Finský prezident a premiérka podpořili vstup země do NATO, přiměla je k tomu válka na Ukrajině

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko společně se Švédskem přehodnocuje svou neutralitu a v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu zvažuje členství v NATO.

Aktualizováno Helsinky (Aktualizováno: 11:57 12. 5. 2022) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finský prezident Sauli Niinistö

Finský prezident Sauli Niinistö | Zdroj: Reuters

Niinistö a Marinová ve společném prohlášení uvedli, že členství v Severoatlantické alianci posílí bezpečnost Finska. Finské členství zároveň podle nich posílí celou alianci. „Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů,“ uvedli finský prezident a premiérka.

Finsko a Švédsko by měly oznámit záměr vstupu do NATO v květnu. Postoj změnila válka na Ukrajině

Číst článek

Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO je očekáváno v brzké době. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg koncem dubna prohlásil, že pokud Finsko a Švédsko o vstup do Aliance požádají, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Naproti tomu Moskva varovala před „vojenskými a politickými následky“.

Ruská reakce na vstup Finska do NATO je podle Kremlu závislá na posunu vojenské infrastruktury k ruským hranicím. Ani Rusko, ani NATO nechtějí střet.

Debatu o tom, jak posílit bezpečnostní situaci země v reakci na vojenské hrozby, zahájili finští politici již loni v prosinci. Nyní ve Finsku převládá pocit, že vzhledem k agresivitě a nepředvídatelnosti Ruska může bezpečnost zajistit pouze článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Tento postoj sdílí i mnoho politických stran.

Finský parlament zahájil debatu o potenciálním členství země v NATO v polovině dubna. V úterý konstatoval obranný výbor finského parlamentu, že členství Finska v NATO je „nejlepší zárukou národní bezpečnosti“.

Finské představitele podpořil v jejich rozhodnutí český premiér Petr Fiala. „Vítám rozhodnutí Finska ucházet se o členství v Severoatlantické alianci. Pokud se rozhodne do NATO vstoupit, samozřejmě ho podpoříme,“ uvedl předseda vlády na Twitteru.

Změna postoje Finska a Švédska

3:28

Rusko nalilo Severoatlantické alianci novou krev do žil

Číst článek

Finsko společně se Švédskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Invaze Ruska na Ukrajinu 24. února ale přinesla dramatický obrat, zvláště pro Finsko, které s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a má z minulého století zkušenosti se sovětskou invazí. Zatímco v uplynulých dvaceti letech podporovalo evropskou integraci v oblasti obrany asi dvacet až třicet procent Finů, nyní jich je pro vstup země do Severoatlantické aliance podle médií celých 70 procent.

Ruská ofenziva přinutila Finsko společně se Švédskem k úvahám, zda by svou dlouhodobou vojenskou neutralitu neměly přehodnotit. „Paradoxně jeden ze záměrů, kterým prezident Vladimir Putin odůvodňoval agresi proti Ukrajině, totiž zastavit rozšiřování NATO k ruským hranicím, vede k opaku. Totiž že válka na Ukrajině nasměrovala Finsko společně se Švédskem ke členství v NATO ve snaze zajistit svou bezpečnost před případnou další vojenskou agresí Ruska,“ uvedl nedávno Antonín Novotný z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu oznámilo Finsko společně se Švédskem výrazné navýšení výdajů na obranu. Dnes má Finsko podle vojenských analytiků moderní a kompetentní ozbrojené složky. Na obranu vynakládá čtyři až pět procent svého HDP. Armáda země s 5,5 milionu obyvateli čítá 280 tisíc bojeschopných mužů, plus dalších 600 tisíc rezervistů, což je v rámci EU výjimečný počet. Finská profesionální armáda má však jen dvanáct tisíc mužů, byť každoročně trénuje 21 tisíc branců.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme