‚Prezident propiska‘ Duda po deseti letech končí v čele Polska. Vystřídá ho konzervativec Nawrocki
Od středy bude mít Polsko nového prezidenta. Historik Karoł Nawrocki v úřadu vystřídá po deseti letech konzervativního právníka Andrzeje Dudu. Říkalo se mu „propiska“, proslul i velmi tvrdými vyjádřeními o svých oponentech a jejich voličích, ale také zaujetím pevného postoje k ruské válce proti Ukrajině.
Byl 6. srpen 2015. V jednacím sále Sejmu polského parlamentu třiačtyřicetiletý Andrzej Duda složil prezidentskou přísahu. Se svou ženou Agatou Kornhauser-Dudou po boku se tak oficiálně stal šestým prezidentem III. Polské republiky. V prezidentských volbách ho proti tehdy úřadujícímu prezidentovi Bronisławovi Komorowskému podpořilo 51,55 procenta voličů.
PiS se vyplatil tah s ,neznámou tváří‘, Tuskova vláda zaspala ve slibech voličům. Co přinesly polské volby
Číst článek
„Rozhodně byl prezidentem podřízeným straně Právo a spravedlnost,“ říká politolog a analytik Polityki Insight Wojciech Szacki. „Byl prezidentem, který podporoval Právo a spravedlnost ve volbách. Rozhodně byl také protivládním prezidentem ve chvíli, kdy k moci nastoupila vláda Donalda Tuska,“ popisuje.
„Vlastně byl prezidentem své strany, prezidentem pravice, byl prezidentem, který nechtěl připustit změny v soudnictví nastaveném PiSem, nechtěl změny ve zvyklostech, byl odpůrcem liberalizace interrupce, odpůrcem partnerských sňatků. Měl a má velmi konzervativní názory. V domácí politice zkrátka byl prezidentem PiSu a ani nezkoušel být prezidentem všech Poláků,“ shrnuje deset let Andrzeje Dudy v úřadu.
Ještě než se Andrzej Duda stal prezidentem, vystudoval práva, stal se pracovníkem krakovské Jagellonské univerzity, později poradcem prezidenta Lecha Kaczyńskiého a následně europoslancem. A nakonec se stal úspěšným projektem Jarosława Kaczyńského, který o jeho kandidatuře na prezidenta v roce 2015 rozhodl. Svou úlohu v tom sehrál i fakt, že Duda byl oblíbencem tragicky zesnulého prezidenta a bratra předsedy PiSu. Familierně mu přezdíval Duduš.
Napojení na PiS
Kvůli napojení na předsedu národně-katolické strany Právo a spravedlnost se mu ale následně začalo přezdívat „prezident propiska“. Podepsal se pod zákony, které vedly k pokroucení právního systému v Polsku, k většímu vlivu církve na školy, které měly vést k převzetí kritických soukromých médií. A ve chvíli, kdy na veřejný nátlak ustoupil, sklízel kritiku z vlastního politického tábora.
„Tady můžeme říct, že ta prezidentura byla politicky docela nepovedená. To, co prezident zkoušel stvořit a prosadit sám, kdy sám představoval návrhy zákonů, kdy se snažil vyvolat referenda, to čelil porážkám - jak ve střetu se současnou vládou, tak ale i ve vztazích s Právem a spravedlností,“ říká Szacki.
Polský prezident Duda udělil milost dvěma opozičním politikům. Nejvyšší soud už jednou milost zpochybnil
Číst článek
V úřadu se ale také řídil osobními sympatiemi. Například když opakovaně omilostnil dvojici poslanců Práva a spravedlnosti Macieje Wąsika a Mariusze Kamińskiého, kteří byli pravomocně odsouzení za vytváření korupčního prostředí. Oba poslance dokonce před zatčením ukryl u sebe v Prezidentském paláci. V době jeho nepřítomnosti ale policie do paláce přeci jen vstoupila, což Duda následně označil za zvůli Tuskovy vlády, která vytváří novodobé politické vězně.
„Ale jestli jde o zahraničí, to byla jeho silnější stránka. Kladl důraz na silné vztahy se Spojenými státy Donalda Trumpa. Byl také zastáncem rozvoje vztahů v rámci regionu. Měl dobré vztahy s pobaltskými státy i se státy na jih od nás, včetně Česka. Zkrátka snažil se vést rozumnou zahraniční politiku,“ připomíná analytik Polityki Insight jinou stránku Dudovy prezidentury.
Andrzej Duda stál také za zrodem Iniciativy Trojmoří, tedy formátu, který v různých oblastech propojuje země východní části Evropské unie a NATO od severu k jihu. Zatímco ještě v roce 2023 byla platforma vzhledem k mezinárodní situace považovaná za silné a vlivné společenství, v roce 2025 už budí spekulace, zda přežije Dudův odchod z Prezidentského paláce.
Ukrajina jako ‚největší zásluha‘
Velmi důležitá byla i Dudova podpora Ukrajiny po plnohodnotné ruské invazi v únoru roku 2022. „To, co udělal pro Ukrajinu v prvních dnech úplné války, byla z mého úhlu pohledu Dudova největší zásluha. Ve chvíli, kdy se Západ od Ukrajiny spíš odvrátil, Polsko bylo tím státem v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, který hned začal Ukrajinu podporovat,“ říká Szacki.
„Bylo období, kdy byl prakticky v každodenním kontaktu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. To byla zkouška, kterou tehdy - v těch prvních dnech války - prezident i vládnoucí pravice s Mateuszem Morawieckim a Jaroslawem Kaczyńskim zvládli,“ vysvětluje.
,Dobrá zpráva pro Kyjev.’ Polsko bude po Maďarsku v čele Rady EU, bezpečnost a Ukrajinu má za priority
Číst článek
Polské úřady odhadují, že Polsko poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 15 miliard zlotých (přes 86 miliard korun). Další miliardy stála a stojí pomoc ukrajinským uprchlíkům, kterých v zemi v současnosti žije okolo 800 tisíc.
6. srpna 2025 Andrzej Duda úřad prezidenta po deseti letech opustí - jako dlouhodobě nejdůvěryhodnější politik v Polsku. „Rozhodně byl prezidentem - a to je potřeba přičíst mu k dobru - který vyhledával kontakt s obyčejnými lidmi, s voliči. Hodně jezdil po Polsku. Už v době kampaně navštívil všechny okresy a byl v přímém kontaktu se svými voliči. Voliči pravice ho mají opravdu rádi. V setkáních nejen s nimi, ale s těmi takzvanými obyčejnými lidmi, se skutečně našel.“
Nenašel se ale ve snaze tlumit bouřlivé diskuze o tématech, které polskou společnost štěpí. Nejen postoj k LGBT+ nebo interrupcím, ale třeba také migraci. V roce 2023 se v polských kinech objevil film režisérky Agnieszki Holland Zelená hranice o uprchlické krizi na hranici s Běloruskem. Na diváky, kteří do kina na film přišli, prezident Andrzej Duda neváhal vztáhnout heslo používané proti divákům propagandistických filmů v čase německé okupace za druhé světové války: Jenom prasata sedí v kině.
