Dezinformační weby překládají texty z ruských sankcionovaných webů. Publikují častěji než dřív
Dezinformační zprávy pocházející z Ruska vstupují do českého informačního prostoru už 25 let, nikdy jejich počet ale nebyl tak vysoký, jak je tomu nyní. České úřady o tom ví, politická vůle na řešení situace ale v souvislosti s nadcházejícími sněmovními volbami chybí, upozorňuje zpravodajský server Voxpot.
Dezinformační scéna má v Česku dlouhou 25letou tradici, za kterou na 16 webech vyprodukovala 360 tisíc článků. Na ty se v dosud nejrozsáhlejší datové analýze podíval server Voxpot a IT kolektiv Druit a přišli s rovnou několika zjištěními.
Prvním je, že dezinformační weby kromě vlastní produkce překládají a v češtině publikují zprávy z ruských webů, na které se vztahují sankce Evropské unie. Ty tvoří až desetinu vydaného obsahu. „Z celkového počtu 20 975 článků překlápějících ruské propagandistické zdroje pocházelo přes sedm tisíc ze státní agentury Sputnik, další čtyři tisíce z televize RT a přes dva tisíce z agentury RIA Novosti,“ stojí v analýze.
Šíření obsahu z těchto a dalších ruských dezinformačních webů je přitom od začátku ruské invaze na Ukrajinu trestné. Pokuta může dosáhnout až 50 milionů korun nebo osmi let odnětí svobody, potvrdil Voxpotu Finanční analytický úřad Ministerstva financí, což je hlavní autorita na vymáhání sankcí.
Zdroje ze státní správy, které si přály zůstat v anonymitě, však uvádí, že přestože tato informace není pro úřad novinkou, k vymáhání zatím nedochází. „Politická reprezentace nicméně nemá z politických důvodů – zvlášť před volbami – odvahu proti šiřitelům zmíněného obsahu zasáhnout,“ zjistil Voxpot.
4:12
Švédové popsali, jak funguje ruská dezinformační agentura SDA a operace Doppelgänger
Číst článek
Tyto texty následně masivně šíří aktéři spojení například se stranou SPD, píše Voxpot.
Další zjištění se týká objemu produkce webů. Ty nyní, tedy jen pár měsíců a týdnů před sněmovními volbami publikují 4000 článků měsíčně, za posledních 25 let jde o nejvyšší počet těchto textů. Šestnáctka analyzovaných webů vyprodukuje za den dokonce víc zpráv než největší české mediální domy, tedy kolem 120. Pro porovnání, Seznam Zprávy denně zveřejní maximálně sto textů. iROZHLAS.cz přes 50.
Vývoj dezinformační scény v Česku
Česká dezinformační scéna je od svých počátků spojena s ruskými státními zdroji, intenzivněji se začíná projevovat po ruské invazi do Gruzie v roce 2008, která byla po celém světě vnímaná negativně. Dva měsíce na to se na prvním českém konspiračním webu Zvědavec objevil text z ruských státních zdrojů, který přinesl pohled ruského prezidenta Vladimira Putina na věc.
26:03
Analytik Šlerka: Umělá inteligence a propaganda? Na sociálních sítích vidíte válku, která se nestala
Číst článek
Stejný zdroj byl do roku 2013 tím hlavním, který v Česku šířil překlady ruských státních médií. Jen pár měsíců před ruskou anexí Krymu se v Česku objevily tři nové dezinformační weby. „První a v té době klíčový server Nová republika zakládá bývalý ministr zdravotnictví v Zemanově vládě a dnes europoslanec za SPD Ivan David. Jeho stránka se do šíření ruských narativů pouští s plnou silou,“ píše Voxpot.
Web Protiproud, druhý z nich, založil Petr Hájek, bývalý tiskový mluvčí Václava Klause a bývalý zástupce vedoucího prezidentské kanceláře pro oblast komunikace a kultury. Server je podle zjištění Seznam Zpráv přímo napojený na financování z blízkosti Vladimira Putina. Posledním byl server Ac24 internetového podnikatele Ondřeje Geršla.
Všechny v té době publikovaly jednotky článků denně. Jejich počet ale narůstal pokaždé, když se proměnila mezinárodní situace. Poprvé po anexi Krymu, následně s migrační krizí a naposledy s invazí ruských vojsk na Ukrajinu. „Naše analýza na datech dokládá, že využívání těchto nástrojů skrze dezinformační weby stoupá v čase a koreluje se stoupající asertivitou a agresí Ruska na mezinárodní scéně,“ uvádí text.
Experti na ruské dezinformace oslovení Voxpotem se shodují, že šíření ruského pohledu na události v různých jazykových mutacích je nástrojem Ruska k ovlivňování politiky cizích států a zároveň k vylepšování obrazu země za hranicemi. Cílem propagandy je také vyvolat nedůvěru v demokratické instituce, odradit od odklonu od fosilních paliv, na kterých je ruská ekonomika závislá, a podporovat rozpory rozdělující společnost.
