Kláštery jsou pod dohledem Číny a mnichové jsou loajální vládě. Sinoložka popisuje dnešní Tibet
Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu nečekaně navštívil tibetskou metropoli Lhasu. Do regionu, který protestoval proti čínské nadvládě, přijel u příležitosti šedesáti let od vzniku Tibetu jako autonomní oblasti Číny. Tibet je pro Čínu velmi strategickým regionem kvůli její hranici s Indií, na které se v průběhu let vojska obou zemí střetávala. V rozhovoru pro Radiožurnál odpovídá sinoložka a historička Denisa Hilbertová.
Podle Si Ťin-pchinga je v Tibetu nutné udržet politickou a sociální stabilitu, etnickou jednotu a náboženskou harmonii. Jakým způsobem Čína v Tibetu udržuje etnickou jednotu? A jak to jde dohromady s tím, že do Tibetu, kde žijí Tibeťané, byli řízeně stěhováni Číňané?
Když čínský prezident mluví o etnické jednotě, tak musíme říci, že používá termíny, jako je smíšený rozvoj nebo etnická integrace. V praxi to znamená, že probíhá přesidlování čínských Chanů do Tibetu. Chanové jsou nejrozšířenější etnická skupina v Čínské lidové republice.
Poslechněte si celý rozhovor se sinoložkou a historičkou Denisou Hilbertovou z Masarykovy univerzity v Brně
Tímto přesidlování probíhá taková demografická proměna regionu. Ty údaje nejsou transparentní. Na papíře zůstávají Tibeťané většinou dominantní zcela autonomní oblastí. Nicméně v realitě díky migraci, ekonomickým projektům a státní správě Chanové dominují v městském životě, obchodu a státní správě.
To znamená, že ve většině velkých měst se odhaduje, že Chanové tvoří 30 až 40 procent obyvatel a jsou dominantní v takových obchodních a administrativních čtvrtích a zastávají většinu administrativních pozic.
Dominantním náboženstvím Tibeťanů je buddhismus a jeho představitelem čtrnáctý dalajláma, který po neúspěšném povstání proti čínské nadvládě v roce 1959 z Tibetu uprchl a žije v Indii. Jak si Čína představuje tu náboženskou harmonii?
V ústavě Čínské lidové republiky je zaručena náboženská svoboda, nicméně náboženská svoboda s čínskými charakteristikami. Ta svoboda vyznání ukládá podmínku, že víra nesmí narušovat společenský pořádek a ani být v rozporu se zájmy státu.
‚Je nutné udržet politickou stabilitu.‘ Čínský prezident navštívil Tibet na 60. výročí jeho autonomie
Číst článek
Čínské vedení tvrdí, že náboženství má být v souladu se socialismem, tedy podporovat jednotu, stabilitu a rozvoj, nikoliv stát proti nim. V Tibetu to vypadá tak, že kláštery jsou pod dohledem státu, mnichové musí prokazovat loajalitu Komunistické straně Číny a probíhá zde ideologická výchova.
Čína se staví do takové role rozhodce i v otázce ohledně budoucí reinkarnace dalajlámy. Peking například prosazuje, že nového dalajlámu musí schválit centrální čínská vláda.
Následovník dalajlámy
Nedávno vystoupil 14. dalajláma z exilu a prohlásil, že jeho úřad najde jeho následovníka. Mohla by mít ta návštěva ve Lhase čínského prezidenta třeba právě důvod i kvůli tomuto prohlášení?
Určitě ano. Vzhledem k tomu, že to prohlášení dalajláma udělal před několika měsíci. A také je tady precedens toho, co se stalo v roce 1995.
Prezident Pavel osobně popřál dalajlámovi k devadesátinám. Navštívil jej po cestě z Japonska
Číst článek
Druhý nejvýše postavený zastupitel tibetského buddhismu je pančhenlama. K jeho rozpoznání došlo tedy v 90. letech. Tehdy čínská centrální vláda tohoto malého tibetského chlapce nechala zmizet ze světa a dosadila si svého vlastního pančhenlamu, který je nyní naprosto loajální komunistickému režimu.
Takže to dalajlámovo prohlášení z května 2025 ohledně toho, že další dalajlama se narodí v tzv. svobodném světě, tedy mimo území Čínské lidové republiky, je velice zásadní vzkaz pro všechny příznivce tibetského buddhismu.
