Inspirace Mečiarem? Fico škrtem v justici spustil ‚válec‘, který může ohrozit boj s mafií

Praha/Bratislava 8. prosince 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

K 15. lednu příštího roku má na Slovensku skončit Úřad speciální prokuratury. Nová vláda v čele s premiérem Robertem Ficem (Směr) bere zásadní změny docela zhurta, ne?
To ano. Vláda na zásadních změnách pracovala v tajnosti, a zveřejnila je jen pár minut před tím, než je schválili ministři. A to je ve funkci necelé dva měsíce. Rychlost je opravdu extrémní a samozřejmě to vyvolalo velkou vlnu reakcí.

Zaznamenal jsem reakce strany Progresivní Slovensko. Je to prý ten nejhorší scénář, před kterým politici Progresivního Slovenska varovali. Je to skutečně tak?
Ano, opozice hovoří o nejhorším možném scénáři. Další opoziční strany dokonce hovoří o demolici právního státu. To proto, že za necelých 40 dní má skončit činnost speciální prokuratury, která má na stole asi 1 300 živých případů, včetně politicky citlivých kauz. S těmi, kterých se tato změna má týkat, s prokurátory, vláda nevedla žádnou odbornou diskusi. Teprve ve středu se dozvěděli, co všechno se za několik dní stane. To samozřejmě vyvolalo ostrou reakci nejen ze strany opozice, ale i ze strany Evropské komise, která před ukvapeným schvalováním takových změn varuje. Poměrně ostře se vyjádřila i rada prokurátorů, která uvedla, že v takovém časovém presu a bez technické podpory je to prakticky nemožné zvládnout, a že takto by se to v právním státě dělat nemělo.

Neopravitelná prokuratura

Šéf speciální prokuratury, Daniel Lipšic, byl ostře kritizovaný Robertem Ficem už delší dobu. Oznámil, že odstoupí, aby předešel zrušení celého úřadu. 

Proč to nakonec nestačilo?
Vládní koalici nejde jen o Daniela Lišpice, ale o zničení celé speciální prokuratury. Sám premiér Fico ve středu, kdy vláda tyto zásadní změny schválila, přiznal, že se speciální prokuratura nedá opravit. Doslova prohlásil, že Daniel Lipšic tam ‚vošiel ako losos z mora, vytrel sa‘ a zanechal tam po sobě desítky jemu podobných prokurátorů. Proto ho musí zrušit. Z toho je evidentní, že Ficovi překážejí všichni prokurátoři, kteří si dovolili vyšetřovat nejvyšší patra, a tím pádem i jemu blízké lidi.

Na druhou stranu vláda argumentuje tím, že ruší speciální prokuraturu proto, že je ve sporu s generální prokuraturou. Můžete, prosím, vysvětlit, co ty dva úřady zastávají a zda je to pravda?
Generální prokurátor Maroš Žilinka i speciální prokurátor Daniel Lipšic jsou již delší dobu ve sporu, a rozdělují je právě exponované případy, ve kterých figurují politici, a to včetně tehdejšího premiéra Fica i jeho blízkého spolupracovníka, tehdejšího ministra obrany Roberta Kaliňáka, který byl kdysi také ministrem vnitra. Speciální prokuratura začala dvojici stíhat kvůli podezření, že když byli u moci, zneužívali státní orgány k politickému boji. Do tohoto případu však zasáhla generální prokuratura – zprostila je obvinění na základě známého paragrafu 363, který takovéto zásahy generální prokuratury umožňuje. Žilinka se sice hájil tím, že obvinění zrušit museli, protože byla nezákonná, ale právě paragraf 363 je předmětem sporu mezi generální a speciální prokuraturou. A vláda novelu přesně tímto odůvodňuje – že speciální prokuratura nerespektuje paragraf 363, čímž obchází generální prokuraturu a posílá případy na soudy.

Zároveň je třeba podotknout, že soudy rozhodly, že speciální prokuratura takto jednat mohla. V této souvislosti je zajímavé, že když chtěl speciální prokuraturu kdysi zrušit Vladimír Mečiar, Robert Fico ji pomohl udržet. Pak byl asi 16 let speciálním prokurátorem Dušan Kováčik, což je známý Robera Fica. Zejména v éře vlády Směru tak speciální prokuratura Ficovi nepřekážela. To bylo období, kdy i když se některé kauzy začaly vyšetřovat, byly smeteny ze stolu větou, že se skutek nestal. Dnes je Dušan Kováčik ve vězení. Byl odsouzen za přijetí úplatku, právě díky speciální prokuratuře.

Situace se pro Roberta Fica změnila v roce 2020, kdy ztratil moc a nová vláda Igora Matoviče policii a prokuratuře rozvázala ruce. Tehdy začala vyšetřování sahat do nejvyšších pater, a když se začala dotýkat Ficových lidí, začal lídr Směru útočit na speciální prokuraturu. V opozici se tomu velmi intenzivně věnoval a teď, když se vrátil k moci, přistoupil k jejímu rychlému zrušení.

Znamená to, že případy, které se týkají Fica, teď budou zameteny pod koberec?
Opozice před tímto scénářem varuje. Případy speciální prokuratury chtějí současným prokurátorům sebrat a přerozdělit je těm, kteří jsou dnes na krajských prokuraturách. I mnozí odborníci upozorňují, že jde často o rozsáhlé spisy a nejsou to jen korupční kauzy, ale i úkladné vraždy nebo velké hospodářské podvody, kde spisy zabírají několik skříní. Když teď tyto případy dostanou na stůl krajští prokurátoři, kteří je vůbec neznají, budou ve velmi obtížné situaci. Hrozí tak, že případy skončí v koši. Opozice navíc varuje, že noví prokurátoři mohou tyto citlivé případy začít stahovat ze soudů, případně se mohou rozhodnout, že případ odloží, a k soudu tak vůbec nepůjde. Musím však podotknout, že vládní koalice odmítá, že by se to mohlo stát.

Všichni jsou namočení

Rušení speciální prokuratury je nápad strany Směr. Ostatní koaliční partneři souhlasili? Nebo jim Fico musel něco nabídnout, že budou takto velký zásah do justice akceptovat?
Se zrušením speciální prokuratury souhlasí všechny tři vládní strany, tedy Směr, Hlas i SNS. Všechny tři strany mají své představitele, kteří dnes v závažných kauzách figurují. Oligarchům, kteří mají k těmto stranám blízko, hrozí několikaleté vězení právě proto, že případy dostala speciální prokuratura.

Úřad mimo jiné dohlížel na vyšetřování vraždy Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Jak moc je reálné, že skutečně v půlce ledna roku 2024 skončí? Mluvila jste o výhradách, například Evropské komise, která Slovensku zaslala dopis. Má to nějakou váhu?
Momentálně se může do procesu vložit prezidentka Zuzana Čaputová, která už řekla, že ji šokovalo, jakou rychlostí chce vláda speciální prokuraturu rušit.

Pokud vládní koalice tyto změny během několika dní prosadí v parlamentu, prezidentka ještě může zákon vetovat. Zároveň ale koalice v parlamentu disponuje dostatečným počtem hlasů, aby prezidentky veto přehlasovala. Prezidentka ještě zmínila možnost, že by mohla podat podnět na ústavní soud, kde by mohla argumentovat tím, že nebyl důvod pro zkrácené legislativní řízení. I opozice otevřeně říká, že je protiústavní. Tam to ale může chvíli trvat, než se tím ústavní soud začne zabývat.

Vraťme se k dopisu od Evropské komise, podle které se nemá trestní zákoník měnit ve zkráceném řízení. Může do tohoto procesu zasáhnout? A slyší na to politici?
Evropská komise vysílá signály, že to, co se děje na Slovensku, není zcela v pořádku. Z vládní koalice se však neozývají hlasy, že by to pro ně představovalo brzdu. Evropská komise skutečně žádá, aby se změny týkající buď speciální prokuratury, nebo snížení trestů za korupci nebyly schvalovány tak narychlo a bez odborné diskuse, ale vláda i navzdory tomu změny schválila. Existuje možnost, že pokud by EU zjistila, že Slovensko porušuje principy právního státu, mohla by jej žalovat u Evropského soudního dvora. To je v tuto chvíli jen teorie, ale teprve pak by se ukázalo, zda by se jim sáhlo na čerpání z evropských fondů. Stále existuje možnost, že by mohli sáhnout na peníze z plánu obnovy, ale zatím to není ve fázi, kdy by k tomuto kroku mělo v dohledné době dojít, pokud se vláda nezastaví.

Slovenské válce

Myslíte si, že má Evropská komise obavy, že se Slovensko vydává maďarskou cestou?
Těžko říct. Ano, je tu kritika ze strany Evropské komise. Těžko ale hodnotit, zda ji dění na Slovensku děsí. Kroky, které podniká vláda Roberta Fica, skutečně připomínají to, co se děje v Maďarsku, a Fico se ani tím, že je Viktor Orbán jeho vzorem, netají. Ale jak to konkrétně vnímají v Bruselu lze v této chvíli jen těžko hodnotit.

S politoložkou Anetou Világi z Univerzity Komenského v Bratislavě jsme se před pár dny bavili o vládním bojkotu médií, i o obavách o slovenskou demokracii. Myslíte si, že po nových krocích je už skutečně nutné brát situaci vážně?
Jde o zásadní zásahy, které se týkají fungování právního státu. O tom, že je situace vážná, svědčí i mobilizace opozice. Trochu se vrátím do historie – když v devadesátých letech Vladimír Mečiar ovládl stát během takzvané noci dlouhých nožů, právě Robert Fico jakožto jediný opoziční politik tehdy upozorňoval na nezákonnosti. Během této noci Mečiar rozběhl svůj legendární válec. Když jsem se teď bavila s vícero politiky, tak tvrdili, že se Fico Mečiarovými praktikami inspiroval, a naplno rozbíhá svůj válec.

Válec ale může nakonec kromě speciální prokuratury převálcovat i Specializovaný trestní soud. Aspoň tak o tom reportoval náš zpravodaj na Slovensku, Ladislav Novák. Lídr opozice, Michal Šimečka z Progresivního Slovenska, to označil za možnou demontáž právního státu, kterou je třeba zastavit. Je to stále riziko, že kromě prokuratury padne i Specializovaný trestní soud?
Vláda zatím přistoupila k rušení speciální prokuratury a podle situace, která je v koalici, to vypadá, že Specializovaného trestního soudu se v tuto chvíli nedotknou. To i z toho důvodu, že se koalice obává toho, aby to nebylo citlivěji vnímáno v Bruselu. Nechtějí EU dráždit, proto si vystačí se zrušením speciální prokuratury.

Změnou zákona by mělo projít i zrušení stávající ochrany elitních policistů, kteří citlivé kauzy vyšetřují. To je pořád na stole?
Ano, to je součást balíčku, kterým vláda ruší speciální prokuraturu. Rozhodla se změnit zákon tak, že policistům, kteří vyšetřovali závažné korupční kauzy z éry Směru, vzala ochranu. Tu získali na základě toho, že vypovídali v případech, které se týkaly podezření, že přímo státní orgány měly být zapojené do jejich diskreditace. Když se Robert Fico dostal k moci, začaly čistky v řadách policie. Dosavadní prokurátoři byli odstaveni, jenže ti se obrátili na soud. A právě tento status chráněného oznamovatele se při čistkách stává překážkou. Proto teď koalice přichází s novelou, která zasahuje do ochrany policistů.

Jaký signál podle vás vysílá slovenská vláda nejenom do EU, ale i svým nejbližším partnerům, včetně České republiky?
Je to signál, že může být ohrožena spravedlnost i boj proti mafii a organizovanému zločinu. Jak už jsem zmiňovala, začíná to připomínat dění v Maďarsku, nebo možná dokonce to, co se dělo v Polsku za vlády Kaczyńského. V souvislosti se zahraničím je otázkou, jak na kroky zareaguje Brusel, a zda v tomto směru něco v EU změnilo dění právě v Maďarsku a v Polsku.

Jak vnímají změny Slováci? Nerezonuje u nich resentiment toho, co se dělo v devadesátých letech?
Společnost je u nás rozdělena na dva tábory. Jednak tu jsou lidé, kteří volí současnou vládní koalici a těmto změnám fandí, což bylo patrné už na mítincích Roberta Fica během volební kampaně, kdy otevřeně mluvil o tom, jak chce porazit speciální prokuraturu a jak chce vyhnat prokurátory, které nazval zvířaty. Právě za takové výroky sklidil největší potlesk. Jsou tu ale samozřejmě i voliči opozice, kteří se zřejmě mobilizují. Uvidíme, jak moc Robert Fico plánovanými kroky naštval druhou část země.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, Aktuality.sk, TASR.TV, RTVS, a facebookový účet SMER – SSD.

Podcast vznikl za přispění Ladislava Nováka, zpravodaje Českého rozhlasu na Slovensku.