Georgescu v prvním kole loňských prezidentských voleb získal nejvíc hlasů. Ústavní soud v prosinci jejich platnost zrušil kvůli podezření z ruského vměšování.
Účastníci drželi podle agentury DPA plakáty s nápisem „Nenávist není alternativa“ či „Netolerujme netoleranci“. Na jiném bylo „Celý Hamburk nenávidí AfD“.
„Pokud se při kritice Izraele, která může být legitimní, objeví představa, že Stát Izrael nemá sám o sobě právo na existenci nebo je zdrojem absolutního zla, tak to je démonizace,“ říká Charvát.
Der Standard píše, že obrat u rakouských lidovců, kteří ještě před volbami varovali před nástupem krajní pravice, ukazuje, jak rychle se politická rozhodnutí mohou stát minulostí.
V současnosti to vypadá, že do Hofburgu zamíří krajní pravice,“ komentuje pro Český rozhlas Dvojka Zuzana Lizcová, vedoucí katedry německých a rakouských studií Univerzity Karlovy.
„Obávám se, že Macron bude donucen vyhlásit nové parlamentní volby a pravděpodobně tak nyní budeme mít kabinet, který vydrží jen do června příštího roku,“ říká francouzský politolog Jean-Yves Camus.
Při pondělním pochodu tisíce lidí nesly červenobílé polské vlajky, zatímco někteří skandovali „Bílá Evropa bratrských národů!“ nebo „Stop Evropské unii!“
Německá policie zadržela osm lidí podezřelých ze členství v krajně pravicové skupině. Ta měla trénovat vedení války, aby se připravila na pád moderního Německa.
Když se před dvěma lety stala Giorgia Meloniová premiérkou, Bruselu zatrnulo. Žena dvou tváří nebo krajně pravicový chameleon. Za dva roky v čele italské vlády získala Meloniová řadu přídomků.
Levice a pravice. Nesmiřitelné tábory. Jedni jezdí na snowboardu, druzí na lyžích – jak by nám patrně vysvětlil Václav Klaus. Co ale pravice a levice říká o našich politických postojích?
V politice roste význam liberalismu a konzervatismu. Slovenský premiér Robert Fico by rád „hráz proti progresivismu a liberalismu“, maďarský premiér Viktor Orbán zas buduje otevřeně neliberální režim.
AfD předem zapověděla vstup na akci novinářům magazínu Der Spiegel, levicovému listu taz a nakladatelství Axel Springer, které vydává deníky Bild a Die Welt. Prý kvůli nedostatku místa.
Severoněmecké město Brémy zakázalo učitelům používání gesta „tiché lišky“ signalizující, aby se děti utišily a poslouchaly učitele. Podle úřadů se totiž podobá pozdravu turecké krajní pravice.
„Máme tři bloky neschopné dosáhnout většiny, což situaci činí neovladatelnou. Ve volbách se sice můžete potkat se spojenectvími, pro reformy je pak ale složité většinu najít,“ říká Emmanuel Galiero.
Vzhledem k předvolebním průzkumům favorizujícím Národní sdružení se původní protest proti vítězství krajní pravice ve Francii v podstatě změnil v nadšenou oslavu její porážky.
Strany krajní pravice v Evropě nyní zažívají nárůst voličské podpory. Ve všech zemích je spojuje několik základních rysů – nacionalismus, včetně odporu k migraci, konzervatismus v kulturních tématech.
Francouzská krajní pravice čelí před volbami kritice. Francouzi s dvojí národností vnímají krok jako stigmatizaci. „Je to rozdělování na lepší a horší Francouze,“ tvrdí česko-francouzská občanka.
Odpůrci krajní pravice ve Francii se snaží zablokovat pravicovému Národnímu sdružení (RN) možnou cestu k vládě poté, co tato strana dosáhla v prvním kole voleb historického vítězství.
V prvním kole voleb ve Francii vyhrálo Národní sdružení. „Program je pravicový," říká pro Plus Jan Charvát, odborník na extremismus z Institutu politologických studií FSV Univerzity Karlovy.
Princátko krajní pravice či oddaný poskok Marine Le Penové. Nejen tak se před předčasnými volbami ve Francii mluví o Jordanovi Bardellovi, mladém šéfovi Národního sdružení.
Jako jeden z důvodů pro rozhodnutí rozpustit parlament se podle expertů nabízí i Macronovo skálopevné přesvědčení, že Francouzi si extrémně pravicového premiéra už jen z principu nezvolí.
Marine Le Penová, šéfka nacionalistického Národního shromáždění, se v sobotu ocitla v podobné situaci jako její otec před 22 lety. Také proti jeho možnému vítězství ve volbách Francie protestovala.
„Ukazuje světu dvě tváře. Na evropské úrovni se sice její strana prezentuje jako konzervativní, ještě před dvěma lety by ale sblížení s Ursulou von der Leyenovou bylo nemyslitelné,“ míní Luca Barana.
I přestože mladí lidé do 25 let před pěti lety podporovali stranu Zelených, letos v eurovolbách dali šestnáct procent svých hlasů AfD. Tedy o jedenáct procentních bodů víc než před pěti lety.
