Dění v Egyptě nenechává EU klidnou. Zatím ale vyčkává
Dění v Egyptě s napětím sleduje nejen arabský svět, ale i její vzdálenější sousedé. Evropská unie je zatím zdrženlivá. O vývoji situace na severu Afriky budou v pondělí jednat ministři zahraničí sedmadvacítky.
Z vyjádření unijních politiků, kteří se zatím k situaci v Egyptě vyjadřovali, je cítit obava z vývoje, z rostoucího množství obětí a pokračování násilí.
Například předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek napsal, že svět vidí, co se v Egyptě děje a bude hnát k odpovědnosti za neadekvátní použití síly a smrt demonstrantů egyptské úřady,
Vyzýval také k uvolnění embarga na veškeré komunikační sítě. Napsal, že telefon a internet musí být dostupný. Představitelé opozice mají mít právo volnost pohybu i svobody projevu.
Zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák informuje o reakcí EU na situaci v Egyptě
Buzek vyzval Egypt jako partnera EU k respekt lidských práv.
„Evropské unii jde hodně o to, co se děje v Egyptě děje, protože Egypt je součástí programu Evropské sousedské politiky,“ uvádí zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Pavel Novák.
Brusel se snaží hospodářským tlakem přimět země ke změnám ve společnosti, například k respektování lidských a politických práv.
Pondělní summit
Také evropský prezident Herman van Rompuy ve svém prohlášení uvedl, že doufá v naplnění slibů egyptského prezidenta Husního Mubaraka o větší otevřenosti a že nezůstane jen u slibů, ale že budou následovat i činy.
Zpravodaj ČRo Pavel Novák odhaduje, že se EU bude – stejně jako zbytek světa – zatím bude držet spíše zpátky.
„Objevil se sice italský návrh vyslat do Egypta krizovou vojenskou misi, ale to dost dobře nepůjde, protože na jakém základě by tam měla vyjet, vysvětluje Novák.
Podle něj by měla být spíše přijata rezoluce Rady bezpečnosti OSN, nebo spíše v tomto případě by se měla angažovat Africká unie než Evropská unie.
Unijní ministr zahraničí Catherine Ashtonová už oznámila, že v pondělí na pravidelné schůzce ministrů zahraničí EU se bude o Egyptu hodně mluvit, i když se mělo původně jednat o Tunisku, například o zmrazení majetků tuniského prezidenta ben Aliho.
Teď by možná Unie mohla uvažovat o nějakých podobných sankcích i v případě příznivců Mubarakova režimu.