Do švédského parlamentu se dostala protiislámská a protiimigrantská strana
Protiimigrantská strana Švédští demokraté se poprvé v historii probojovala do švédského parlamentu. To je hlavní zpráva z nedělních voleb. Švédové v nich dali středopravé koaliční vládě premiéra Fredrika Reinfeldta mandát vládnout i v následujících čtyřech letech. Vládní koalice ale přišla o většinu v parlamentu. Naopak do poslaneckých lavic nově zasednou Švédští demokraté - strana, která požaduje zastavení imigrace do země a která označuje islám za největší hrozbu pro Švédsko od skončení druhé světové války.
„Přistěhovalectví bylo hlavním tématem pro Švédské demokraty. Ostatní seriózní, demokratické politické strany toto téma ponechávaly stranou. Tomu komentáři přisuzují důvody, proč Švédští demokraté uspěli. V sousedních zemích, například v Norsku nebo v Dánsku, je diskuze o přistěhovalectví součástí širší politické debaty. Ve Švédsku se strany snažily toto téma vyloučit a nenabídly tak žádnou alternativu,“ říká spolupracovník Českého rozhlasu ve Švédsku Tomáš Sniegoň.
O výsledcích švédských voleb mluvil na Rádiu Česko spolupracovník Českého rozhlasu ve Švédsku Tomáš Sniegoň
V desetimilionovém Švédsku tvoří přistěhovalci asi 14 procent populace. Podle Sniegoně se mezi Švédy vedou debaty o přistěhovalectví běžně:
„Každý ví, že okolo velkých měst vznikají oblasti, kde Švéda nepotkáte. Rostou zde sociální problémy i ideologické problémy spojené s islámem. Právě proti němu vystupují Švédští demokraté.“
„Pro Švédy není otázka přistěhovalectví tabuizovaná, zavedené strany ji ale nevyužily. Proto si myslím, že volební výsledek je pro ně výzvou, aby se vzbudily a začaly hledat účinnější politiku soužití mezi přistěhovalci a Švédy, mezi jednotlivými skupinami obyvatel,“ uvádí Sniegoň.
„Strana existuje již 22 let a letos poprvé se dostala do parlamentu. Čtyřprocentní hranici pro vstup do parlamentu překonala pohodlně. V tomto smyslu jsou tedy tyto volby zlomové. Jedná se o znamení toho, že ve Švédsku je problém, který se musí nějak řešit. Spousta lidí cítí, že zavedené strany se tímto problémem nezabývají,“ myslí si komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák a pokračuje:
„Mnozí Švédové mají pocit, že pokračovat ve velice tolerantní imigrační politice by nebylo dobré. Je totiž pravdou, že nově příchozí si s sebou do Švédska mnohdy přinášejí hodnoty, nemohou ve švédské společnosti uplatnit a vypadají jako cizí.“
Výsledky švédských parlamentních voleb komentoval na Radiožurnálu komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák
„Ve Švédsku je vysoká nezaměstnanost, která za posledním volebním období ještě stoupla. Mnozí lidé přičítají vinu za nedostatek pracovních příležitostí právě imigrantům,“ doplňuje Slezák.
Budou radikálové v izolaci?
Všechny demokratické strany vládní koalice i opozice sice spolupráci se švédskými demokraty, kteří získali 20 z 349 křesel v parlamentu, odmítají, ale k tomu, aby byli extremisté zbaveni politického vlivu, bude nutná spolupráce všech ostatních stran napříč politickým spektrem, která momentálně nevypadá příliš pravděpodobně.
Švédská strana zelených již odmítla spolupráci s konzervativci, kteří údajně nemají ponětí o životním prostředí.
„Xenofobní politická strana, v té době pod názvem Nová demokracie, ve švédském parlamentu naposledy zasedala v letech 1991 až 1994, tedy v době, kdy do Švédska proudily davy imigrantů ze zemí bývalé Jugoslávie. Tehdy se její vliv demokratickým stranám podařilo eliminovat," dodává Tomáš Sniegoň.
