V Libyi hrozí občanská válka, připravují se na ni desítky ozbrojených milic
Nedávná eskalace bojů v Libyi mezi stoupenci mezinárodně uznávané vlády v Tripolisu a vojskem maršála Chalífy Haftara, který před necelými dvěma týdny zahájil tažení na hlavní město, hrozí přerůst v plnohodnotnou občanskou válku. Podle agentury AP v ní budou hrát prim desítky ozbrojených milic, které často nepředstavují nic jiného než zločinecké gangy.
Postup Haftarových jednotek sjednotil různorodé skupiny, které spolu v minulosti vedly vzájemné boje, aby podpořily vládu Fáize Sarrádže uznávanou OSN, a zabránily tak návratu vlády jednoho muže. Podle nevládního organizace Mezinárodní krizová skupina jsou síly mezi vojenskými koalicemi tripolské vlády a maršála Haftara vyrovnané.
Boje v Libyi si vyžádaly život 121 lidí. Obavy o osud civilistů na jižním okraji Tripolisu rostou
Číst článek
Haftarova samozvaná Libyjská národní armáda je složena ze zbytků armády svrženého diktátora Muammara Kaddáfího, klanových milicí i ultrakonzervativních islamistů. Z vnějšku spíše než její protivníci připomíná pravidelnou armádu s jasným velením. Jejím spojencem jsou skupiny ze západolibyjského města Zintán, které byly vytlačeny z Tripolisu v roce 2014. Na mezinárodním poli ji podporují Spojené arabské emiráty Egypt, Rusko a Francie.
Libyjská národní armáda disponuje stíhačkami MiG, které získala ze sousedního Egypta, dále také drony, vrtulníky či obrněnými vozidly. Těžká technika jí dává převahu v otevřeném prostoru, v minulosti se však ukázalo, že má potíže ve vedení boje ve městech. Příkladem může být její dřívější váznoucí ofenziva proti džihádistům ve druhém největším libyjském městě Benghází.
Zločinecké organizace
Předseda libyjské vlády Sarrádž je podle AP technokrat, jenž nemá žádné vojenské zkušenosti. Musí proto spoléhat na ochranu mocných milicí, které slíbily zahnat blížící se Haftarova vojska. Podle bezpečnostního experta Wolframa Lachera se tyto organizace infiltrovaly do institucí tripolské vlády, z nichž čerpají zdroje pro svého fungování a chovají se jako typické zločinecké organizace.
Jde o otázku života či smrti, varuje komisař OSN. V Tripolisu je uvězněno 1500 migrantů
Číst článek
Patří mezi ně i salafisté, přívrženci radikálního výkladu islámu. Jedna islamistická milice například ovládá jediné fungující tripolské letiště, druhá zase námořní základnu, kde sídlí Sarrádžova vláda. Velitel milice s názvem Tripolské revoluční brigády, která udržuje kontrolu nad většinou jižní části libyjské metropole, si v roce 2016 pod pohrůžkou vynutil u centrální banky půjčku 20 milionu dolarů (453 milionů korun).
Ke spojenectví s ústřední vládou se přihlásily i vlivné milice z Misuráty a Zavíji, měst která při povstání proti Kaddáfímu v roce 2011 zažila jedny z nejprudších bojů. Dobře vyzbrojení misurátští bojovníci se v roce 2016 podíleli na tažení proti jednotkám Islámského státu ve městě Syrta. Vlivná ozbrojená skupina ze Zavíji byla ta, která zajala 100 Haftarových bojovníků den po zahájení jeho ofenzivy na Tripolis. Zdroje čerpá mimo jiné z pašování migrantů do Evropy.
Na stranu Sarrádže se přiklonila i volná aliance milicí nazvaná Libyjský úsvit, která má vazby na Muslimské bratrstvo a podle všeho ji podporuje Turecko a Katar. V minulosti měla s centrální vládou četné spory, prozatím se ale zapojila do její obrany před Haftarem.
