Ukrajinský prezident Zelenskyj vysoce kladně hodnotí příjezd nového generálního tajemníka NATO Rutteho do Kyjeva. Jednal s ním o zbrojní pomoci Ukrajině a perspektivě jejího členství v Alianci.
„Jens Stoltenberg obstál, protože byl schopný mluvit se Spojenými státy stejně jako s evropskými spojenci,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Nizozemský expremiér Mark Rutte nahradil v čele NATO Jense Stoltenberga, který byl ve funkci deset let. „Jednota je naše největší síla,“ uvedl odcházející šéf NATO Stoltenberg.
„Primárním účelem NATO je odstrašení, aby k válce nikdy nedošlo,“ připomíná v rozhovoru pro Radiožurnál šéf české armády Karel Řehka, který cestoval s prezidentem Pavlem na washingtonský summit.
„My se na to díváme tou optikou, že kdo podporuje Rusko, podporuje i agresi vůči Evropě a tedy i vůči nám,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Rutte o post v čele NATO usiloval od nizozemských voleb a nakonec získal podporu všech členských zemí včetně Maďarska a Turecka, které dříve vůči jeho zvolení vyjadřovaly výhrady.
Příštího summitu by se podle poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihora Žovkvy mohlo Rusko zúčastnit, pokud „bude připravené zvážit ukrajinské návrhy a nebude předkládat ultimáta“.
Stoltenbergovi vyprší mandát šéfa NATO v říjnu. Ruttemu jako jeho nástupci vyjádřily podporu klíčové země jako USA, Británie, Francie a Německo. Tento rok ho podpořilo i Turecko a Slovensko.
„Je potřeba věnovat více pozornosti vnitřní bezpečnosti,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel Centra bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO a brigádní generál v záloze František Mičánek.
Prezidenti zemí východního křídla NATO jednali v lotyšské Rize měsíc před pravidelným summitem Aliance v americkém Washingtonu, kam se sjede všech 32 členů NATO.
Čtyři tisíce vojáků, obrněná technika i vzdušná podpora z vrtulníků. V Bavorsku je cvičení jednotek z víc než desítky zemí NATO. Akci hostí vojenský prostor Hohenfels, kde je tréninkové středisko USA.
„Z hlediska mezinárodního práva jsou restrikce, nechci říct nesmyslné, ale nelogické, protože Ukrajina má právo se bránit a může působit na jakékoliv vojenské cíle Ruska jako agresora,“ míní Macko.
Státy NATO se dohodly na dalších dodávkách systémů protivzdušné obrany Ukrajině. „Je to jednoduché, pokud nemáte co nabídnout věcně, dáváte peníze,“ shrnul český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
K projektu se připojilo 20 zemí od Kanady přes Německo, Polsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Belgii, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko či Lucembursko až po Island nebo Slovinsko.
Ze sídla NATO v Bruselu bylo vykázáno několik ruských zaměstnanců kvůli špionážní činnosti, řekl tajemník Aliance Jens Stoltenberg německému deníku Bild.
Munice, jejíž nákup iniciuje Česko, může vydržet Kyjevu asi pět měsíců, tvrdí Lukáš Dyčka. „Všichni tušíme, že blokování americké pomoci zpomaluje průběh bojů na frontě ze strany Ukrajiny,“ dodává.
„NATO není a nebude stranou konfliktu na Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg na závěrečné tiskové konferenci. „Nemáme v plánu mít na Ukrajině bojové jednotky NATO, nikdo nás o to nežádal,“ dodal.
„My jsme si už po několik desetiletí zvykli na mír a klid. Mysleli jsme si, že se nemůže stát, že se na evropském kontinentu rozpoutá nová válka takového rozsahu. Máme co dohánět.“ myslí si Rychetský.
„Členové Aliance mají víc než 50 procent světového HDP, v pomoci Ukrajině je potřeba přidat,“ je přesvědčený český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Vozidla Titus nahradila mnohem starší PV3S, které už byly zastaralé také komunikační technologií. Nástavba nového vybavení, která uvnitř připomíná IT pracoviště, ale pracuje s moderními technologiemi.
Exprezident Trump zvolil při rozhovoru s Nigelem Faragem mírnější tón než na svém mítinku před měsícem, kdy pohrozil, že USA nechají Evropu napospas Rusku, pokud nebude dávat dost peněz na obranu.
„Řada členských států pochopila, že se opět vrací to, čemu se říká velmocenské soupeření, kde NATO pravděpodobně bude hrát roli vyvažování států, jako je Rusko nebo Čína,“ myslí si analytik Smetana.
Podpora musí podle šéfa NATO pokračovat, protože každý výpadek v dodávkách má velké dopady na bojišti. „Bylo by historickou chybou nechat (Vladimira) Putina vyhrát,“ poznamenal Jens Stoltenberg.