická Nová vlámská aliance (NV-A), křesťanští demokraté (CD&V), liberální OpenVLD - a Michelovo valonské Reformní hnutí (MR). Michel se tehdy stal ve svých 38 letech nejmladším premiérem Belgie od roku 1840.
Před nástupem do čela vlády byl od prosince 2007 do února 2011 ministrem spolupráce a rozvoje v několika belgických vládách. V únoru 2011 byl zvolen do čela liberální valonské strany Reformní hnutí (MR). V jejím čele byl až do nástupu do premiérského křesla v roce 2014.
Ve funkci premiéra prošel Michel nejtěžší zkouškou po teroristických útocích v Bruselu v březnu 2016, které si vyžádaly 32 obětí. Po útocích dali k dispozici své funkce belgičtí ministři vnitra a spravedlnosti Jan Jambon a Koen Geens, protože Belgie nedostatečně zareagovala na varování od Turecka o některých pachatelích útoku, které Turecko několikrát vyhostilo.
Vláda ale nakonec tuto zkoušku přestála a Belgie poté rozšířila svou účast na bombardování pozic radikálního hnutí Islámský stát, které se k útokům přihlásilo.
