Italská premiérka Giorgia Meloniová nedávno řekla, že evropskou strategii vůči Damašku je třeba přehodnotit a spolupracovat se všemi aktéry, aby byly vytvořeny podmínky k návratu syrských uprchlíků.
Jako možná konkrétní opatření předložila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zmínila rychlejší zavedení některých částí migračního paktu, jehož implementace má začít v roce 2026.
„Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu.“ Slogan s fotkou muže tmavší pleti se zkrvaveným nožem v ruce zveřejnila v rámci kampaně SPD. Čelí za to mimo jiné trestnímu oznámení.
Počet ilegálních migrantů přicházejících do Evropy v první polovině roku znatelně poklesl, podle údajů agentury Frontex jich je meziročně o třetinu méně.
Podle mezinárodního práva nelze nikomu odepřít možnost požádat o azyl, podle nové iniciativy by se ale azylové řízení mělo odehrávat mimo území Evropské unie.
„Předpokládá se, že materiální pomoc státy potřebovat nebudou, protože o ni zatím nejeví větší zájem. Takže z flexibilní solidarity nám zůstanou kvóty, eventuálně vyplacení se,“ myslí si Mašek.
„Velká část rozhodování se bude dít mimo EU a práva přicházejících lidí tak nebudou dodržována do takové míry, jako je tomu na území EU,“ myslí si také Marie Jelínková z FSV UK.
Poslanci mají za sebou stou schůzi v tomto volebním období. Dohání minulou sněmovnu, která za celé období svolala 120 schůzí. Čistého času projevů na plénu přibývá.
„Když budeme ve vládě, uděláme všechno pro to, aby pakt spadl pod stůl. I kdybychom se měli soudit,“ zopakoval za opoziční hnutí ANO Radek Vondráček. Obdobně se vyjádřil i předseda SPD Tomio Okamura.
Stejná „výjimka“ se týká třeba i Polska, které také přijalo statisíce lidí z Ukrajiny. „Počet těchto lidí, kterým jsme poskytli ochranu, se odečítá z nákladů na migrační krizi,“ říká Šafaříková.
Fico zopakoval, že jeho nynější vláda, která nastoupila do úřadu zhruba před půl rokem, hodlá prosazovat „suverénní zahraniční politiku“ orientovanou na všechny čtyři světové strany.
Bylo to drama až do poslední chvilky, europoslanci ve středu schválili celý migrační balíček. Série norem počítá mj. s efektivnějšími kontrolami a s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl.
„Ukrajina udělala neuvěřitelný kus práce a to za krátkou dobu, navíc ve válečném stavu,“ chválí pokrok v rozhovoru pro iROZHLAS.cz stálá představitelka Česka při EU Edita Hrdá.
Afričtí běženci se před několika dny pokusili překročit hraniční plot mezi Marokem a Španělskem. Po střetu s policií jich 23 zemřelo. Mnozí byli zaraženi mírou cynismu španělského premiéra Sancheze.
Babiš ještě před jednáním hovořil o tom, že Česko s návrhem Evropské komise nesouhlasí, neboť se málo soustředí na boj proti pašerákům lidí. Po setkání s šéfkou komise svá slova zmírnil.
Hledání kompromisu by podle komise mohla na rozdíl od roku 2015 pomoci stabilizovaná situace na lépe chráněných vnějších hranicích EU, fungovat začala také Evropská pobřežní a pohraniční stráž.
Belgický premiér Charles Michel podal demisi, když se opozice rozhodla vyvolat v parlamentu hlasování o nedůvěře. Belgický král ji ale zatím nepřijal, chce se prvně setkat s šéfy parlamentních stran.
Belgickou vládou otřásl spor o přijetí migračního paktu OSN. Z koalice odchází největší strana Nová vlámská aliance, která s podepsáním dokumentu nesouhlasí.
Minulý týden migrační pakt odmítl slovenský parlament, tento týden zaujala stejně negativní stanovisko i slovenská vláda. Stejná vláda, ve které je ministrem zahraničí Miroslav Lajčák.
Slovenská média dříve spekulovala, že v případě demise Miroslava Lajčáka projevil zájem o post ministra zahraničí Robert Fico, který letos v březnu rezignoval z postu premiéra.
Nezávazná dohoda, kterou letos v červenci schválily všechny země OSN kromě Spojených států, má být přijata na prosincové ministerské schůzce v marockém městě Marrákeš.