Bídák, nebo hrdina? Propuštění Assange vybízí k otázce, co bude s WikiLeaks

Matěj Skalický mluví s Jaromírem Markem ze zahraniční redakce Českého rozhlasu

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

27. 6. 2024 | Londýn

Assange je na svobodě. Po letech ve vězení sedl do soukromého tryskáče a zamířil do rodné Austrálie. Jak se to stalo? A co teď bude s jeho serverem WikiLeaks, přes který zveřejňoval tajné informace? Assangeův příběh zná Jaromír Marek ze zahraniční redakce Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Kredity:
Editace: Kristýna Vašíčková
Sound design: Damiana Smetanová
Rešerše: Zuzana Marková
Podcast v textu: Tereza Zajíčková
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Použité fotky:

Jaromír Marek | Foto: Martin Kozlovský | Zdroj: Český rozhlas

Julian Assange na letišti v Canbeře | Foto: Mick Tsikas | Zdroj: AAPIMAGE/Reuters

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Julian Assange si v noci na středu na Severních Marianách vyslechl rozsudek o trestu odnětí svobody ve výši 62 měsíců, což je ale doba, kterou už ve vězení strávil. Je tedy po té strašně dlouhé době na svobodě?
Je překvapivé, jaké tempo to celé nabralo, ale je to tak. V okamžiku, když zazněl rozsudek, už odcházel ze soudní místnosti – proces trval asi tři hodiny – jako opravdu svobodný člověk a celá kauza po mnoha letech skutečně skončila. 

Proč se to odehrálo na Severních Marianách? 
Z Londýna cestoval soukromým letadlem do Austrálie, kde je občanem a kde se narodil. A když se podíváme na mapu, tak jsou Severní Mariany víceméně cestou. Mariánské ostrovy jsou sice územím USA, ale jsou daleko v Pacifiku, poblíž Japonska. Zároveň nechtěl, aby se slyšení odehrálo na americké půdě, jeho důvěra asi nebyla stoprocentní. Takže toto byl s největší pravděpodobností praktický důvod, proč se to odehrálo právě tam. 

Dohoda

Cestoval z Londýna domů do Austrálie. Jak se tohle zrodilo? 
Ví se, že australská vláda dlouhé roky vyjednávala s USA o tom, jak celou kauzu ukončit. Zdá se tedy, že toto je nejspíš ten výsledek, že opravdu došlo k dohodě. Dohoda byla taková, že pokud Julian Assange přizná jeden bod obžaloby, že porušil zákon o ochraně tajných informací, prokuratura nebude pokračovat ve svém úsilí dostat ho za mříže za další obžaloby. Těch byla samozřejmě řada. V jednu chvíli se mluvilo o tom, že mu hrozí asi 165 nebo kolik roků vězení. Vypadalo to apokalypticky. Najednou to ale spravila jedna dohoda – že přistoupí na jeden bod obžaloby a najednou je svobodný. Je to vlastně zvláštní. 

Je to docela šokující. Jaká byla motivace prokuratury, že na dohodu nakonec přistoupila? 
On k tomu dodal, že si myslel, že se na zveřejňování dokumentů vztahuje dodatek americké ústavy o svobodě informací. Ale to na věci stejně nic nemění, protože skutková podstata všech ostatních žalob byla naplněna. A proč? To je asi spíš otázka na USA. Zůstává ale otázka na koho konkrétně. Četl jsem řadu komentářů a třeba BBC píše, že s největší pravděpodobností USA chtěly mít tuhle nepříjemnou kauzu z krku a hledali způsob, jak to důstojně ukončit. Někteří to dávají do souvislosti s blížícími se americkými volbami, což ale nevím, jestli můžeme do souvislosti opravdu dávat. Předpokládám, že americká justice a prokuratura nemají s politikou nic společného. Proč to tedy tak je, to samozřejmě nevím, ale toto jsou některé indicie. 

Případ nebyl úplně příjemný i pro samotné USA. Vleče se to už dlouhé roky, USA byly propírány, vypadaly jako ten zlý strýček, který chce trestat nebohého muže. Pro někoho je Assange hrdina, který zveřejnil tajné informace a opírá se o auru svobody slova. To v okamžiku, kdy připustil, že to porušil, tak si trochu protiřečil. Pro jiné je to ale bídák, který zradil USA, spoustu lidí uvedl v nebezpečí, v riziko a tak podobně. Zřejmě to ale americká justice prostě jen chtěla mít za sebou. 

Utajované informace na internetu

Pojďme k jádru věci, a tím je zveřejňování informací. To je synonymum pro portál WikiLeaks, který Julian Assange založil – zveřejňování informací o aktivitách vojáků a amerických zpravodajských služeb v Afghánistánu, v Iráku a tak dále. Kauza se táhla roky. Čím byla pro vás nejzajímavější?
Mě na tom vždycky nejvíc zajímalo to, jak se k informacím dostal. Šlo totiž o videa, která pořídily třeba americké ozbrojené složky, byly to nejrůznější tajné materiály… Tam je velký otazník, kdo byl zdrojem informací. Americké činitele samozřejmě nešetřil a byli to jak republikáni, tak demokraté. Třeba při prezidentských volbách, ve kterých kandidovala Hillary Clintonová, zveřejnil e-maily demokratické strany, které nebyly úplně v její prospěch. Tam se třeba mluvilo a psalo o tom, že tyto informace mohly přijít z Ruska, které je získalo nějakým nekalým způsobem. Takže to, odkud informace přicházely, je otazník, který se mi objevoval v hlavě.

Tomuto příběhu jste byl v Londýně hodně nablízko, když jste tam fungoval jako zpravodaj Českého rozhlasu…
Když jsem byl v Londýně, účastnil jsem se jako pozorovatel mnoha demonstrací, ať už před věznicí, kde Assange ty roky trávil, nebo ještě před ekvádorskou ambasádou, kde občas vyšel na balkon. Tam pronášel nejrůznější soudy, sliby a tak dále. Byl jsem na tiskových konferencích lidí z WikiLeaks, nakonec i jeho budoucí manželky. Byli neuvěřitelně přesvědčiví. Musím se přiznat, že vždycky, když jsem jel domů, pokládal jsem si otázku, jestli to je padouch, nebo hrdina, jestli to je novinář, nebo je to prostě člověk, který zveřejňuje data.

Co dělal v Londýně? Jakou to má souvislost s USA? 
V Londýně uvízl v roce 2010, kdy na něj Švédsko, kde předtím pobýval, vydalo mezinárodní zatykač v souvislosti s obviněním ze znásilnění a sexuálního vydírání. Nutno říct, že to bylo později staženo. V ten okamžik hledal azyl v Londýně, londýnská policie ho dokonce na nějakou chvíli zadržela, ale potom byl propuštěn na kauci ve výši v přepočtu asi 7 milionů korun. Když byl propuštěn na svobodu, tak se chvíli skrýval u svého přítele v Anglii v Norfolku. Potom se uchýlil na ambasádu Ekvádoru, protože bylo jasné, že přišly USA s tím, že chtějí jeho vydání kvůli whistlebowerským aktivitám, tedy zveřejňování nejrůznějších tajných dokumentů. Takže se ukryl na ambasádě Ekvádoru. 

Vy se určitě zeptáte, proč zrovna Ekvádoru. Tehdy tomu odpovídala geopolitická situace. V Ekvádoru vládl prezident Rafael Correa, což byl levicový prezident – nebo se tak sám prodával – muž, který byl i vyzyvatel USA. Dokonce mu pak poskytl i občanství státu Ekvádor. 

Ekvádorská ambasáda

Žil tam, spal tam, měl tam sanitární zařízení, zplodil tam i své dvě děti a chodil na balkon na svoje projevy. 
Na balkon chodil občas. Pobýval v domě ambasády, respektive je to bytový dům, kousek od obchodního domu Harrods, což je vlastně v úplném centru města, ve čtvrti Belgravia. Je to takový patrový cihlový dům, kde byla ambasáda státu Ekvádor a kde měl Julian Assange jeden pokoj, ve kterém strávil – nemýlím-li se – sedm let. 

Prý tam po čase už lidem trochu lezl na nervy…?
Ano, samozřejmě s tím, jak se měnila situace i v samotném Ekvádoru. Correa už nebyl prezidentem, nastoupil nový prezident Moreno, který nebyl Assangeovi nakloněn, ale byl více nakloněn USA. Najednou se tak začaly objevovat informace o tom, že soužití s Julianem Assangem na ambasádě asi nebylo úplně optimální. Dokonce zveřejnili videa z vnitřních bezpečnostních kamer, na kterých jezdí po chodbě na kole a hraje tam tenis o zeď. Na druhou stranu je to naprosto srovnatelné s vězením, možná i horší, protože ve vězení máte aspoň vycházky. On měl vycházku nanejvýš jednou za uherský rok na balkon. Taky ho obvinili z toho, že má problémy s hygienickými návyky a tak podobně. Střídali se u něj nejrůznější návštěvy, jednu dobu za ním chodila třeba herečka Pamela Andersonová, potom za ním chodila jeho budoucí žena, která tehdy byla jeho advokátkou. S ní, jak jsme si řekli před chvílí, v prostorách ambasády zplodil dvě děti. Ale po změně politické situace v Ekvádoru a po tom, co USA stále tlačily na vydání, jednoho dne, roku 2019 – tu situaci si naprosto přesně představuji – vyběhla zpráva, že si policie přišla pro Juliana Assange. Od té chvíle běží soudní proces, který teď skončil. 

Proč ho Británie nevydala do USA, když o Juliana Assange tolik usilovaly? 
Musel si nejprve odpykat trest za porušení podmínek kauce, z roku 2010, kdy byl na kauci 7 milionů propuštěn na svobodu, ale zmizel na ekvádorskou ambasádu. Nejprve byl tedy odsouzen za porušení podmínek kauce, a protože se proti vydání do USA odvolal, tak zůstával fakticky ve vydávací vazbě. Bylo mnoho nejrůznějších kol soudů, od nejnižších až po ty nejvyšší a zase zpátky, které rozhodly, že Juliana Assange vydají do USA. Pak ale odvolací soud opět rozhodl, že ho nevydají a celé to trvalo pět let. Britskou justici to velmi intenzivně zaměstnávalo. Během té doby se vystřídalo několik ministrů vnitra i několik ministrů spravedlnosti.

Nová životní etapa

Bavili jsme se o tom, že přistál na souostroví Mariany. Jak to, že bude let hradit australská vláda? 
Australská vláda byla jedním z velkých hráčů, který dohodu vyjednal, ale let samotný má hradit sám Julian Assange. Na platformě X se už objevilo, že to bude stát 520 tisíc amerických dolarů. Lidé kolem WikiLeaks už dokonce vyzvali příznivce, aby přispěli. Takže australská vláda možná vyjednala ukončení sporu, ale dopravu si má Julian Assange zaplatit sám. Je tedy svobodný, ale na svobodu hned dostal do vínku dluh 520 tisíc amerických dolarů. 

Možná to bude australské vládě splácet, protože původní platba mohla přijít od australské vlády, alespoň tak to psala některá zahraniční média.
Možná to na začátku vláda zaplatila, protože ten samotný let najala, ale účet teď rozhodně jde za Wikileaks, respektive za Julianem Assangem. To ani lidé kolem něj nerozporují. 

Je rozsudek finální?
Vrátí se do Austrálie, je svobodný a čeká ho nová životní etapa.

Jaká? 
To neřekl. K tomuto se zatím nevyjadřoval. Celé je to strašně rychlé. Když nasedal do letadla, jeho žena se nechala slyšet, že to ještě neřekli ani dětem, že už je jejich otec na cestě. Viděli se párkrát přes mříže, ten starší možná viděl otce ještě na ambasádě, ale nikdy spolu určitě nebyli na svobodě. 

„K setkávání s dětmi docházelo v jedné návštěvní místnosti ve věznici Belmarsch. Vždycky to trvalo něco málo přes hodinu, bylo to hodně omezující.“

Stella Assangeová, žena Juliana Assange (BBC, 25. 6. 2024)

Samozřejmě zůstává velká otázka, co bude s WikiLeaks. Portál sice existuje, ale teď tak trochu spí, už několik let se tam nic nového neobjevilo a sám Assange asi před rokem nebo dvěma řekl, že se tam v tuto chvíli nebudou zveřejňovat žádné další informace. Byť je stránka stále přístupná, několik roků se tam nic nového neobjevilo. A docela by mě zajímalo, jestli bude takový „sekáč“, jestli třeba za 14 dní zveřejní nějaký další tajný dokument americké nebo třeba australské vlády. Na to jsem opravdu zvědav. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, BBC. A dále youtubové kanály: ABC News (Australia)  Associated Press, Bloomberg Television, The Telegraph, euronews, Piers Morgan Uncensored, Guardian News, Guardian Australia, SBS News a CBS Mornings.

Matěj Skalický

Související témata: Vinohradská 12, podcast, Jaromír Marek, Julian Assange, WikiLeaks