Dánsko chce zakázat pálení náboženských textů. Ničení Koránu či Bible zvyšuje riziko terorismu v zemi
Po dlouhém váhání dánská vláda změnila názor a nově chce zakázat pálení náboženských textů. V zemi byly podobné demonstrace zatím možné, Dánsko ale kvůli rostoucímu počtu podobných akcí čelilo sporům s blízkovýchodními státy. Mezi politiky je na nové verzi zákona z velké části shoda. Za pálení například Bible nebo Koránu by v budoucnu mohly v Dánsku hrozit až dva roky vězení.
Zatímco dříve bylo akcí, kde se veřejně pálily náboženské texty, relativně málo, letos v létě jich výrazně přibylo. I proto změnila názor třeba opoziční Sociálně liberální strana Dánska, která ještě donedávna byla proti, protože chtěla hájit svobodu slova.
Ministerstvo zahraničí kvůli pálení koránů varuje před vyšším rizikem teroristického útoku ve Švédsku
Číst článek
Jen během léta bylo podobných akcí asi stovka a podle strany je jejich cílem způsobovat chaos. Podobně to obhajuje i jeden ze spoluautorů návrhu, ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen, podle kterého jde především o to vyslat jasnou zprávu, že podobné chování je nepřijatelné, ohrožuje totiž i bezpečnost země.
Z dánského pohledu měly podobné incidenty minimálně jeden velmi konkrétní dopad. Jedna z dánských neziskových organizací, Dánská rada pro uprchlíky, čelila útoku na svou pobočku v Iráku. Šlo právě o reakci na pálení Koránu. Zemi také podle Rasmussena hrozí vyšší riziko teroristických útoků, protože jde o provokaci náboženských fundamentalistů.
Podle zatím zveřejněných informací jde o obecný zákaz poškozovat na veřejných akcích náboženské předměty. Konkrétní detaily, třeba jaký čin už bude trestný, pak chce dánská vláda nechat na justiční praxi. Opatření se ale určitě nebude týkat například satirických pořadů
Zákon zároveň nebude tak obecný, jako má například Německo nebo Finsko, kde platí zákony o narušování náboženského míru.
Stejný problém ve Švédsku
Švédská policie povolila shromáždění, na kterém se bude před izraelskou ambasádou pálit bible a tóra
Číst článek
Švédsko, které má podobný problém jako Dánsko, před několika dny zvýšilo riziko teroristických útoků na pětistupňové škále ze tří na hodnotu čtyři. Tamní policie se v minulosti potýkala také s násilnými protidemonstracemi.
Kvůli pálení Koránu ve Stockholmu čelila útoku třeba i švédská ambasáda v Bagdádu. Švédům to navíc komplikovalo i zahraniční politiku, Turecko podobné demonstrace označovalo za jednu z příčin, proč blokuje švédskou přihlášku do NATO.
Švédská policie se už dříve pokusila podobné demonstrace zastavit na základě existujících zákonů, ale Nejvyšší soud to nakonec smetl ze stolu. Podle švédských zákonů totiž nic podobného zakázáno není. Od té doby se ve Švédsku vede debata a dánské rozhodnutí ji nejspíš urychlí.
Šéfka aktuálně nejsilnější opoziční strany a bývalá premiérka Magdalena Anderssonová už uvedla, že veškeré pohledy se teď budou otáčet právě ke Švédsku a že vláda musí jasně informovat občany, co udělá. Ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer zatím jen uvedl, že dánské rozhodnutí je potvrzením toho, že se tím vláda má zabývat.
