České lesy jsou na tom z Evropy nejhůř
Německé lesy mají problém. Z více než dvou třetin jsou nemocné, napadené. Podíl na neutěšeném stavu mají nejen průmyslové exhaláty v samotné spolkové republice, ale také "importované" škodliviny například z Polska nebo České republiky. Průměrně je v Německu napadeno 69 % stromů, což zemi řadí do středu tabulky 33 evropských států, kde poměr umírajících stromů osciluje mezi 40-90 %. Vyplývá to ze studie hospodářské komise OSN, která byla zveřejněna tento týden v souvislosti se Dnem lesů.
Pod heslem Les v pohybu hodlá Společnost na ochranu německých lesů od příštího týdne zahájit rozsáhlou kampaň, která má nejen přilákat lidi do přírody, tedy i do lesů, ale hlavně vzbudit jejich zájem o jejich ochranu a záchranu.
Nejhůře jsou na tom lesní porosty na východě Evropy, bohužel právě v České republice, na Slovensku a Polsku s poškozením kolem 90 %. O třídu lépe je na tom nejhůře postižená západoevropská země, Itálie, stejně jako další východoevropské státy Bulharsko a Ukrajina, k českému standardu se blíží Litva. Naopak nejzdravější lesy mají v Rumunsku, také v Dánsku, ale i Finsku, Nizozemí a sousedním Rakousku, kde míra poškození dosahuje jen 39 %.
V Německu přitom existuje už celá řada programů na ochranu lesů, i když zde není zcela jednotný názor na boj s kůrovcem. Střetávají se tu podobně jako v ČR různé tábory. Ti, kteří brojí proti monokulturním společenstvím dřevin, jsou ale v menšině. Převládá tedy názor, že příroda je sama schopna se s tímto nepřítelem vyrovnat. Původní smrkové kultury vykazují totiž značnou ekologickou stabilitu a tedy odolnost proti kůrovci. Ten potom napadá, jak je jeho posláním, staré a nemocné smrky, nepřemnožuje se a nedochází ke kalamitám.
Do oblasti záchrany stromů patří i záchrana kaštanů. Hlavnímu městu, Berlínu, totiž hrozí, že do 15 let přijde o 60 tisíc listnatých stromů. Právě tolik roste po celém městě kaštanů koňských, tzn. jírovců. Už několik let jsou napadány malými motýlky, kteří se živí jejich listím. V důsledku toho strom nemůže dýchat a usychá. Jedinou možností, jak kaštany zachránit, je podzimní sběr listí, v němž jsou ukryty larvy škůdce. Záchranné práce koordinuje městská radnice. Každoročně se na podzim zřizuje např. mimořádná linka, na které poradí všem dobrovolníkům, kde mohou přiložit ruku k dílu, nebo jak získat kontejnery a pytle na listí, samozřejmě z recyklovatelného materiálu. Odborníci tvrdí, že pokud sběr bude systematický, je možné takto zlikvidovat až dvě třetiny škůdců.
