Na Západě je kompromis úspěchem, u nás se bere jako prohra, říká Prouza. Kdo tahá v Bruselu za nitky
Možnosti Česka prosazovat své zájmy v připravované evropské legislativě závisí do velké míry na tom, jak čeští politici, diplomaté a úředníci dokážou shromažďovat informace a už předem v zákulisí vyjednávat. Jenže právě v tom má Česko stále mezery. Kdo má v evropských institucích skutečný vliv? Kdo v pozadí tahá za nitky a co by mělo Česko dělat, aby bylo vlivnější? O tom je první speciální letní díl Bruselských chlebíčků.
V srpnu unijní instituce nezasedají a ve stadiu hibernace je na pár týdnů také české předsednictví. Autoři podcastu se proto rozhodli rozebrat nadčasové téma – vliv Česka v Bruselu – a to společně s hostem, kterým byl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, jenž za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) působil jako státní tajemník pro evropské záležitosti neboli šerpa.
Na západě je kompromis úspěchem, u nás se bere jako prohra, říká Prouza. Kdo tahá v Bruselu za nitky
Prouza se tak přímo účastnil klíčových vyjednávání. „Šerpa musí znát své protějšky, musí s nimi mluvit téměř neustále, musí ty vztahy mít nastavené tak, že stačí jedna SMS. To ale nejde udělat jen po telefonech. Znamená to taky, že musí objíždět jednotlivé členské státy, musí se se svými protějšky potkávat, musí s nimi něco prožít, aby potom mohl tu SMS napsat,“ vysvětluje bývalý český „Pan Evropa“.
Nejdůležitějším číslem uloženým v telefonu šerpy je podle něho kontakt na šéfa kabinetu předsedy nebo předsedkyně Evropské komise. „To je člověk, který dokáže vytipovat, kde jsou ty největší citlivosti, kde je potenciální největší průšvih. A když se dokážete domluvit se šéfem kabinetu šéfky komise, tak pak víte, že máte sedmdesát procent práce hotovo,“ zdůrazňuje Prouza.
Nejvlivnější Češi v Bruselu
V době, kdy on byl tímto šerpou, působil jako šéf kabinetu Jeana-Claudea Junckera německý právník Martin Selmayr. „Ten byl někým obávaný, jinými vyzdvihovaný. Byl to takový kardinál Richelieu Evropské komise,“ připomíná Filip Nerad, který v té době působil jako zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu. Dnes už nikdo s takovým vlivem v unijní metropoli podle Tomáše Prouzy ale není.
A kdo z Čechů patří v současnosti mezi nejvlivnější lidi v Bruselu? V podcastu padají jména místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, velvyslance Jaroslava Zajíčka nebo spoluautora taxonomie Martina Špolce, který je vedoucím oddělení pro udržitelné finance na Generálním ředitelství pro finanční stabilitu.
Podle Prouzy ale Češi stále chybí na vyšších kvalifikovaných pozicích v rámci evropských institucí. Česko například ještě nikdy nemělo generálního ředitele jednoho z ředitelství Evropské komise ani šéfa kabinetu některého z eurokomisařů.
Veřejné budovy vytápěné jen na 19 stupňů, úspory i doma. Země v unii se shodly na plánu pro zimu
Číst článek
Otázkou ale je, zda jsou vůbec posty v evropských institucích v Česku vnímány jako prestižní práce. „Neznám mnoho vysokoškoláků, kteří by toužili po tom dostat se do institucí Evropské unie, žít v Bruselu,“ podotýká Zdenka Trachtová.
V Česku je podle Prouzy také špatně nastavený přístup k vyjednávání. „V západní Evropě je kompromis vnímán jako úspěch. Zatímco když řeknete v Česku, že jste dosáhl kompromisu, je to vnímáno jako prohra. A to je to absolutně základní nepochopení celé evropské debaty. V Čechách, když neprosadíte všechno, co chtělo Česko, tak jste vnímán jako neschopný.“
Podle Viktora Daňka problém začíná už v české veřejné debatě o Evropské unii. „Platí to, že úspěchy jsou vždycky národní, ale když se něco nepovede, tak se to svede na Brusel. O Evropské unii se mluví v Česku málo. A když už se o ní mluví, tak propálíme ohromné množství času zbytečnými debatami o často podružných detailech a vyvracení zbytečných mýtů, například že Čechům zakazuje Brusel rum, myslivcům broky nebo teď z nedávné doby nesmysl o vybíjení stád v Nizozemsku kvůli klimatu,“ uzavírá současný bruselský zpravodaj Českého rozhlasu.
Celý pořad si můžete poslechnout v aplikaci mujRozhlas.
PODCAST BRUSELSKÉ CHLEBÍČKY
Jak se Česku daří reparát v čele Evropy? Bruselské chlebíčky jsou autorským podcastem Českého rozhlasu, který odstartoval v pondělí 20. června. S nadhledem se každý týden dívá do kuchyně českého předsednictví v Evropské unii a servíruje přehlednou formou ty nejdůležitější události okořeněné pikantnostmi ze zákulisí. Chlebíčky pro připravují Viktor Daněk, Zdeňka Trachtová, Filip Nerad a jejich hosté.
Všechny díly si můžete poslechnout ZDE.
Máte postřehy, tipy nebo připomínky? Pište na bruselske.chlebicky@rozhlas.cz
