Georgescu kandidovat nemůže, kdo bude rumunským prezidentem? Představujeme 5 hlavních kandidátů
Rumunsko čeká v neděli opakované první kolo prezidentských voleb, to minulé v prosinci zrušil ústavní soud kvůli ruskému vměšování. Původní vítěz Calin Georgescu nemůže kandidovat. Jeho tehdejší největší soupeřka Elena Lasconiová je dnes až pátou nejsilnější kandidátkou. Server iROZHLAS.cz přináší přehled hlavních uchazečů o funkci rumunské hlavy státu. Část kandidátů chce převzít hlasy nespokojených a část cílí na prozápadně orientované voliče.
Rumunský ústavní soud loni v prosinci anuloval první kolo prezidentských voleb, ve kterém tehdy překvapivě zvítězil krajně pravicový kandidát Calin Georgescu. Soud rozhodl na základě odtajněných bezpečnostních dokumentů, podle kterých se do voleb vměšovalo Rusko.
Nyní se hlasování opakuje, celé pole kandidátů se přesypalo a Georgescu kandidovat nemůže. Kdo se tedy uchází o hlasy rumunských voličů?
George Simion
Osmatřicetiletý vůdce radikálně pravicového Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR) vede ve většině průzkumů veřejného mínění. „U George Simiona se dá předpokládat, že pokryje řadu Georgeskových voličů,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz rumunistka Klára Vedlichová.
Místo si zajistil po vyloučení Georgeska z boje o funkci prezidenta. „George Simion se na počátku nechal slyšet, že se toho klání znovu účastnit nechce – účastnil se ho už na podzim a příliš neuspěl. Bylo však zřejmé, že je to jen póza kvůli tomu, že se pořád snažil vyjádřit podporu Georgeskovi,“ uvedla Vedlichová.
Simion je konzervativním křesťanem. Ve své kampani podpořil obnovení rumunských hranic z roku 1940, které sahají do území Bulharska, Moldavska a Ukrajiny. Do dvou posledně jmenovaných zemí má zákaz vstupu.
Přestože Simion odmítá, že by byl prorusky orientovaný, chce zastavit vojenskou pomoc Ukrajině. Slíbil, že v případě svého zvolení jmenuje Georgeska do některé státní funkce. Zároveň kritizuje vedení Evropské unie a je příznivcem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Do jisté míry si myslím, že je přeci jen umírněnější než Calin Georgescu. Dal by se ale čekat odklon od zájmů Evropské unie,“ dodává k Simionovi odbornice Vedlichová.
Nicušor Dan
Do boje o prezidentskou funkci vstoupil jako nezávislý kandidát. Od roku 2020 je Nicušor Dan starostou Bukurešti, tento post obhájil v loňském roce. Po vstupu do politiky v 90. letech se věnoval aktivismu za zachování památek a zeleně v Bukurešti.
„V případě Dana probíhají spekulace o tom, proč se o prezidentskou funkci uchází, když loni znovu obhájil pozici starosty Bukurešti. Pro obyvatele Bukurešti je téma, co by s městem dál bylo,“ popsala Vedlichová.
Bývalý matematik stál v roce 2016 u zrodu středopravého uskupení Zachraňte Rumunsko (USR). Ze strany vystoupil v roce 2017 po konfliktu ohledně toho, zda by měla rumunská ústava odmítat sňatky homosexuálů. Dan si nepřál, aby USR zaujala stanovisko. Její členové však odhlasovali, že budou proti tomu, aby bylo manželství omezeno pouze na heterosexuální páry.
Pětapadesátiletý Dan podporuje Evropskou unii, NATO a Ukrajinu. Ve své kampani se hlásí k boji proti korupci, eliminaci byrokracie a zvyšování výdajů na obranu.
Crin Antonescu
Pětašedesátiletý Crin Antonescu je centristickým kandidátem a bývalým předsedou Národní liberální strany (PNL). Má podporu menšinové vládní koalice, která se skládá z PNL, Sociálnědemokratické strany (PSD) a Demokratického svazu Maďarů. Na druhé pozici se podle průzkumů stále střídá s Nicušorem Danem.
Bývalý učitel dějepisu Antonescu se stal zákonodárcem v roce 1992. Po celou svou kariéru zastával politické funkce, dokud před deseti lety neodešel do politického důchodu. V prezidentských volbách kandidoval již v roce 2009, kdy se umístil na třetí příčce.
Antonescu se spolu s Victorem Pontou, dalším kandidátem do letošních voleb a tehdejším premiérem PSD, v roce 2012 pokusil svrhnout tehdejšího centristického prezidenta Traiana Basesca. Následně Antonescu zastával funkci prozatímního prezidenta, která trvala pouhých 48 dní.
Antonescu podporuje členství v NATO a v Evropské unii. Zároveň je pro zvýšení výdajů na obranu, pomoc Ukrajině a svazky stejnopohlavních párů. Ve funkci senátora, kterou zastával od roku 2008 až 2016, inicioval přijetí zákona zakazujícího podporu extremistických organizací a používání jejich symbolů.
Podle modelů případného druhého kola to zatím vypadá, že by měl mít proti Simionovi o něco větší šance než Dan.
Victor Ponta
Dvaapadesátiletý Ponta je nezávislý kandidát a bývalý premiér za rumunské sociální demokraty. K odstoupení z funkce premiéra ho v roce 2015 přiměly velké protesty po požáru nočního klubu v Bukurešti, který si vyžádal 64 životů. Prokuratura jej později vyšetřovala kvůli korupci, ale v roce 2018 ho očistila.
V roce 2012 vědecký server Nature napsal, že vystudovaný právník Ponta opsal většinu své disertační práce o činnosti Mezinárodního trestního soudu.
Rada pro uznání akademických titulů poté rozhodla, že by měl Ponta přijít o svou univerzitní hodnost, ministerstvo školství ale rozhodlo, že je Pontova práce napsaná v souladu s akademickými standardy. V roce 2014 se doktorského titulu sám vzdal.
Ponta prohlásil, že v případě svého zvolení zastaví vývoz ukrajinského obilí přes černomořské přístavy. Podpořil také zvýšení výdajů na obranu na více než tři procenta HDP v roce 2026.
V roce 2014 vyhrál první kolo prezidentských voleb, ve kterých však ve druhém kole zvítězil Klaus Iohannis. Nyní kandiduje v naději, že přiláká Georgeskovy voliče.
Elena Lasconiová
Třiapadesátiletá Lasconiová je šéfka uskupení USR, za které také kandiduje. Ve zrušeném prvním kole rumunského prezidentského klání skončila na druhém místě za Calinem Georgeskem. Bývalá novinářka vstoupila do politiky v roce 2020, kdy se jako kandidátka USR úspěšně ucházela o post starostky malého města Campulung nedaleko Bukurešti.
Průzkumy veřejného mínění nyní ukazují, že za ostatními kandidáty značně zaostává. Její vlastní strana ji dokonce přestala podporovat a vyměnila ji za Dana.
„V tenhle moment už není pro USR Elena Lasconiová tou kandidátkou, která by uspět mohla, a proto chtěli podpořit Nicušora Dana. To jim však ústřední volební úřad zakázal, protože to neodpovídá legislativě,“ vysvětlila zádrhel odbornice na Rumunsko Vedlichová.
Lasconiová věří ve zvýšení výdajů na obranu a pomoc Ukrajině. Zrušení voleb, které rumunský ústavní soud odůvodnil obavami z vměšování Moskvy, označila za puč. Podporuje registrované partnerství, ačkoliv je proti legalizaci manželství stejnopohlavních párů.
