Evropská komise kritizuje AstraZenecu za výpadky dodávek vakcín proti covidu. Omezí jejich vývoz
Mezi Evropskou unií a jedním z výrobců vakcín proti koronaviru propukl otevřený spor. Týká se dočasného výpadku dodávek očkovací látky od britské firmy AstraZeneca, která čeká na povolení Evropské lékové agentury. Podle Evropské komise se výrobci nedaří porušení dohody dostatečně vysvětlit.
„Jednání s AstraZenecou skončilo (naší) nespokojeností kvůli nedostatečným vysvětlením. Členské země EU se shodují: výrobci vakcín mají společenskou i smluvní odpovědnost, kterou musí ctít,“ komentovala noční schůzku s vedením firmy eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidesová.
AstraZeneca nedodá Evropské unii slíbené množství vakcín. Důvodem jsou problémy ve výrobě
Číst článek
AstraZeneca zatím čeká, jestli její látka vyvinutá ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou v pátek získá doporučení Evropské lékové agentury.
Už minulý týden ale firma překvapivě varovala, že následné první dodávky do zemí Evropské unie oproti smlouvě sníží, a to kvůli potížím ve výrobním závodě v Belgii.
AstraZeneca ubezpečuje, že dělá pro zajištění dodávek maximum. Němečtí europoslanci a další si ale stěžují, že výpadky postihnou země EU, nikoli však Velkou Británii. Unijní špičky se proto dožadují vysvětlení.
„Evropská unie chce vědět, kde přesně AstraZeneca vyprodukovala dosavadní dávky vakcíny, o jaké dávky šlo, a pokud je již odeslala, ke komu zamířily. Vysvětlení firmy zatím nebylo dostatečné,“ řekla Kyriakidesová. Evropská unie si přitom dodávky vakcín u firmy předplatila, a to už loni v srpnu. Za 300 milionů dávek vakcíny zatím zaplatila v přepočtu 8,8 miliardy korun.
Čeká i Česko
Firma ohlásila, že nebude schopná dohodnuté množství dávek rozvážet až do konce března. Podle agentury Reuters musí Evropa do té doby počítat s víc než šedesátiprocentním snížením dodávek. To může být pro unijní země, které očkují rychle, problém. Dánsko a některé další státy chtějí stihnout ještě do léta proočkovat 70 procent dospělé populace.
Látka vyvinutá Oxfordskou univerzitou má přitom výhodu, že je možné ji skladovat v běžné lednici a mohli by ji tak snáze využívat například praktičtí lékaři.
Plánované dodávky vakcín od Moderny do krajů váznou. ‚Nic se neopozdilo,‘ tvrdí ministerstvo
Číst článek
Na vakcínu od AstraZenecy čeká i Česká republika, vláda si u firmy objednala tři miliony dávek, snížení dodávek by alespoň z počátku nemělo být tak výrazné.
Ještě teď v únoru podle informací Radiožurnálu Česku firma slíbila dodat přes 170 tisíc vakcín, což je o 30 tisíc méně, než se původně čekalo.
Změna pravidel hry
Unijní exekutiva a vedení AstraZenecy se znovu pokusí o dohodu ve středu. Evropská komise i nadále trvá na dodání smluveného a předplaceného množství dávek. Vzhledem k tomu, že je smlouva tajná, není jasné, zda Evropská komise může za porušení smlouvy například uložit pokutu.
Na spor už Brusel zareagoval změnou pravidel. Od všech farmaceutických firem hodlá nově vyžadovat, aby o každém vývozu vakcín mimo země sedmadvacítky předem Evropskou komisi vyrozuměly.
Se spuštěním výroby ve velkém má potíže také americko-německý tandem výrobců Pfizer a BioNTech. Tyto firmy se ale s Evropskou komisí dohodly, že slíbené množství stihnou vynahradit ještě v prvním čtvrtletí letošního roku. Potíže se objevily i s rozvážením dávek látky od americké firmy Moderna.
Pro Pfizer/BioNTech je objednávka 600 milionů dávek pro EU zdaleka největší zakázkou. Na rozšiřování kapacit Evropská investiční banka poskytla BioNTechu už v červnu půjčku v přepočtu 2,7 miliardy korun.
Zájem o vakcíny převyšující kapacity výrobců se stává globální problémem.