Málokdo o nich ví, jsou ale klíčové. ‚Trialogy českému předsednictví nezávidím,‘ říká europoslankyně
O takzvaných trialozích slyšel mimo evropské kruhy asi málokdo. Obvykle se o ně příliš nezajímají ani média, přitom se na nich rozhoduje prakticky o veškeré unijní legislativě. Následná hlasování pak už bývají jen formalitou. Česka se jako předsednické země teď budou trialogy týkat výrazně více než dosud.
Je úterý ráno a zvonek na chodbách v Evropském parlamentu ohlašuje začátek schůze. Někteří europoslanci místo do jednacího sálu ale právě teď míří jinam, na vyjednávání o legislativě k jednotné nabíječce do drobné elektroniky, na takzvaný trialog.
„Trialog je o tom, že nakonec všichni zčásti ustoupí.“ Jak europoslanci vyjednali jednotné nabíječky? Poslechněte si reportáž Viktora Daňka o schvalovacích procesech v Evropském parlamentu
„Ten dnešní, protože Francouzi hodně chtějí, aby se to dokončilo, možná bude poslední. My se teď jdeme v dobrém slova smyslu pohádat, na jaká zařízení se to bude vztahovat, jestli se do toho bude počítat jenom kabel či i něco dalšího, kdy to začne platit,“ vyjmenovává pro Radiožurnál Kateřina Konečná z KSČM, která se spolu s několika dalšími europoslanci právě usazuje na jednu stranu stolu.
Na té druhé spolu diskutují diplomaté francouzského předsednictví zastupující zájmy unijních států a v čele stolu pak jako „rozhodčí“ sedí představitelé Evropské komise. „Teď si musíme během tří čtyř hodin natvrdo říct, jestli jsme schopní najít shodu a každý někde ustoupit. Trialog je o tom, že nakonec všichni z části ustoupí,“ vysvětluje Konečná.
Záleží na každém slovu
Europoslanci chodí na trialogy vyzbrojení připravenými argumenty a dalšími podklady, za kterými jsou stovky hodiny práce.
„Ta jednání jsou připravovaná v zákulisí velmi dlouho, odehrává se řada technických mítinků, před každým trialogem jsou jednání stínových zpravodajů, kde si říkáme, kam až jsme schopní jít, co třeba je pro kterou politickou skupinu takzvaná red line, tedy nepřekročitelná čára,“ vysvětluje europoslankyně, za kterou se zavírají dveře. Vyjednávání začíná.
‚Dáváte těžké otázky.‘ 6 ministrů nezná základy fungování Evropské unie, někteří neví ani počet členů
Číst článek
I když je europoslanců přes 700, o finální podobě legislativy jich tam obvykle vyjednává jen hrstka – předně zpravodaj návrhu, předsedající výboru a z ostatních frakcí takzvaní stínoví zpravodajové, ti mu mohou pomáhat, ale také nemusí, Evropský parlament totiž rozhodně není názorový monolit. Například při vyjednávání o zelené taxonomii k jaderné energetice sehrál europoslanec Alexandr Vondra z ODS, jak sám říká, úlohu rozvraceče.
„Má role jako stínového zpravodaje bylo spíše podkopat pozici vlastní instituce, Evropského parlamentu, a naopak se snažit přihrávat komisi a Radě zastupované finským předsednictvím, protože jejich pohledy byly Česku daleko bližší a příznivější, což se nakonec povedlo,“ vzpomíná Vondra.
Největší vliv na legislativu mají zpravodajové, kteří obvykle pocházejí z největších a tedy nejvlivnějších frakcí. O místa zpravodajů se proto uvnitř politických skupin často vede boj. Naopak europoslanci v menších frakcích mají větší šanci dostat se k práci stínových zpravodajů, v menším počtu na ně připadne více legislativy.
Zavřené dveře, plačící dítě
Trialogy ke složité legislativě, a nejen ty, se nezřídka protahují do pozdních nočních hodin, a protože při vypjatém vyjednávání jde někdy o hodně, stává se, že se objevují výhrůžky, zlost a další emoce. Alexandr Vondra pamatuje i jiné podivné situace.
EU zavede od podzimu 2024 jednu nabíječku pro mobily či tablety. Apple bude muset přejít na USB-C
Číst článek
„Začínali někdy v sedm večer, táhlo se to do dvou hodin do rána. Zpravodajka za socialisty tam přijela s dítětem v kočárku a to dítě tam nechala až do těch dvou hodin. Já jsem se na to nemohl dívat. Bylo to opepřené potom ještě tím, že když jsme odcházeli, zjistili jsme, že je budova zavřená a že se nemůžeme dostat ven. Nakonec jsme se do těch garáží dostali, dáma s dítětem chtěla odjet na kole, ale kolegové jí to rozmluvili,“ líčí Vondra.
Tvrdá vyjednávání zažil také Marcel Kolaja z Pirátů, který jako stínový zpravodaj vyjednával za svou frakci Zelených finální podobu unijní reformy digitálních trhů: „Bylo to poměrně náročné, protože Rada měla na některé body jasný názor, ale o co byl jasnější, o to byly rozdílnější od postoje Evropského parlamentu.“
I Marcel Kolaja potvrzuje, že trialogy nabízejí europoslancům široké pole působnosti, patří ale ke kritikům této praxe, kterou mimochodem unijní právo ani nezná. Co přesně se na trialozích odehrává, zůstává totiž veřejnosti utajeno a obvykle se dozví až výsledek.
„Myslím, že by trialogy měly být mnohem otevřenější. Je to extrémně důležité, protože to je finální fáze vyjednávání, která probíhá za zavřenými dveřmi, což znamená, že tam je malý prostor, aby existovala kontrola, co poslanec ve skutečnosti vyjednává,“ je přesvědčen Kolaja.
‚Čechům nezávidím‘
Tentokrát to trvalo jen něco přes dvě hodiny a závěrečný trialog k jednotným nabíječkám je u konce. V porovnání s jinými tak patřil k těm snazším, podle Kateřiny Konečné ale i tak nešlo o formalitu:
4:52
Poprvé se zvonečkem v ruce. Na předsednictví EU jsme připraveni, problémy nás nezaskočí, říká ministr Bek
Číst článek
„Francouzi měli připravené nějaké kompromisy, my jsme se pak odebrali do vedlejší místnosti, jako parlament jsme se poradili, řekli jsme tohle ještě ne, tohle chceme přidat, pak jsme se zase vrátili, a pak už jsme všichni pochopili, že to chceme dokončit.“
Europoslancům se tak kupříkladu i přes nesouhlas unijních států podařilo prosadit rozšíření jednotných nabíječek i na notebooky a další zařízení.
Konečná patří mezi české europoslance, kteří se během předsednictví budou setkávat na opačné straně s dalšími Čechy – diplomaty zastupujícími zájmy unijních států:
„Myslím, že to pro české předsednictví bude v řadě zvlášť energetických věcí velmi složité. Ono nehájí pozici České republiky, hájí pozici všech států sedmadvacítky, což třeba právě u jádra je docela zrádné. Někdy člověk na základě mandátu vyjednává, co mu ani není blízké, takže já to Čechům vůbec nezávidím,“ dodává Konečná.
Jisté je, že čeští diplomaté si na nedostatek práce rozhodně nebudou moci stěžovat. Platí však, že cokoli vyjednají, musí projít ještě hlasováním.
Seriál Radiožurnálu o přípravách českého předsednictví pokračuje i ve čtvrtek. Reportérka Zdeňka Trachtová se vydá zjistit, kde přesně se za pár týdnů česká vláda setká s celým vedením Evropské komise.
