Jak oznámil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, komise do Prahy, Varšavy a Budapešti zaslala takzvaná „odůvodněná stanoviska“ a dala zemím měsíc na reakci.

Avramopulos dodal, že Česko, Polsko a Maďarsko ve svých dosavadních odpovědích v řízení kvůli kvótám neuvedly, že začnou rychle migranty na své území přebírat.

Eurokomisař na twitteru uvedl, že země EU si k 24. červenci převzaly z Itálie a Řecka celkem 24 676 ze zamýšlených 120 000 běženců.

Kvóty nejsou řešením, zní z Prahy

Řízení může po několika etapách skončit před unijním soudem a následně pokutou příslušné členské zemi.

Na systému přerozdělování uprchlíků se unijní státy shodly v roce 2015. Země takzvané visegrádské čtyřky nicméně kvóty odmítají. Český premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD dlouhodobě tvrdí, že systém není řešením, které by migrační tlak zmírnilo.

„Myslíme si, že systém přerozdělování, tak jak byl připraven, je jakási pobídka pro nelegální migraci. Touto cestou by se podle nás Evropa vydávat neměla," řekl například v červnu, kdy Evropská komise řízení spustila.

Obdobný názor zastává i Sobotkův stranický kolega a ministr vnitra Milan Chovanec. „Systém kvót nefunguje a fungovat nebude. Říkáme jim to dva roky. Teď se bohužel Evropská komise rozhodla, že roztřídí země na úspěšné a neúspěšné. Nevím, jak to nazvat slušně," prohlásil už dříve.

Žaloba Slovenska a Maďarska

Oznámení Bruselu o zahájení další fáze řízení proti zemím V4 shodou okolností přišlo ve stejný den, kdy Yves Bot, generální advokát Soudnímu dvoru Evropské unie, navrhl zamítnutí žalob Slovenska a Maďarska právě na kvóty. Země - s podporou Polska - tvrdí, že systém přerozdělování běženců je protizákonný.

Podle Bota bylo rozhodnutí nelegislativním aktem a jeho přijetí kvalifikovanou většinou členských států bylo v pořádku, tudíž nebyl potřeba souhlas národních parlamentů.

Filip Nerad, miz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít