Čína a Spojené státy se přou o Jihočínské moře
Válka slov mezi Pekingem a Washingtonem pokračuje. Spor vedou o sféru vlivu v Jihočínském moři. Čína nejprve protestovala proti americko-jihokorejským manévrům a v reakci na to sama uskutečnila tři vojenská cvičení. Zároveň odmítá nárok Washingtonu na zachování jeho vlivu právě v Jihočínském moři.
Jihočínské moře má pro Peking ten nejvyšší strategický význam. Jak v Odpoledním Radiožurnálu připomněl zpravodaj ČRo Robert Mikoláš, nejen proto, že jde o druhou nejvytíženější námořní trasu na světě, ale pro Čínu je doslova vstupní mořskou branou do světa.
Na ostrově Chaj-nan také má jednu z hlavních vojenských základen, navíc tam buduje i supertajnou podzemní jadernou skrýš. V Jihočínském moři jsou ovšem také obrovské zásoby nerostných surovin.
Spor o sféru vlivu v Jihočínském moři mezi Čínou a USA přiblížil v Odpoledním Radiožurnálu zpravodaj ČRo Robert Mikoláš .
„Jen ropy téměř 8 miliard barelů a některé odhady mluví až o 28 miliardách. Jde hlavně o území u Spratlyho ostrovů, na které si činí nároky více zemí, kromě ČLR i Tchajwan, Filipíny nebo Vietnam,“ přiblížil zpravodaj.
Diplomatický boj o Jihočínské moře
V neposlední řadě jde podle něj o Tchajwanskou úžinu oddělující tento ostrov od pevninské Číny. „I proto Peking nedávno oznámil, že Jihočínské moře považuje za sféru svého vlivu stejně důležitou jako v případě Tibetu, Sin-ťiangu či zmíněného Tchajwanu,“ dodal.
Jde však o mezinárodní vody, a také z tohoto důvodu si americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová vysloužila pochvalu na nedávném regionálním summitu v Hanoji, když označila otázku řešení sporů v Jihočínském moři za národní zájem USA.
Vietnam i další země jihovýchodní Asie se totiž obávají rostoucího vlivu i vojenské síly Číny.
Rozbuška ve vzájemných vztazích
Na druhé straně tento diplomatický políček Peking velmi těžce vstřebává a odpovědí jsou i články v armádním listu People´s Liberation Army Daily vyzývajícího k připravenosti proti „vnějším silám".
„V reakci na ve středu skončené manévry ozbrojených sil USA a Jižní Koreje uskutečnila Čína tři cvičení během deseti dnů u Žlutého moře a dokonce vyslala do vzduchu stovku nejmodernějších stíhaček, což zase byla odpověď na účast amerického neviditelného letounu F-22 na zmíněném cvičení Invincible Spirit,“ připomněl Mikoláš.
Podle pozorovatelů se tedy dá očekávat, že Jihočínské moře bude i nadále určitou rozbuškou ve vzájemných vztazích mezi Pekingem a Washingtonem.