Gróňané jsou zdvořilí a neznají válku. Nadřazené jednání USA je přivádí do vývrtky, říkají etnografové
Americký prezident Donald Trump označil získání Grónska za „absolutní nutnost“ a nevyloučil, že použije ekonomické nebo vojenské kroky. „Gróňané si musí uvědomit, že když ztratí samostatnost, budou občany třetí nebo čtvrté kategorie,“ říká pro Český rozhlas Plus etnograf a znalec Grónska Jaroslav Klempíř, který s manželkou Alenou pobývá v Grónsku už 25 let.
Donald Trump se nezmínil o možnosti přičlenit Grónsko ke Spojeným státům poprvé. Zájem o něj projevil už začátkem prvního prezidentského mandátu v roce 2017.
„Sahá to až do roku 1856, kdy chtěli Američané koupit Grónsko. To potom padlo, protože těsně předtím koupily Spojené státy Aljašku a Havajské ostrovy,“ upozorňuje v pořadu Leonardo Plus etnograf Jaroslav Klempíř. Americké snahy podle něj mají ještě hlubší kořeny než aktuální výroky prezidenta.
Mírumilovní Gróňané podle polárníků, kteří do Grónska jezdí na delší pobyty už 25 let, donedávna neměli ve slovníku slovo válka. „Nadřazený způsob jednání Američanů je přivádí do vývrtky,“ ilustruje situaci Alena Klempířová. „Gróňané jsou strašně zdvořilí, slušní. Jsou to hodně hrdí lidé. Na druhou stranu, když půjde o jejich věci, tak můžou být v jednání velmi, velmi úporní,“ zdůrazňuje.
Server Politico připomíná, že v padesátých letech 20. století podepsaly Spojené státy s Dánskem dohodu, kde se USA zavazují chránit Grónsko před napadením. Ostrov s 57 tisíci obyvateli je od roku 1979 autonomní oblastí Dánského království. Dánsko tak za Grónsko řeší otázky bezpečnosti a mezinárodních vztahů. Na obranu ostrova chce nyní poslat 1,5 miliardy dolarů.
O svých vnitřních záležitostech ale rozhodují Gróňané sami, hojně využívají referenda. „Sledují tak silně politiku, že nás to až překvapilo. Byli jsme svědky toho, jak na státní svátek poslouchají své vládní představitelé třeba tři hodiny,“ přibližuje situaci polárnice.
Možnost osamostatnění?
Trumpovy výroky o přičlenění samosprávného ostrova podle deníku EL País někteří obyvatele ostrova chápou i jako příležitost osamostatnit se. Podle etnografky to tak vnímají především studenti. „Snahy o úplné osamostatnění už byly odedávna,“ vysvětluje blíže polárník a poukazuje na stejné tendence v historii české nebo maďarské společnosti.
Téměř polovina Dánů považuje USA za hrozbu. Vláda se snaží posílit zanedbanou obranu Grónska
Číst článek
„Ta příležitost uchopit Grónsko je teď mocensky v popředí. Ale Gróňané si musí uvědomit, že když ztratí samostatnost, autonomii a vytvoří třeba samostatný stát v USA – tak budou občany třetí nebo čtvrté kategorie,“ zdůrazňuje etnograf.
Podle průzkumu společnosti Verien, píše dánský deník Berlingske, se ale k připojení ke Spojeným státům pozitivně staví jen šest procent Gróňanů a devět procent je nerozhodných. Své země si váží. „Oni jsou nesmírně hrdí na svoji zemi, považují ji za úplně výjimečnou a jsou to úžasní vlastenci,“ uzavírá etnografka a znalkyně Grónska.
Proč Gróňané dlouho neznali slovo válka? Jak moc jsou pro ně stále důležitá psí spřežení? A jak společnost ovlivňují mrazivé teploty? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.
