‚Něco takového je snad možné jen ve fotbale.‘ Jak vypadalo uprchlické léto 2015 na nádraží v Mnichově?
Od migrační krize v Německu uběhlo deset let. Na konci léta toho roku dorazily na mnichovské nádraží desítky tisíc migrantů. „Byl to chaos, ale zároveň krásná doba. Nejvíc se mi na tom líbilo, že Němci přestali být Němci, neměli jsme žádný plán – tedy měli jsme cíl - pomáhat lidem,“ popisuje Marina Lessigová, která tehdy jako koordinátorka humanitární pomoci vedla tým dobrovolníků.
„V těch třech týdnech mezi koncem srpna a polovinou září dorazilo do Mnichova podle různých zdrojů 40 až 60 tisíc lidí. A tohle je kolej, na kterou přijížděly vlaky z Rakouska a Itálie,“ ukazuje mi Marina Lessigová téměř bokem stojící nástupiště na mnichovském nádraží. To je obrovské. Má 32 kolejí.
Běžný provoz tady tehdy samozřejmě pokračoval dál, takže ten mumraj tady musel být ohromný, obzvlášť ve špičce. A uprchlíci, ti museli projít celým nádražím.
„Přivedli jsme je za roh ke staré nádražní hale, kde dostali jídlo nebo oblečení, a potom dál venku ve stanu byli lékaři, kteří ošetřovali nemocné, zesláblé, zraněné a děti. A stály tam autobusy. Ty rozvážely lidi dál do tělocvičen a hal na ubytování,“ pokračuje Lessigová.
Spolková ani bavorská vláda tehdy neměly šanci zvládnout takový nápor bez pomoci občanů. A Marina, čerstvá absolventka vysoké školy, se i díky svým předchozím zkušenostem z mládežnických organizací dostala jako koordinátorka do čela asi čtyř tisíc dobrovolníků.
4:20
Když uprchlík není strašák. Německý Herbertshausen přijal pětkrát více migrantů, než musel
Číst článek
Chaos i krásná doba
„První vzpomínka, která mi vytane, je, jak tady ještě pozdě do noci nebo brzy zrána pobíhám a snažím se někoho najít nebo se někomu dovolat. Byl to chaos, ale zároveň krásná doba. Nejvíc se mi na tom líbilo, že Němci přestali být Němci, neměli jsme žádný plán – tedy měli jsme cíl – pomáhat lidem. Ale jak to dělat, to nebylo jasné, a tím se otevíral prostor ke kreativnímu uvažování a hledání řešení přímo s lidmi. Každý dělal, co mohl. Všichni jsme tomu věřili a ono to fungovalo. Něco takového je snad jinak možné jen ve fotbale.“
My to zvládneme, řekla před 10 lety k migrační krizi Merkelová. O azyl v Německu žádá už jen zlomek lidí
Číst článek
Uprchlické léto na mnichovském nádraží netrvalo dlouho a s trochou nadsázky ho přerušil Oktoberfest, před kterým úřady začaly odklánět vlaky s uprchlíky na menší nádraží. Vazby a přátelství, které si dobrovolníci na nádraží vytvořily, ale nezmizely a hodily se při dalších krizích.
Pomoc od uprchlíků
„Ať už to byla pomoc ukrajinským uprchlíkům nebo sousedská pomoc za pandemie koronaviru, v obou případech se v opravdu velkých počtech angažovali lidé, kteří v roce 2015 sami přišli do Německa jako uprchlíci. Říkali, že když to oni sami potřebovali, tak jim pomáhali dobrovolníci. Takže teď chtějí taky něco udělat pro ostatní,“ líčí Lessigová.
Na vývoj mimo dobrovolnickou sféru se Marina dívá už skeptičtěji. Německé vlády od roku 2015 podle ní zanedbaly integraci uprchlíků a samy tím přispěly k nárůstu rasistických nálad a preferencí krajní pravice. Že se migrace stala letos znovu hlavním tématem voleb, ji překvapilo, ale odpovídá to podle ní obecné tendenci útočit na slabší. Mnichovské léto 2015 by podle ní mohlo být naději a inspirací, při práci, která sotva kdy může být dokončená.
