Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Při obnově Ukrajiny ukazuje Česko směr dalším zemím Evropy, popisuje Kopečný

Z Ukrajiny se vrátila další česká podnikatelská mise, kterou vedl vládní zmocněnec pro obnovu země Tomáš Kopečný. Byznysmeni jednali s potenciálními partnery ve třech velkoměstech – Lvově, Kyjevě a Dnipru. Česko podle něj při obnově Ukrajiny ukazuje směr dalším zemím Evropy. „Je pro nás hodně důležité, abychom v tom nezůstávali sami,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Kopečný.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Kopečný, náměstek, Ministerstvo obrany ČR

Vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jaká byla vaše cesta?
Projeli jsme tři města s delegací, která sestávala z podnikatelů, z cirka třicítky zástupců českých firem a také ze zástupců expertů na duševní zdraví. Lvov, Kyjev, Dnipr. V každém z těch měst jsme měli podnikatelské fórum, ve Lvově bylo asi 80 ukrajinských podnikatelů a v Kyjevě a v Dnipru okolo stovky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česko udává podnikatelskými misemi pro obnovu Ukrajiny směr zbytku Evropy, popisuje Kopečný

Po každém z těch fór jsem se bavil s podnikateli a říkali, že tam navázali nějaké potenciálně dobré kontakty.

Kromě toho jsme také navštěvovali různá ministerstva, ale také regionální administrace, tedy lokální vlády, které administrují projekty na obnovu Ukrajiny přímo tady.

A také jsme jednali se zdroji financování, to znamená s Evropskou investiční bankou, s Evropskou komisí a snažili jsme se všechny tyhle tři věci propojovat.

Kolikátá je to už mise?
Já jsem tady asi po šestnácté od začátku ruské agrese. Ale možná osmá nebo devátá obchodní mise a třetí takováto velká obchodní mise, která zahrnuje víc než jeden sektor, protože často jezdíme třeba jenom s vodohospodáři, což bylo v březnu, nebo se zdravotníky, s energetiky, s kritickou infrastrukturou.

Za tu dobu, co sem jezdíte s podnikateli, českými investory, co konkrétního z toho vzešlo?
Vzešel z toho nárůst exportu českých firem do Ukrajiny o 70 procent. To znamená navýšení exportu o cirka 15 miliard korun a za těmi 15 miliardami korun jsou konkrétní projekty. Například velká investice do energetiky ve Lvovské oblasti v podobě větrné elektrárny, společného projektu Moravských naftových dolů a lokálního partnera.

Rusko podniklo proti Ukrajině dosud největší dronový útok od začátku invaze, hlásí Kyjev

Číst článek

Desítky dodaných kogeneračních jednotek do Charkovské oblasti, ale také do sedmi dalších, pro které jsme našli financování dříve u USAID, ale také financování nebo výhodné záruční podmínky od Evropské investiční banky a Evropské rekonstrukční rozvojové banky. Vznikly z toho projekty šesti nemocnic, pro které jsme získali přes dvě miliardy korun z garančního a grantového mechanismu Evropské komise.

Podařilo se nám prosadit do programu, podle kterého operují všechny země nebo členské státy Evropské unie, to, že když se projekty budou odehrávat ve frontových regionech, tak budou mít ještě výhodnější kofinancování. Například nemocnice, které tady budeme modernizovat, budou z grantové složky kryté z 90 procent, ten zbytek ze 70 procent, což bylo velmi revoluční pro Evropskou komisi, že schválila takhle velkou grantovou zátěž pro ten projekt a jen 10 až 30 procent tu úvěrovou.

Kromě toho jsme získali také přes 2,7 miliardy korun v rámci záruk pro energetickou infrastrukturu, kritickou infrastrukturu, což teprve budou projekty, které se budou soutěžit.

Česko ukazuje cestu

Říkal jste při setkáních s ukrajinskými představiteli, že Česko tímto způsobem ukazuje cestu i jiným evropským zemím, které potom využívají toho příkladu a postupují nebo se snaží postupovat stejně.
Snaží se postupovat stejně, ať už ze struktury nastavení toho systému rekonstrukce Ukrajiny, protože česká vláda byla první, která zřídila post zmocněnce vlády pro rekonstrukci Ukrajiny, který má na starosti koordinaci více resortů.

Po nás to udělalo pár dalších států, pořád má ale většina členských států EU, ale i celosvětově, spíš nějakého zmocněnce na jednom resortu, většinou na ministerstvu zahraničí, který nekoordinuje všechny. V tom jsme ukazovali směr úplně od samého začátku.

Příměří může nastat jen v případě, když Kyjev stáhne vojáky z okupovaných území, zní z Ruska

Číst článek

Potom také ukazujeme směr geograficky. V momentě, kdy jsem seděl na jednáních Evropské komise, kde se rozhodovalo o miliardách euro, tak jsem cítil, že to přímé osobní svědectví, které jsem tam podával z českých projektů, které jsme dělali v Charkovu, v Dnipru, v dalších frontových regionech, bylo velmi silně vyslyšeno. A velmi silně se to promítlo do těch podmínek. Tím jsme nejenom ukázali to, že to jde dělat a jak, ale také jsme vytvořili strukturu k tomu, aby to bylo výhodnější a atraktivnější pro další členské státy EU.

Uvedu jedno číslo z Dněpropetrovské oblasti. České firmy zde skrz přímé zahraniční investice za loňský rok investovaly cirka 25 milionů dolarů, což není málo, ale ty celkové potřeby rekonstrukce jenom Dněpropetrovské oblasti jsou cirka 20 miliard dolarů. Ten nepoměr je tady zřejmý v tom, kam dosáhneme skrz veškeré naše programy.

V tomto ohledu je pro nás hodně důležité, abychom v tom nezůstávali sami, i když je pro nás Dněpropetrovská oblast významná, stejně jako Charkovská, tak velmi rádi budeme ukazovat směry státům, které jsou bohatší, dávají do toho víc peněz, nebo jejich firmy dokážou lépe pracovat se zahraničními financemi, jako právě Evropská investiční banka.

Někteří podnikatelé, nebudu je z pochopitelných důvodů jmenovat, se setkali s odvěkým problémem Ukrajiny, což je korupce. Požadovali po nich nějaké procento ze zakázky. Co s tím mají podnikatelé dělat?
Obrátit se na českou vládu, české resorty, které tu Ukrajinu řeší, na české velvyslanectví. My jsme takovéto případy řešili, ne tedy na nejvyšší úrovni, ale případy, které se ke mně dostaly a které jsme řešili, se týkaly, ať už nějakých za mě zavádějících informací až nátlaku ze strany třeba poradců na ministerstvech nebo na regionálních radách, kteří říkali, když neuděláte tohle, když nepošlete nějaké procento sem, tak se nic nestane.

Rusko trefilo v Sumské oblasti minibus. Zemřelo nejméně devět lidí, uvedl šéf vojenské správy

Číst článek

Spoustu firem to neudělalo, a přesto v kontraktu nebo ve veřejné zakázce zvítězili. Několikrát se ale také stalo, že jsme museli opravdu politicky zasáhnout a říct: „Pochopili jsme, že tato firma má problém kvůli tomu, že tato regionální autorita jí nedovoluje využívat koncesi na těžbu plynu, kterou získala ve veřejné aukci, nedovoluje jí vyvážet obilí z Ukrajiny přes přístav, který si pronajala. Vytvořili administrativní překážku a chtěli peníze, aby byla odstraněna.

Byl jsem rád, že se na nás firmy, jsou to velké české firmy, velcí čeští investoři, obrátily. A řešili jsme to společně, zmiňovali jsme to na jednání vlád a potom i mediálně. To jsou dva největší doklady, jakkoliv jich bylo třeba 15, z hlediska objemu financí, kde se ukázalo, že to jde dělat čistě, ale že je určitě důležité vědět, do jakého trhu vstupujeme a neváhat si říct o podporu ze strany českého státu.

Důraz na duševní zdraví

Kdybychom se ještě vrátili ke konkrétní náplni této cesty - duševní zdraví, co vás mile nebo nemile překvapilo v psychiatrii, která se týká velké části ukrajinského obyvatelstva? Jde o posttraumatické syndromy jak civilistů, ale zvláště vojáků, kteří tím trpí po třech letech války.
Vedli jsme takovouto specializovanou misi poprvé. Bylo to kvůli tomu, že cirka před rokem jsme se tím začali intenzivně zabývat.

Partneři, se kterými jsme budovali například rehabilitační centra ve Lvovské oblasti, ale i tady v Dnipru, nám čím dál tím víc říkali, že do každé jedné kliniky, rehabilitačního centra i nemocnice, ale třeba i městských úřadů v malých městech potřebují specialisty, kteří dokážou pomoci v oblasti duševního zdraví. Od lehké nepohody nebo deprese, což rozhodně nijak nesnižuji, až po opravdu těžkou posttraumatickou stresovou poruchu, kdy lidé nedokážou vůbec fungovat.

‚Ten nejlepší velitel.‘ Ruské pozemní síly povede generál Mordvičev, dobýval Mariupol a Avdijivku

Číst článek

Pro rekonstrukci Ukrajiny je tohle téma naprosto zásadní. Ukrajině podle dat z ministerstva obnovy chybí čtyři miliony lidí, kteří by se měli vrátit z evropského exilu, aby fungovala ekonomika. Ale hlavně jim chybí péče pro miliony lidí, kteří jsou velmi výrazně zasaženi a někdy i výrazně zraněni, takže nedokážou fungovat.

To, co pro to můžeme dělat a co děláme, je zaprvé předávat naše zkušenosti. To znamená, máme tady tým psychiatrů, šéfů různých programů, je tady ředitelka nadace, která se stará právě o komunitní služby, kde například i v Praze jsou ukrajinské ženy, které se dostaly ze zajetí, a oni jim pomáhají v terapii, aby se z toho dostaly. To samé se snažíme budovat tady, předávat si zkušenosti a hledat pro ně financování.

Kliniky tady nemají žádnou zkušenost s evropským financováním, s evropskými fondy, takže když se bavíme o Evropské investiční bance, tak naše práce je i v tom to propojovat nebo to zahrnovat do našich nemocničních projektů. A kromě výstavby buněk, modulárních domů, což je něco, co tady také potřebují, tak je to o přenášení zkušenosti a hodně i o získávání zkušeností s hledáním financování z Evropy.

7:08

Nedělejme si iluze. Mír není v dohledu ani v řádu let, pokud bude u vlády Putin, myslí si politický geograf

Číst článek

Dodal bych k tomu, že duševní zdraví je opravdu extrémně rozsáhlé. Jsou zde statisíce lidí, kteří potřebují péči v oblasti posttraumatické stresové poruchy, která je navíc velmi specifická v ukrajinském konfliktu oproti třeba evropskému kontextu, kde se běžně léčí takovýto typ zranění takzvanou řečovou terapii, kdy se traumata odhalují.

Tady je velká většina zranění z tlakových vln a dělostřeleckého ostřelování. Není to jenom kvůli traumatům, která lidé zažili, ale je to i o tom, že opakované tlakové vlny fyzicky poškodily jejich mozek natolik, že psychický stav je extrémně vážný. A na to je potřeba úplně jiná škála léčebných postupů.

Organizovali jsme k tomu už seminář v Evropském parlamentu, 9. června budeme mít velkou konferenci na Pražském hradě pod záštitou prezidenta republiky Petra Pavla a plánujeme v tom pokračovat, protože to je pro přežití Ukrajiny a fungující ekonomiku naprosto zásadní.

Protiruské ponožky

V práci vám pomáhá i to, jak vystupujete, že jste s lidmi za tu dobu, co jste v této funkci, přátelé. A i to, jak se oblékáte. Opakovaně byly zmiňovány vaše ponožky s hořícím Kremlem. Všimli si toho dokonce i v Rusku a nesli to velice nelibě. Dáváte těmto věcem nějaký význam?
Je pravda, že mě zaskočilo, když jsem jednoho večera minulý týden dostal otázku, co říkám na to, že ruský internet, ale hlavně ruský dům a ruský parlament, živě komentuje motiv na mých ponožkách, že to stálo za diskusi a vyjadřování místopředsedy výboru pro zahraniční věci ruského parlamentu.

4:08

Utekl z Ruska, aby bojoval za Ukrajinu. ‚Kdo proti Putinovi nic nedělá, je spolupachatel,‘ říká voják

Číst článek

Byl jsem až překvapen, kam jsem tady přišel, tak každý z partnerů, ať už během svého veřejného projevu, nebo potom, mi říkal, že to pro ně hodně znamená, že ten trolling Rusů a to, jak na tohle extrémně reagují, je pro ně hodně uklidňující.

Bavíme se o lidech, kteří tady každý den, každý týden, vidí, jak jsou pochováváni jejich blízcí. Kdy Rusové v desítkách měst každý týden působí přesně to, co je na těch ponožkách. Ale zároveň je dokáže dostat do nepříčetnosti, když vidí takový obrázek na kusu oděvu na nohou. To mi přišlo úsměvné.

Zároveň mě potěšilo, jak moc široce to tady prožívali, protože to je to, co tady často zdůrazňují, že tady chtějí dělat byznys. Ví, že byznys s českými firmami se dá dělat, ale že to je pro ně srdeční záležitost a že i o takovýchto symbolech pro ně celá ta česko-ukrajinská spolupráce je.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme